Bezdomovkyně

Šla jsem s Eliškou na chvilku ven a venku zírám, co se děje u kontejnerů. Velice pestře oblečené dvě desetileté děti a jedna obstarožní dáma v pestrém šátku a asi desaterem oblečení na sobě. Pokřikovali po sobě, aby už z toho kontejneru vylezla, ale ona se tam pořád pro něco nakláněla s tím, že by se mohlo tohle hodit a tohle taky. Pak si opřela botu o vnitřek popelnice, sehla se kamsi dovnitř pro kapesník a utírala si svinstvo z bot. Následně tedy za halekání z kontejneru, který byl pomalu vyšší než ona, vylezla.

Hrome! Všechny tři šly s narvanými albertími igelitkami směr město. Bylo mi jich líto. Že tu prohrabují známé firmy, smrdící a špinaví, neoholení, kontejnery, budiž, ale strkat tam děti, to už je moc. Musím u sebe nosit foťák. Takovéhle věci by neměly zůstat nepotrestány.

Nebo to už jsme tady za Zemana či Schwarzenberga tak, že dětská žebrota, posílání dětí do kontejnerů pro odpadky a následné se živení tím, co dala skládka, je běžný obraz české společnosti?

11 komentářů u „Bezdomovkyně“

  1. ano potrestat… především systém, ve kterém již 23 let vítězí pouze láska a pravda nad lží a nenávistí, a hlavně závratným tempem rozrůstající se chudoba,- tedy běžný obraz české společnosti!

  2. já to již dávno vyřešila po svém,.. takže jsem sbalila kufr a sbohem pravdoláskaři..

  3. Jojo 🙂 zakotvila jsem na seismicky aktivním pobřeží Egejského moře a nechala na sebe působit lehkost mediteránního bytí.

  4. Turecko. Nepočítám- li ostrovy, tak těch zemí omývaných vlnami egejského moře, zase tolik není..

    1. My, zeměpisní analfabeti nevíme ani kde leží to Egejské moře. Ale nezkoušej mi to vysvětlovat 🙂 Vím, kde leží ČR 🙂

  5. chápu, vždyť taky neplánuješ Středomoří, ale Jižní Čechy jestli se nepletu..
    Tak hodně štěstí a dalších skvělých článků!

  6. Vida! Další čtenář s pamětí 🙂 No moc vás není, tak každý takový čtenář je pro mě velkým svátkem. Ano, Středomoří opravdu neplánuji, už kvůli lékařské péči, ale Jižní Čechy, tam se těším. Každý den koukám, jestli nenajdu šrajtofli se sto tácama a zatím nic… Takže si na to, jako jakýkoliv jiný člověk, budu muset vydělat. Dneska jsem měla čtrnáctku, předtím doktory a hned z toho byla čtyřiadvacítka. No byla jsem úplně hotová. Ale stejně jsem ještě musela jít s Eliškou, pak jí dát uvařený jídýlka, nasypat kočce – mimochodem, dneska poprvé mrouskala, ale to je na článek – dát kokinka potkanovi Šíšovi. Pořád se bojí, nechce do ruky, tak oňufat, ale jinak nic. Leze na mě nějaký nachlazení, to z tý klimatizace v práci. Doufám, že nelehnu.

    Tobě taky hodně štěstí, co by za to kdo dal bydlet u moře (třeba já) 🙂 A díky za podporu v mých článcích 🙂

Komentáře nejsou povoleny.