Priority v mé rodině

Moje současná „rodina“ tvoří čtyři členy plus Kojota s jeho zvířaty. Nejvíc péče potřebuje fenka Eliška, jíž je podle Mayského kalendáře 16 let a podle křesťanského 13. Malými ročními rozdíly se neznepokojujme, Mayský kalendář má prostě zpoždění 🙂

Přijdu domů z práce, sundám bágl a vyndám mobil z kapsy a už jdeme s pejskou ven. Napít se, dojít si na záchod a tak dále, to vše až po procházce. Dneska mi někdo vyfoukl výtah, tak jsem myslela, že těch pět pater sejdeme pěšky. Ale ouha! Já patro seskákala a nahoře na prvním schodě stála naprosto strnulá Eliška s výrazem:“Ty jako myslíš, že JÁ PŮJDU DOLŮ PĚŠKY???????? No to ani omylem. Tak jsem žalostně vyskákala patro nahoru a jaly jsme se čekat na výtah. Eliška v klidu nastoupila a čekala, až ji přístroj doveze dolů, kde teda přemůže těch pět schodů, když nelze jinak. Ale ten výraz v její tváři, když stála na tom prvním schodě a tvářila se naprosto nevěřícně, to bylo něco.

Takže u nás velí Eliška, pak Myšinka, pak Šíša a pak, někde na chvostu, jsem já, vykonavatel a zařizovatel přání zvířat. Kojotova nabídka, že by si ji vzal zpátky tedy tímto padá, protože tam by Eliška musela denně překonávat několikrát čtyři patra nahoru a dolů. A z jejího výrazu v dnešním pokusu o schody bylo jasně vidět, že výtah vyhrává.

Taky jste někde na chvostu? Super, že? Já to miluju…