Tak na mě byl právě spáchán nepodařený atentát

V klidu kráčím po krajnici ulice, už na sídlišti, když tu mě agresivně předjede stříbrné auto a smykem to švihne kolem mě až do sněhu za krajnicí. Jeho rychlost byla sice tak dvacet až třicet kilometrů za hodinu, ale brutální zastavení přede mnou s tím, že mi zahradil cestu – to bylo dost hnusný.

Tak jsem se sebrala a přešla ulici na chodník, on pomalu odejel. No hádejte, kdo to byl…

Jojo, kdo do něj perem, ten do něj autem.

Nějak jsou ty síly nevyvážený, nezdá se vám?