Erotika jak vystřižená

Proč nejsem chlap a nezdá se mi porno? Nevím. Snad je to pro mě jen jakýsi akt, dovršení. Něco pomíjivého, zatímco hra světel a stínů je pro mě nekonečným potěšením.

Včera jsem mluvila dlouho s Mokoš, Paní slovanského panteonu. Totiž, ona se mi pověsila na nohu a tak dlouho a trpělivě „bolela“, až jsem si jí vyslechla. No a dostala jsem takovejhle výstavní sen.

Hlavní hrdinové: Jonathan Togo a já.

Ležíme na nějaké pohovce či co šedé barvy, oba jsme ve spodním prádle. Bavíme se o minulosti. Vykresluji mu minulost v obrazech a v angličtině. Ano, je to americký herec. Ve snu beru jeho jazyk v úvahu. Já ležím na zádech, on leží na boku a naklání se nade mnou, tvář na tvář, jen jemný dotyk. Širý dech, intimita.

Ukazuji mu, jak mě kdysi jedna kamarádka napálila a jak mě to dosud bolí. I když taková situace se nikdy nestala, tuším, co je to ve skutečnosti za zápletku. Řikám mu, že takhle už jedu stovky a stovky mil. Mil, ne kilometrů 🙂 A on se nahne nad mými ústy a šeptá mi do tváře, že teď už to budou tisíce a tisíce mil bez…

Probudím se. Je čtvrt na dvě ráno a Eliška se tak zachumlala do deky, že jí prozíravě beru na procházku. Venku je dekadentně osvíceno. Psi naštěstí spí.

Ryan Wolfe
Jonathan Togo