Jsem já to ale na sračky

To je hrozný. Čtyři dny volna a já jsem na hromadě. Včera jsem se skoro nemohla hýbat, dneska jsem si šla ke Kojotovi vyprat a hned se mi tam spustila krev z nosu, jak jsem řekla, že mu tam trochu uklidím. Stejně jako teď a to jsem  u Kojota „uklidila“ nahrubo zem v bytě a půlku kuchyně, vyčistila kočičí záchody a víc už nemohla. A teď přisámbůh mám snad tepnu v nose, to jináč není možné, takových krvavých papírových kapesníků.

Kojot řekl, když jsem mu nabídla pomoc i na zítra, abych odpočívala, že musím zvolnit. No nevěřila jsem mu, až jsem najednou měla pocit, že domů nedojdu, to jsem ještě seděla v tramvaji. A pak mi přišli na volání save our souls na pomoc, zachránili tělo mé a mého soula a došla jsem domů. Málem jsem sebou plácla ještě v tramvaji, jak tvrdě ženská zabrzdila, no veselo.

A tak to nemám komu říct a tak to říkám těm svým pěti čtenářům. To je samý kočky a psi a potkani a tohle a támhlencto a ještě jsem vám neřekla, že chystám nový projekt! Napadlo mě to už víckrát, že jsem viděla naše holuby starolískovecké a havrany, jak se popelí ve  sněhu a jsou vyloženě tlustí, takové kuličky se zobáčky a ocásky se to šmrdolily po zemi. Zatímco na České je to sice samé občerstvení, ale všichni drží štíhlou lajnu, tak nevím, jestli nikdo neodhazuje zbytky housek… Každopádně zatím jsem nikde neviděla tak tlusté ptáky, jako u nás. Jestli budu mít foťák a baterky a důvod někam jet, zdokumentuji to a pak dám článek plný fotek. Není to na stopro, ale uvidím.

Tak já jdu s Eliškou, rozvěsit prádlo a tak. Jinak jsem pochopila část své mstivosti a je to pravda, jsem baba hrozná. Teď ještě objevit těch zbylých 99% stínu 🙂 a bude dobře.

14 komentářů u „Jsem já to ale na sračky“

  1. Mám krmítko a ptáčky krmím. Lítají tam hodně kosi a kosice. hejna sýkorek a vrabčáci, ale těch je málo. Kosáci jsou prevíti – malé ptáčky ke krmítku nepustí, neustále je odhánějí. Prostě si vlezou do krmítka a tam sedí jako by bylo jejich. Ovšem sýkorky jsou nebojácné a zvědavé a tak to po různu zkouší. Kosáci jsou opravdu kuličky. 🙂 Ráda ty ptačí scénky pozoruju.

  2. Jo! Kosáci jsou opravdu kuličky par exelance! Taky ráda ty ptačí scénky pozoruju, už jsem i našla důvod pet lahví na stromech a kde mají díry a tak. Jinak jsem fanda pítek, ale je jich strašně málo, chystám se letos u nás před barákem dát vajlink vody, ať si ptáci užijou. To minulý mi tady v létě chybělo – oáza pro ptáky.

  3. Píšeš o fotkách. Zkoušela jsem fotit ptáčky na krmítku přes okno, ale kdepák. Sýkorky a vrabčáci frnk, jen ti kosáci tam seděli a ani se nehli. Dokonce se nebojí, ani když vyjdu na balkon – klidně si tam pochodují po zábradlí jakoby nic.

  4. Moje bývalá obydlující tento byt měla na balkoně lojovou kouli, ale rozpadlou, starou. Vyhodila jsem ji. Jsem v pátém patře, takže se moc ptáků nedočkám. Ale pozoruji je cestou domů a z domova a kde zrovna jsem 🙂

    1. Jako dítě jsem bydlela ve 4. patře v činžovním domě z 50. let a měli jsme na parapetě krmítko. Možná to 5. patro je už na ně vysoko.
      Pro ptáčky si krmení míchám sama. Rozdrobím chleba nebo rohlík, přidám trochu slunečnicových semínek, malinko ovesné vločky a trochu obyčejného krmení pro andulky a promíchám to někdy s trochou sádla a jindy jim to dám jen tak. Do půl hodiny bývá plné krmítko ptáků. Dávám jim tam i drobky od buchet, ono se to sice nedoporučuje, ale oni to sezobou. Ono chvíli trvá, než si ptáčci zvyknou a naučí se chodit na krmítko. Jeden čas jsem měla jen strávníka jednoho – kosa. Lojovou kouli jako takovou jsem koupila jednou. Moc jim nechutnala. Vyhazovala jsem ji též. Vždycky když ráno v zimě slyším ptáky, říkám si, že se vzbudili asi zimou a hlady. 🙂

      1. Ano, ano, ono to také souvisí se slovanskou magií, kdy pozoruješ prostředí do úmoru a snažíš se spojit s cyklem země. Ptáčci se opravdu budí časně a mají hlad. A teď hledají něco k snědku. Dobře je krmíš… To já tyhle dobroty schovávám za prvé pro psa, zadruhé pro potkana. Ale máš pravdu, měla bych udělat něco, aby do toho pátého patra přilšli. Když ona je tam většinou kočka, co se vyhřívá na sluníčku a hrozí, že by na ně z legrace zaútočila a pak z balkonu vypadla. Holt každé dobré řešení má svou temnou stránku.

  5. Jojo, je doba nepříjemná, možná že když tam u Vás v cicilizaci byly jen dvě hodinky sluníčka, že to taky leccos způsobilo. Všechno se vším souvisí, i ta nerudnost spolupracovníků. Tak držím palce a koukejte odpočívat. Je Vám přáno, nejste tu sama a zvířátka si Vás aspoň trochu užijou. 😉

    1. 🙂 Jasně. Začli jsme den tím, že Eliška měla řácký průjem, tak to budeme chodit ven co půl hodiny, sluníčka si užijeme habaděj 🙂

  6. jsem teďka skládala prádlo ze sušáku a za sušákem bylo nablito, třicet cáků na dýlku patnáct na šířku, už to napadlo i bílou skříň domácího. Takže nablito, nasráno, co bude dál…

    1. Ale rozehřátý jídýlka Eliška snědla bez problémů, otázka zní co to s ní udělá. Vědět o tom, že ještě zvracela, nic bych jí nedala, ale takhle – vlk se nažral a koza zůstala celá.

      1. Ale jděte 🙂 Jsou mnohem horší situace. Jednou si moje první potkanka zaklínila nohu ve víku od pračky – kombinované zlomeniny. Nikde mi ji nevzali, že je moc malá a oni se na potkany nespecializují. To jsem ještě nebydlela v Brně. To je teprve na blití. A tak to muselo srůst samo, ona sama měla patnáct potkáňat k tomu a kojila… Muselo ji to strašně bolet. Nemůžu uhlídat všechno.

Komentáře nejsou povoleny.