Povodně Praha 2002, ochranný systém metra s náčrtky a detaily ochrany Prahy, náhled jednoho z Husákových dětí na tehdejší protiatomovou přípravku

V první řadě oceňuji Blisty za to, že nemaží staré články a i tento, jak ukážu dále, zůstal zachován nezměněn po jedenáct let.

Narodila jsem se v Praze – Dejvicích. Chodila na základku do Vokovic na sportovní hokejovou školu, do hokejové třídy. Po celou základní školu jsme se jednou ročně účastnili pochodů na Šárku a dovnitř lesů s pláštěnkami přes sebe, pytlíky s gumičkami na rukou a nohou, chlebníkem se zásobami na jeden den. Každoročně se přezkušovaly protichemické masky s filtry, které jsou v každé třídě uložené ve skříních po stěnách. Opravdu jsem si tato cvičení zažila.

Doma se povídalo, že až bude atomový výbuch, tak se máme pěkně podívat na hřib, protože stejně za chvíli zemřeme a nějaká pláštěnka s pytlíky nás proti atomovému spadu nezachrání. Už tenkrát se mluvilo o tom, že v Šárce je protiatomový kryt, že je pod celou Leninkou (Evropskou) a na to navazuje metro Leninova (Dejvická), kde je taktéž velký atomový kryt. Z Leninky bude velké letiště a přistávací ranvej. Jako děti nás to hrozně zajímalo, takové tajné informace.

Vždycky, když jsem byla v metru, přemýšlela jsem o tom, kam bychom se schovali, kdyby nás začali bombardovat a bylo mi jasné, že do krytu by vzali v první řadě komunistické pohlaváry, jak jsme si s ostatními říkali, a na nějaké další osoby by nebyl čas. Možná tehdy vznikla má vášeň pro ničivou sílu, pro větrné víry, hurikány, tornáda a bouřlivé počasí obecně. Atomové hřiby mě fascinují dosud.

Pak jsme si informace spojovali s Vojenskou nemocnicí, Malou stranou, Vládou, Letenskou plání a vůbec jsme si malovali celou Prahu, co jsme jako děcka znaly. Pamatuji si také na instruktážní filmy s ukázkou pokožky po atomovém výbuchu, s nemocí po ozáření, po učení se první pomoci, kdy mi učitelka nevěřila, že jsem si ruku zavázala sama. Byla jsem vždycky dost samostatná… Instruktážní videa byla masakr, který nám zároveň s pláštěnkami a igelitovými pytlíky rvali do hlavy. To by se dětem nemělo dělat. I když mám od základky pětadvacet let, pořád mám v hlavě vzpomínky na popálenou kůži z videofilmů, na obrazy umírajících a nemocí z ozáření. Byl to fakt humus.

Od té doby jsem se čas od času dostala ke knihám, které pojednávaly o válce a o atomových pumách. Už jsem nepátrala po tajných úkrytech a bunkrech. Měla jsem strach z jiných věcí, než z nejasných atomovek. Stejně bych nepřežila, tak co. Dnes jsem se skrze vodovodní přípojky a obecně vodovody a kanalizace dostala ke článku v Metru o metru a tajných úkrytech v metru a od nějakého dobráka ke článku v Blistech, který je starý jedenáct let.

V této době, kdy se článek vydával, probíhala tisíciletá pražská povodeň, obrovská katastrofa pro všechny Pražany a pochopitelně, protože v Praze bydlí půlka Moravy, čtvrtka Slovenska a zbytek jsou cizinci, tak i pro ně. Pracovala jsem tenkrát čerstvě pár dnů ve firmě, která se vodovody a kanalizacemi zabývala. Když nás pustili domů zároveň s troubením sirén, metro ještě jezdilo, ale Národní třída už byla zalitá. Bylo to těžké. Voda duněla a duněly v ní různé stromy, sudy, stavby. Žofín byl celý pod vodou, Karlův most ještě držel, ale voda byla tak půl metru pod vrchem jeho oblouků. Vltava kulminovala.

Mluvilo se o tom, že metro to možná nevydrží, že neproběhly zkoušky, že nás to všechny zaleje. A zalilo. Můj tehdejší přítel jel z hecu posledním metrem, myslím někdy kolem půl páté či šesté. Prostě dárce orgánů, adrenalin. Tenkrát mě jeho samolibost vůči obecnému vyhlášenému nebezpečí dost ranila. Neměl ohled ani na své tehdejší nejbližší. Možná už je teď jiný, ale tenkrát jsem to chápala jako jednu z velkých zrad, protože jsem o něj nechtěla přijít a on tak hazardoval se životem. Voda, jak sama cítím a vím, je velmi nebezpečný živel. Byli vodáci, kteří tenkrát jeli sjet Vltavu či řeku v jižních Čechách, myslím, že několik z nich se utopilo. Velká voda lákala vodáky jako každá povodeň. Ne vždy se ale tolik umíralo.

Je to už tolik let, ale povodeň, stejně jako tenkrát, mám pod kůží. To dunění, ten shon lidí, kteří stáli za povodňovou bariérou lačně bažíc po vzrušení. Já už jsem tam nešla. V práci i v zahraničí se našly peníze pro pomoc povodní postiženým a já byla jedno kolečko v soukolí pro pomoc jim. Vltava pomalu opadla, zalily se jižní Čechy, Troubky a tak dále. Na Idnes.cz a v televizi a rádiu běželo nepřetržité zpravodajtví pro pomoc lidem, kteří domovy neopustili nebo opustili a nevěděli, zda se mají kam vrátit domů. Klikali jsme jak šílení na reload stránky, na každou sebemenší zprávu o tom, jak postupuje voda. Fandili slonici a chtěli zabít ředitele ZOO za to, že neproboural zeď a dopustil utopení slonice. Viděli škody, které voda napáchala na Císařském ostrově a čističce odpadních vod. Věděli, že veškerý bordel jde přímo do Vltavy. Cítila jsem se odpovědná i za svůj záchod, který teď končil někde u Císařského ostrova.

Bylo to hrozné. A metro nevydrželo. Florenc lehla. Národní třída lehla. Jezdilo se z jedné strany na druhou nad povodňovou vodou pouze jedním mostem v Praze, kam mohla tramvaj. Lidé přesto jezdili do práce. Praha nezemřela. Bojovali jsme. Pomáhali. Nadávali nezodpovědným.

A teď, po jedenácti letech, se setkám se článkem z té doby o metru, námi vzývanému i zatracovanému. Denně metro převeze jeden milion lidí. Mnoho z nich jenom štěstím přežilo. Nechápu, proč tlakové dveře ve stanicích metra nezavřely dříve. Proč se to nepovedlo. Nikdo za to nenesl odpovědnost. Bohužel. Stejně vyznívá i článek v Metru, i v Blistech. Tam se můžete alespoň podívat na to, co bylo zamýšleno, ale nikdy nefungovalo. Co měly v sobě vypěstované děti z Husákových let. Ten dril, který nezapomněly…

Pro neztracení se v tříšti internetu překopírovávám pro zálohu:

Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví

Robert Oppelt Metro.cz 15. dubna 2013  10:00
Největší tajemství a záhadu pražského metra skrývají plechová vrata na Klárově, kousek od Úřadu vlády. Stojí tu tajná stanice metra, do které ale nikdy nepřijela žádná souprava.
První eskalátorový tunel jednolodní "stanice metra" postavené v letechDalších 5 fotografií v galerii
První eskalátorový tunel jednolodní „stanice metra“ postavené v letech 1953-1959 na Klárově. Stav kolem roku 2000. | foto: DPP – Pavel Fojtík

Až do ničivých povodní v roce 2002 o tajemné stavbě pod Klárovem neměl nikdo nezasvěcený ani ponětí. Tisíciletá voda tehdy vyplavila pečlivě utajovaný objekt a rozvířila řadu otázek.

Co se skrývá za tajemnými dveřmi?

Stanice byla budovaná v letech 1952 až 1959. Na dlouhých osm let tehdy dokonce přestaly jezdit mezi Klárovem a Čechovým mostem tramvaje, aby stavbařům nikdo nekoukal přes rameno. „Je to záhada. Nikomu se dodnes nepodařilo vypátrat, jestli to bylo tehdy míněno jako skutečná stanice podzemní dráhy, nebo to byla rovnou kamufláž pro něco jiného,“ potvrzuje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.

Schématické znázornění polohy dnešní stanice Malostranská na trati A z rokuSchématické znázornění polohy dnešní stanice Malostranská na trati A z roku 1978 (bílá), neuskutečněné stanice Klárov podle projektu metra od Konsorcia stavebních firem z roku 1941 (modrá) a jednolodní „stanice metra“ Klárov postavená v letech 1953-1959 podle neznámého projektu (žlutá).
Jediný vstup do vestibulu legendární "stanice metra" v ulici U Bruských kasárenJediný vstup do vestibulu legendární „stanice metra“ v ulici U Bruských kasáren rozhodně nepůsobí dojmem, že by vyhovoval dopravně či architektonicky dnešním představám o stanici metra.

Plechová vrata stanice totiž ústí přímo proti Strakově akademii, sídlu úřadu vlády a záhadná podzemní stavba v 70. a 80. letech skutečně sloužila potřebám „civilní obrany“. Co se za plechovými vraty vlastně skrývá? Ze vstupní haly vede šikmý eskalátorový tunel do spojovací chodby a druhý šikmý eskalátorový tunel ústí do raženého klenutého prostoru podobajícího se třeba dnešní stanici metra Kobylisy.

Na obě strany od stanice jsou vyraženy krátké slepé tunely, kudy by snad mohla případně projet souprava metra. Samotné „nástupiště“ ale v současnosti stanici moc nepřipomíná. Do vyraženého prostoru je vestavěno patro a různé dělící příčky. Celý objekt dnes slouží jako technické centrum dopravního podniku.

Podle tohoto projektu se údajně stanice Klárov v letech 1953-1959 stavěla.Podle tohoto projektu se údajně stanice Klárov v letech 1953-1959 stavěla. Převzato z knihy Praha a metro od ing. arch. E. Kyllara.

„Stavba sice stanici připomíná, ale budovala se v době, kdy neexistoval žádná oficiální koncepce pražské podzemní dráhy a dnešní metro se začalo budovat až mnohem později,“ dodává Fojtík.

Teorii o tajném krytu potvrzuje, že plány stanice jsou dodnes nepřístupně zamčeny v archivech a nikdo se při stavbě dnešního metra ani nepokusil stanici metra připojit. Východ ze stanice také neústí na rušný Klárov, ale do úzkého prostoru boční ulice. Na druhou stranu stavba vypadá, tak jak vypadá… Záhadu může podle Fojtíka objasnit jen další bádání v archivech ve spisech označených nápisem Tajné.

Dříve K-111, dnes ZTC1
Tato věc je bývalý vládní protiatomový kryt K-111, který byl ale jako kryt v minulosti zrušen a dnes je v něm umístěno tzv. ZTC1 (Základní technologické centrum) Ochranného systému metra (OSM).—Souvislost s metrem má hned několikerou. Předně tvrzení, že se jedná o budoucí stanici metra bylo v 50. letech použito jako krycí legenda pro dělníky, kteří kryt stavěli. Dále má dnes tento podzemní prostor skutečné propojení se současnou trasou metra A (za stanicí Malostranská směrem k Hradčanské – dobudováno při výstavbě metra) a je v něm umístěno technologické centrum metra pro případ využití metra jako krytu (režim OSM, další TC jsou na Hagiboru, na Radlické, na Chodově a nedostavěné na Palmovce). V neposlední řadě tento podzemní prostor svým uspořádáním opravdu připomíná klasickou raženou stanici pražského metra (i se zárodky traťových tunelů a eskalátorovou svážnou) a není tedy jisté, zda se skutečně nejednalo o pokusnou stanici metra, čemuž by odpovídalo i její umístění na uvažované trase z centra do Dejvic.

V časech využití jako vládní protiatomový kryt K-111 měl objekt několik zajímavostí: podzemní napojení na Strakovu akademii, podzemní napojení na Kramářovu vilu, jímací objekt na vodu pod dnem Vltavy a několik nouzových východů. K objektu patří ta zmiňovaná vrata v cihlové opěrné zdi u Brusských kasáren a dále ten divný hnusný domek na nábř. Ed.Beneše, pod svahem křižmo naproti Strakově akademii (je na něm divná cedule, že jedná o jakousi laboratoř, ve skutečnosti je to jeden z východ). Toto vše zní jako fantasmagorie, ale po internetu běhají i fotografie z vnitřku K-111, vč. několika výkresů a schémat jeho uspořádání)

Technické centrum
Je naprosto samozřejmé že tam je technické centrum provozu metra. Snad všichni víte že značná část metra byla konstruována jako kryt. Na stanicích jsou tlakové uzávěry kterými je lze uzavřít. Do povodní v tomto technickém centru byly dieslové agregáty, byly schopny varábět proud a posílat do systému metra. Na provoz metra to nestačí, ale na svícení a provoz ostatních elektrických zařízení ano. Dále tam byla úpravna vody. Je tam šachta pod Vltavu kde se dá odebírat voda a dala se z ní vyrábět pitná a opět posílat do vodovodu metra. A v neposlední řadě je tam větrací šachta a spousta filtračních zařízení. Vše se po povodní zdemontovalo a nikdo neví jestli se to obnoví. Co na plánku chybí je druhý kryt těsně sousedící s tímto a propojen jedněmi dveřmi. Skutečně je tam vládní bunkr, zhruba někde pod Kramářovou vilou, ale koukám o něm tu nikde neni zmínka.
Re: Technické centrum
Ti kteri pamatuji valku a nalety,se pozdeji dozvedeli,ze londynske i moskevske metro fungovalo jako protiletecky kryt.Jako holesovicke skolaky nas po valce v teto oblasti pod Letnou pritahovala nejvic Obcanska plovarna /dnes je z ni Kasino u ulice U plovarny/
Jakou blbost napíšete příště?
O „tajne stanici metra“ se psalo celkem často – až na to, ze to nikdy neměla byt stanice metra, ale tajný protiatomový kryt pro papaláše v době vrcholící studené války.Nechápu, kterého chytráka napadlo to metro, když vchod je v úzké uličce hned naproti sídla vlády.
Re: Jakou blbost napíšete příště?
Z informaci, ktere jsem dohledal, to pred zapocetim stavby metra skutecne mela byt prvni stanice metra. Na kryt a dalsi veci byla predelana az pozdeji … viz. odkaz, co jsem umistil nize …
Strašně tajný
Stráááááášně tajný. Tak tajný, že tam 8 let nejezdili tramvaje, aby si snad někdo nevšiml, že je tam něco tajného.A asi to byl taky tajný kryt – co jiného by to mohlo být, v záplavovém uzemí právě budované vltavské kaskády, kdyby byla za války zničena.Je snad podmínkou přijetí k novinám lobotomie mozku?
Re: Strašně tajný
Chodil jsem po valce do skoly v Holesovicich´-Bubnech a na Obcanskou plovarnu pod Letnou jsme se chodili koupat do Vltavy-pred napustenim Slapske prehrady mela v lete vic nez 20 stC. Ze  se pod  Kramarovou  vilou stavi nejaky protiletecky kryt  jsem nekde slysel,ale blizsi podrobnosti si nepamatuju.Taky se rikalo,ze kdyby Slapska prehrada praskla nebo byla rozbombardovana,  stoupla by Vltava az k Narodnimu muzeu.
Klarov
Tady o tom psalo pomerne rozsahle …http://blisty.cz/art/11616.html
Google
No jo ty dveře jsou opravdu otevřené8-o Ale nic tam skoro není vidět;-O
google maps
na google streetview je to vyfocené s otevřenými dveřmi 🙂
19.9.2002

Co chcete vědět o ochranném systému metra a bojíte se zeptat

„Před několika měsíci jsem spálil některé své výpočty a záznamy, protože si myslím, že svět dosud není připraven na jejich důsledky a bude mu lépe bez nich.“

Závěť Alberta Einsteina

Civilní ochrana, která byla za socialismu otravnou a posledních 12 let zapomenutou nepříjemností, je náhle populární. Jsme připraveni na válku? „Ano a celkem dobře, jenže na tu minulou…,“ tvrdí cynicky odborníci.

Abychom pochopili, co se vlastně stalo v pražském metru o letošních povodních a proč budeme muset zaplatit miliardy korun za odstranění následků zatopení metra povodňovou vodou, musíme něco vědět. O tom, co vlastně metro umí. O tom, co v něm je a čemu slouží rozsáhlé prostory v jeho podzemí. O tom, kolik může stát systém, který možná dalších padesát let nebudeme používat a přesto může někdy zachránit statisíce životů. O tom, jak velkou odpovědnost má generální ředitel Dopravního podniku a jeho několik podřízených, jak a kdy se o ni dělí s primátorem Prahy, ministrem obrany a dalšími členy válečné či krizové správy státu. O tom, kolik stojí iluze naší bezpečnosti před následky ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy či teroristického útoku a zda jsou tyto výdaje z kapes nás všech odpovídající významu těchto nebezpečí.

Metro přepravuje více než milion cestujících denně. Že může tento páteřní prostředek hromadné dopravy sloužit i k jiným účelům, ve sdělovacích prostředcích začalo probleskovat až v souvislosti s letošními povodněmi v Praze. Že jeho chodby a tunely propojují různé vojenské objekty či objekty civilní ochrany, přiznal až po povodních opatrně a mlhavě náměstek primátora Hejl, aniž by pro jistotu jmenoval kterýkoliv z nich mimo zaplaveného technologického centra 1 na stanici Malostranská, o němž již veřejnost ví, že v něm mohla být utopena celá vláda… Ačkoliv ty nejstarší objekty podzemního komplexu metra byly stavěny před téměř padesáti lety, všechny dodnes slouží svému účelu, a většina je proto tajná. Ucelený obrázek o „dalších funkcích“ pražského metra však žádný sdělovací prostředek nepřinesl. Pokusíme se to trochu napravit, i když i my musíme některé informace pouze naznačovat.

Totožnost autorů tohoto materiálu a jejich kvalifikace je redakci známa, z pochopitelných důvodů je utajena. Editor materiálu není autorem. Většina informací není oficiálně ověřena a pravděpodobně je nikdo oficiálně ani nesdělí. Jejich případné doplnění vítáme na této e-mailové adrese, stejně jako fotografie podzemních prostor metra v době výstavby či v současném stavu a po verifikaci vlastními zdroji je začleníme do tohoto materiálu. Rozporné, nepravděpodobné, neverifikované nebo neverifikovatelné informace dáme k dispozici též, ale vyznačíme je kurzívou. Přesnou lokaci či některé dílčí technické parametry některých konkrétních objektů nebudeme z bezpečnostních důvodů zveřejňovat, i když budeme rádi, sdělíte-li je též.

AKTUALIZOVÁNO A ROZŠÍŘENO
20. 9. 2002 podrobnosti o TC-1, podzemní nemocnice v Krči, Areál smrti, stupně ohrožení, prostředky individuální ochrany

Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány a havarijními plány. Povodňová komise se za krizového stavu stává součástí krizového štábu.

Přeroste-li ohrožení z přirozených a zvláštních povodní do krizové situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, je ochrana před povodněmi zabezpečována orgány krizového řízení dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a činnost jednotlivých složek k provádění záchranných a likvidačních prací na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

V době povodně jsou povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není proti nim opravný prostředek.

Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.

Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na příslušné územní orgány krizového řízení podle zákona o krizovém řízení.

Ochrana před povodněmi při vyhlášení krizové situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), je řízena orgány krizového řízení.

Stav nebezpečí
se jako neodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě povodňového ohrožení ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není možné odvrátit povodňové ohrožení běžnou činností povodňových orgánů a složek integrovaného záchranného systému. Pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje stav nebezpečí hejtman, v Praze primátor hlavního města Prahy.

  1. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI
    • nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí
    • na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně
    • aktivuje se a zahajuje činnost hlásná a hlídková služba na vodních tocích

     

  2. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI
    • vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň
    • vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně
    • aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu

     

  3. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ
    • vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetků v zaplaveném území
    • vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření
    • provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány a při vzniku zvláštní povodně i krizové orgány.

Stav nebezpečí lze vyhlásit s uvedením důvodů na nezbytně nutnou dobu. Rozhodnutí o stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah a musí být zveřejněno na úředních deskách na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Zveřejnění rozhodnutí se dále vyhlašuje prostřednictvím hromadných informačních prostředků, místními rozhlasy a dalšími prostředky.

Nouzový stav 
Vláda za nouzového stavu na ohroženém území může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit ústavní svobodu občanů a je oprávněna v době trvání nouzového stavu například:

  • nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
  • zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech nebo území,
  • rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
  • rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

V místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků povodně provádí koordinování záchranných a likvidačních prací velitel zásahu. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení.

Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost.

Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn:

  1. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět,
  2. nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí,
  3. vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci,
  4. zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc,
  5. rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků.

Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a orgánům integrovaného záchranného systému údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickbezečnostního dohledu v období povodňové aktivity nebo krizového stavu. Oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků, Hasičskému záchrannému sboru ČR (HZS ČR) skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje. Při vzniku zvláštní povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, HZS ČR a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

Povodňové plány

Povodňové plány obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

Obsah povodňových plánů se dělí na:

  1. věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
  2. organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
  3. grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají jejich vlastníci ostatní povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti rozhodne k jejich návrhu vodoprávní úřad.

U povodňových plánů územních celků zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

Havárie, teroristické a válečné napadení významného vodu vzdouvajícího vodního díla s protržením hráze a následným vznikem zvláštní povodně, rozsahem ohroženého území a destrukčními účinky vzniklé povodňové vlny na rozsáhlém území pod vodním dílem, vyžaduje zpracování samostatného plánu. Plán se dělí na informační část,operativní část a grafickou část.

Zpracování Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní
Plán bude součástí územně příslušných havarijních plánů krajů. Je zpracováván v souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS. Pro zpracování plánů musí být zajištěny od správců (majitelů) vybraných vodních děl údaje o předpokládané havárii vodního díla se vznikem zvláštní povodně, hydrologické údaje o povodňové vlně vzniklé při zvláštní povodni, stanovení území ohroženého zvláštní povodní. Po zabezpečení podkladové dokumentace orgány havarijního plánování zpracují plán.

Kryty s nejvyšším stupněm ochrany

STOU – v terminologii civilní obrany Stálý Tlakově Odolný Úkryt. Zajišťuje ochranu ukrývaných osob proti tlakové vlně, pronikavé radiaci, radioaktivnímu zamoření, světelnému a tepelnému impulsu, proti účinkům chemických zbraní a biologických prostředků. Stálé úkryty byly budovány v období studené války ve velkých městech a na územích, která byla předpokládaným cílem možného napadení zbraněmi hromadného ničení. Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné. „V souvislosti s uvolněním mezinárodního napětí a snížením rizika globální raketo-jaderné války po roce 1990 byla výstavba nových stálých úkrytů zastavena a v rámci ekonomických možností jsou dokončovány rozestavěné stavby“, tvrdí dnes ministerstvo vnitra.

Kryty s nejvyšším stupněm ochrany v Praze

  • Všechny stanice metra trasy A
  • Stanice metra trasy B od stanic Nové Butovice po Českomoravskou
  • Stanice metra trasy C od stanice Roztyly po Háje, stanice Vltavská a Holešovická
  • Strahovský tunel

    OSM – Ochranný systém metra

    1. Co to je?

    Ochranný systém metra je komplex prostor a zařízení ve stanicích a tunelech metra i mimo ně, které slouží k ukrytí a evakuaci obyvatel Prahy při havarijních situacích. Do OSM patří ražené stanice s veškerým technologickým zázemím bez vestibulů, které jsou těsně pod povrchem nebo na úrovni terénu a nemají proto dostatečnou tlakovou a radiační odolnost a dále pak ražené traťové tunely. Odolnost těchto částí OSM je taková, aby snesly přímý zásah nadzemního výbuchu jaderné pumy.

    V okrajových částech Prahy, kde je použita metoda hloubených stanic a traťových tunelů (trasa 2C, stanice Dejvická, stanice Smíchovské nádraží atd.) je odolnost proti tlakové vlně nižší. K OSM patří mimo tyto prostory i některé netypické, jako jsou podzemní garáže u stanice Dejvická a garáže u stanice Vltavská.

    Do OSM nepatří celá trasa 1C, která se začala budovat podle původních projektů jako podzemní tramvaj. Dále pak do OSM nepatří všechny povrchové a nadzemní části metra (Stanice Lužiny, Hůrka, dále pak stanice Rajská zahrada a Černý most). OSM je zcela soběstačný systém. Například stanice Luka, Stodůlky a Zličín jsou propojeny se stanicí Nové Butovice speciálním technologickým tunelem. Ochranný systém trasy B – stanice Křižíkova až Českomoravská nebyl prý dosud zkolaudován a tudíž na něm neproběhly tlakové zkoušky. Výstavba technického centra v Radlicích byla v devadesátých letech minulého století zastavena. V několika případech je ale OSM napojen na jiné – cizí chráněné objekty do kterých se ale vždy dá tlakově a plynotěsně oddělit. Je to například napojení na velitelské stanoviště armády v XXXXXXXXXX, napojení na kryty a administrativní zázemí pro vládu v XXXXXXXXXX a jiné objekty řízení státu, na podzemní prostory pod Letenskou plání, do technických center zabezpečující servisní funkce, napojení na podzemní prostory některých civilních zdravotnických zařízení na jiném úseku tratí či na pohotovostní vojenskou nemocnici s kapacitou 3000 lůžek, napojení na pohotovostní podzemní vojenskou radiostanici, jejíž výkon po odstřelu ochranného pláště nad anténou a po jejím vysunutí dostačuje pro vysílání po celém kontinentu po dobu několka týdnů.

    Některé tyto stavby jsou technickými unikáty, jedna z nich je největší podzemní stavbou v Evropě, větší než proslulá nacistická podzemní továrna, kterou nechal Hitler vybudovat na montáž svých tajných zbraní.

    2. Před čím chrání?

    Chrání ukrývané před následky použití zbraní hromadného ničení včetně atomové bomby, ale i radiace v případě havárie jaderné elektrárny, následky chemického zamoření při haváriích v průmyslových závodech a v neposlední řadě před záplavami a přívalovou vlnou, která vznikne protržením vltavské kaskády. Výška této přívalové vlny se odhaduje na 17 metrů nad normální hladinou řeky a říká se, že voda by dosahovala až k patě pomníku Sv. Václava. Dále se OSM dá využít k evakuaci obyvatel ze zamořených částí města.

    3. Jaké prostředky jsou k ochraně použity?

    1. Proti účinkům tlakové vlny, která vzniká při jakémkoli výbuchu, se používají tlakověplynotěsné uzávěry ve všech vstupech, traťových tunelech i technologických šachtách.
      Ochranný systém metra je rozdělen do ochranných úseků, které mají velikost dvou až tří stanic. Tyto ochranné úseky se dají mezi sebou tlakově a plynotěsně oddělit, takže když dojde k porušení jednoho ochranného úseku, sousední OÚ zůstává funkční. Zároveň jsou vybudovány obchozy traťových uzávěrů, které oddělují jednotlivé ochranné úseky. Těmito obchozy lze převádět ukrývané z jednoho OÚ do druhého bez narušení tlakové odolnosti předělu.
    2. Proti průniku škodlivin ze zamořeného vnějšího prostředí se používají tlakově plynotěsné uzávěry ve všech vstupech traťových tunelech i technologických šachtách, přičemž je zabezpečena dodávka nezávadného vzduchu ze speciálních filtroventilačních centrál. Tyto centrály musí zabezpečit dýchání všech osob v podzemí.
    3. Proti průniku vody se používají tlakově plynotěsné uzávěry ve všech vstupech traťových tunelech i technologických šachtách a čerpadla k odčerpávání průsakové vody.

    4. Jak je zabezpečena dodávka životně důležitých médií pro zabezpečení provozu OSM a pro ukrývané?

    Dodávka důležitých médií pro OSM je zabezpečena ze speciálních chráněných objektů, tzv. technických center (TC), které jsou umístěny mimo trasy metra. V současné době to jsou:

    • TC1 trasa A levobřežní část, v ulici XXXXXXXXXX – dodávka el. energie, vzduchu, vody – úpravna.
    • TC2 trasa A pravobřežní část, v ulici XXXXXXXXXX – dodávka vzduchu
    • TC3 trasa B pravobřežní část, v ulici XXXXXXXXXX – dodávka el. energie, vzduchu
    • TC4 trasa B levobřežní část, v XXXXXXXXXXXX – dodávka el. energie, vzduchu, vody – úpravna
    • AC1 trasa 2C v XXXXXXXXXXXX – dodávka el. energie, vzduchu, vody – přivaděč
    • CD OSM v ulici XXXXXXXXXXX je centrální dispečink, který nedodává do OSM žádná média, ale je tam stažena signalizace stavu a činnosti jednotlivých důležitých zařízení OSM na všech trasách. Z tohoto pracoviště se zařízení nadá přímo dálkově ovládat – slouží k velitelskému řízení celého OSM. V tomto chráněném pracovišti jsou i dispečinky ostatních služeb DSM metra.

    TC-1
    Technické centrum OSM pro trasu A metra

    Toto technické centrum se nachází cca 50 m pod kopcem naproti budově předsednictva vlády na Klárově. Vnější vstup do TC je garážovými plechovými vraty v podpěrné zdi na rohu ulic Nábřeží Edvarda Beneše a U Bruských kasáren. Střežíval ho pracovník ministerstva vnitra, který seděl v kukani za těmi plechovými vraty. Teprve v těchto prostorách je umístěn první tlakový uzávěr a za ním je schodiště dolů, do útrob kopce. Následuje asi třicetimetrová chodba s dalšími dvěmi tlakovými uzávěry a skladem chemikálií pro úpravnu vody. Chodba odbočuje doleva k dalšímu schodišti, které vede k vlastním prostorám technického centra, které je celé umístěno v tříloďové stanici metra s loděmi kruhového průřezu zhotovenými z velikých kamenných kvádrů.

    Je to stanice metra, která byla vybudována v padesátých letech jako první stanice pražského metra (s jehož výstavbou se po válce skutečně začalo). Zůstalo ale jen u této jedné stanice a ta byla záhy přeměněna v protiatomový kryt sloužící pro ukrytí pracovníků Úřadu předsednictva vlády. Kryt fungoval od konce padesátých let do konce šedesátých let a byl ve správě pracovníků ministerstva vnitra. Po zahájení výstavby současného pražského metra byl tento kryt začleněn do OSM a kompletně přebudován a propojen z trasou 1A a to v traťových tunelech mezi stanicí Malostranská a Hradčanská. Původní propojení na úřad vlády bylo zachováno.

    V objektu je úpravna vody s kapacitou výroby nezávadné vody pro celou trasu A. Voda do vodárny je odebírána z Vltavy pomocí přivaděče 2 x 500 mm, který vede průchozí štolou z PC až k místu odběru ve dně Vltavy (cca 70 m). Do trasy je dodávána výše uvedeným propojením s trasou A.

    Dále je v objektu filtroventilační centrála s kapacitou nezávadného vzduchu opět pro celou trasu A metra. Sání je větrací šachtou v ulici Chotkova a do trasy je vzduch dodáván opět spojkou s trasou. Na sání FVC jsou osazeny takzvané mžikové uzávěry, které vypadají jako ocelové žaluzie které se automaticky zavírají pomocí pérové spouště ovládané čidlem, které je umístěno cca 50m od uzávěru a reaguje na tlakovou vlnu při výbuchu. Při selhání automatiky zavře mžikový uzávěr při nárazu tlakové vlny přímo na žaluzie. Tyto uzávěry jsou použity i na výfuku dieselagregátů.

    V TC jsou dále umístěny čtyři dieselagregáty, každý o výkonu 1600kVA, které opět dokážou napájet všechna potřebná zařízení OSM na celé trase A. V případě havárie vnějšího energetického systému, který napájí dopravní systém metra, jsou tyto zdroje el. energie schopny dodat potřebnou energii ke sjetí vlakových souprav do stanic. Sání DA je z větrací šachty společně s FVC a výfuk je speciální šachtou s místem vyústění v parku v Letenských sadech. Zásoba 200 000 litrů nafty a 5 000 litrů motorového oleje v nádržích vystačí na desetidenní provoz.

    V TC je i velín OSM pro celou trasu A, ze kterého se dá dálkově ovládat veškeré zařízení, potřebné k zajištění provozu OSM. Dálkové ovládání je realizováno klasickým reléovým způsobem, který není citlivý na elektromagnetický impuls, který vzniká při jaderném výbuchu.

    Toto TC je nejkomplexněji vybaveno pro řízení a dodávku životně důležitých médií pro OSM. Vzhledem ke skutečnosti, že je změněn již dvakrát účel jeho použití a to vždy rozsáhlou přestavbou a výměnou všech technologií, je toto TC nejméně spolehlivé, zvláště z hlediska tlakové odolnosti stavebních vyústění pod dno Vltavy a vyústění do vnějšího prostředí (např. výfuk DA, atd.) Porušení těsnosti by vedlo mimo jiné i k rozsáhlé ekologické události, včetně možnosti zaplavení metra vltavskou vodou i v době, kdy je hladina v normální úrovni, nebo vyplavení ropných produktů do kanalizace či do Vltavy.

    5. Média a jejich zabezpečení

    • elektrická energie Dodávka je zabezpečena pomocí dieselagregátů, které dodávají elektrickou energii přímo do páteřního 22kV rozvodu metra. Dieselagregáty mají zásobu pohonných hmot na omezenou dobu, postačující ke zvládnutí všech přepravních funkcí v mobilizovaném režimu po dobu řešení krizové situace na povrchu.
    • vzduch – Dodávka je zabezpečena z filtroventilačních centrál, ve kterých se provádí filtrace a odmoření vzduchu pro veškeré prostory za tlakovými uzávěry OSM. Vzduch se dodává do trasy s mírným přetlakem – tak, aby případnými netěsnostmi v trase nedošlo k průniku škodlivin do chráněného prostoru.
    • voda – Dodávku vody zabezpečuje úpravna vody, kde se mimo běžnou úpravu vody používají ještě speciální zařízení na snížení případné radioaktivity. (V prostorách metra ani na TC nejsou žádné rezervoáry pitné ani užitkové vody). Pitná voda je rozvedena do stanic a tunelů metra, ve kterých jsou po určitých vzdálenostech instalována tzv. pítka.
    • ošetření Na stanicích jsou v technologické části vyhrazeny prostory, které po přechodu na OSM slouží jako ošetřovny a sklady léků. Materiál a vybavení se zaváží až v době přípravných prací na provoz OSM. Provizorní nemocnice – lépe řečeno vyhrazený prostor pro nemocné je zřizován ve vlacích metra odstavených ve stanicích. Pohotovostních podzemních nemocnic vybavených chirurgickými operačními sály, rentgeny a dalším zařízením je podzemím dosažitelných několik – jsou však jako samostatné objekty mimo prostory OSM.
    • potraviny Na stanicích jsou v technologické části vyhrazeny prostory, které po přechodu na OSM slouží jako sklady a výdejny potravin. Materiál a vybavení se zaváží až v době přípravných prací na provoz OSM z takzvaných nedotknutelných zásob. Problém je, že Česká republika byla v době před rokem 1989 vybavena nedotknutelnými zásobami potravin na 90 dnů, po „sametové revoluci“ však došlo k redukci těchto zásob na pouhé tři dny.
    • hygienická zařízení Ve stanicích se využívá rozšířených služebních hygienických zařízení a v tunelech jsou to speciální hygienická zařízení, která jsou umístěna v tunelových spojkách v mezistaničních úsecích. Fekální vody se odvádějí do jímek a jsou odčerpávány čerpadly do povrchové kanalizace. Pokud jsou trativody povrchové kanalizace zničeny, lze přečerpávat fekálie z jedné jímky do druhé tak dlouho, až se najde vhodný vývod z tunelů. Vývody jsou opatřeny tlakovou ochranou a nedochází tak k zamoření vnitřních prostor.
    • separace kriminálních živlů
    • izolace infekčně nemocných
    • márnice Prostory pro ukládání mrtvých jsou většinou ve slepých technologických štolách, které vzniknou při ražení stanic a tunelů metra a jsou od ostatních částí OSM odděleny plynotěsnými uzávěry s přestupní komorou.
    • ovládání zařízení OSM Signalizace stavu a ovládání veškerých zařízení OSM je třístupňové:
      • místní ovládání z rozvaděče přímo u zařízení (TU možno uzavřít i ručně)
      • dálkové ovládání ze staničního řídícího pracoviště (všechna zařízení a TU ve stanici a přilehlých tunelech)
      • dálkové ovládání z trasových řídících pracovišť na TC (všechna zařízení příslušné trasy)
        Na centrálním řídícím pracovišti OSM (CŘP) je vyvedena z tras pouze signalizace stavu důležitých zařízení OSM bez možnosti je přímo dálkově ovládat.

    6. Kolik lidí se může ukrýt v metru?

    V současné době cca 300 tisíc. Po dobudování všech tras metra (trasa D a vnitřní okruh) má být kapacita OSM přibližně 600 tisíc ukrývaných. Předpokládaná doba ukrytí obyvatel v OSM je v současnosti pouze 72 hodin. Původní projekty počítaly s 21 dny, ale vzhledem k finanční situaci tehdejšího Československa a po zvážení bezpečnostních rizik byl tento „studenoválečnický požadavek“ zredukován. Pro oněch 300 tisíc ukrývaných je nutno zabezpečit základní vstupní odmoření, čistý vzduch, stravu v minimální nutriční hodnotě, čistou vodu, základní hygienu, odpad, osvětlení, přikrývky, provizorní lůžka, zdravotní služby v minimální kvalitě. Pro technologie je nuntno zabezpečit obsluhu, její dýchání, stravu, hygienu a nocleh, navíc ještě dopravu podzemím, náhradní díly, nářadí, pomocné technologie, energii, palivo do pohotovostních pohonných jednotek i další média. Je třeba zabezpečit i pracovní oděvy a výstroj pro práci v zvláštních podmínkách (márnice, energetické rozvaděče, čistírny, kanalizace ap.)

    7. Nouzové zásobování potravinami

    Je zabezpečeno odlišným způsobem než před rokem 1989. Podle nového zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a podle pokynů Správy státních hmotných rezerv se již nedrží a nefinancují tak zvané zvláštní (dříve nedotknutelné) zásoby. Jejich dodávku mělo dříve město smluvně zabezpečenu s největšími dodavateli např. masokombináty, pekárnami a pod. V současné době se vychází z předpokladu, že zdrojů je na území ČR dostatek a připravuje se pouze přehled disponibilních zdrojů a jejich přerozdělení a distribuce v případě potřeby.

    Nouzové zásobování vodou je řešeno ve spolupráci s podnikem Pražské vodovody a kanalizace. Tento podnik má pro případ znehodnocení zdrojů pitné vody rezervy ve vodojemech, které představují spotřebu hlavního města na dobu cca 4 dny. V této době by byla řešena obnova dodávky pitné vody. Pokud by se nepodařilo tuto dodávku obnovit, byla by použita připravená varianta nouzového zásobování cisternami a přistoupilo by se i k rozvozu balené pitné vody z vytipovaných velkoskladů a prodejen.

    8. Jak dlouho trvá zprovoznění OSM?

    Tato otázka je poněkud komplexní. V případě válečného konfliktu a s tím spojené nutnosti ukrýt obyvatele Prahy na delší dobu se předpokládá postupné zvyšování stupňů ohrožení města i státu, a tak jsou přípravy na přechod na OSM rozloženy do několika dnů. Ovšem při nutnosti uzavřít metro proti průniku přívalové vody je možné příslušné ohrožené úseky metra zavřít do šesti hodin po ukončení jízd vlaků. V těchto šesti hodinách je dostatek času zkontrolovat stav TU před uzavřením i po uzavření. Úplná simulace pohotovosti na všech úsecích ve stejnou dobu se však nikdy neprovedla. Vždy se prováděly za provozu dílčí kontroly, testy a zkoušky, nikdy se ale neprověřila pohotovostní koordinace na všech úsecích zároveň. Nikdy se od přejímky neprováděla celková tlaková zkouška těsnosti.

    9. Kolik stojí budování OSM ?

    Složitá otázka… Je nutno rozlišit technologie, sloužící pouze k ochranným funkcím a technologie a stavební části, sloužící i k normálním provozním funkcím. Zde se dají zvýšené náklady vypočítat pouze aproximativně z rozdílu požadavků na pevnost a odolnost konstrukcí, způsob a hloubka ražby ovlivňovala ovšem náklady takovým způsobem, že nelze vyčíslit „bezpečnostní“ náklady ani přibližně. Náklady na vybavení metra speciální technologií sloužící k zabezpečení funkce OSM jsou podle jednoho zdroje přibližně 10% veškerých nákladů potřebných k výstavbě metra, podle dalšího zdroje tvořily 40% stavebních nákladů. Do těchto čísel však není započítán ten fakt, že bez veškerých ochranných funkcí CO i mobilizačních technologií by metro bylo ještě daleko levnější. Náklady na udržování OSM v provozuschopném stavu byly uhrazovány z pokladny města Dopravnímu podniku ročním paušálem ve výši 90 milionů. Až do 12. 8. 2002…

    10. Prostředky individuální ochrany

    Civilní ochrana má mít pro obyvatele ČR ve skladech 4,5 miliónu funkčních kompletů ochranných masek s filtry. Kolik jich je doopravdy, se úzkostlivě tají. Na snad proto, že by si někdo dovodil logický a krutý důsledek tohoto rozhodnutí státu, ale nejspíše proto, že většina těchto prostředků stejně v okamžiku použití nebude funkční. Málokdo ví, že mít masku a jeden „bojový“ filtr do ní nestačí. Je mnoho druhů filtrů a nikdy nevíte, který (proti kterým látkám) budete potřebovat. Pro ochranu proti chlóru, fosgenu či yperitu je jiný filtr nežli proti účinkům kysličníku uhelnatého… Masky se musejí pravidelně udržovat a kontrolovat. Filtry mají navíc omezenou životnost a tak je nutno navíc periodicky „přezbrojovat“. To stojí lidské síly, čas i peníze. V době, kdy se obyvatelstvo chránilo proti „imperialistickým nepřátelům“, věnovala se civilní obraně nezanedbatelná pozornost. Dnes se necháváme pouze ukolébávat falešným pocitem bezpečí „pod křídly“ NATO…

    Vláda ČR svým usnesením č. 710 z 12. listopadu 1997 vzala na vědomí Koncepci zabezpečení úkolů civilní ochrany definovaný Dodatkovým protokolem I k Ženevským úmluvám s tím, že stát bude garantovat zabezpečení vybraných skupin obyvatel prostředky individuální ochrany.

    Stát bude zabezpečovat prostředky individuální ochrany jen pro děti od narození do ukončení povinné školní docházky a pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních.

    Ostatní občané si musí individuální prostředky ochrany zajistit sami – koupit si je dříve, než je budou potřebovat.

    Nejnutnější a zároveň cenově nejdostupnější prostředky osobní ochrany proti různým druhům kontaminace
    Aktivní uhlí Absorpce polknutých jedovatých látek
    Amylnitrid Při cyanóze vytěsňuje z krve kysličník uhelnatý
    Atropin Neutralizace nervově paralytických látek
    Čpavek, čpavková voda Odmořuje Sarin a Yperit (ale pomalu)
    Dextróza Přírodní (hroznový) cukr, rychlá dodávka energie
    Drcené dřevěné uhlí Provizorní náhrada na filtraci vody nebo její předčištění
    EDOS Osobní dozimetr pro zjištění kumulované dávky ozáření 350,-Kč
    Hydroxid sodný Ve vodním roztoku působí jako univerzální odmořovadlo (pozor na koncentraci, žíravina !)
    Chloramin B Univerzální odmořovadlo
    CHP – 71 Chemický průkazník otravných látek (sada) 500,-Kč
    Intenzimetr IT- 65 Přenosný přístroj pro zjištění úrovně radiace 200,- Kč
    Jód (BETADIN) Desinfekce vody, pokožky
    (jen 3 – 4 kapky na 1l vody )
    Lepící páska Utěsnění oken a dveří
    Manganistan draselný Desinfekce vody, pokožky, likviduje plísně Předpis
    Maska M10 Vojenská maska vyřazovaná ze skladů
    nejmenší dospělá velikost je 1, dětské masky armáda nemá, zkuste hasiče a oficiální dodavatele
    Filtry použít z dodávky do Zálivu
    Mechanický vodní filtr Například Katadyn, nebo v ČR nejlevnější WATERMATE – s vložkou RF01 – jedna vložka je schopna vyčistit až 400 l vody. Dodavatel: ENVIROmarket,
    0628/321396
    Natriumthiosulfát Neutralizace Yperitu
    Penicilín či jiná silná antibiotika Léčení nákazy z biologických látek (jen některé)
    Phar-X, Sagen Desinfekce pitné vody (dle návodu)
    Pláštěnka JP-75 Celotělová pláštěnka i s návleky a rukavicemi 30,- Kč
    SAVO Chlornan sodný – likviduje bakterie a viry
    Mnoho igelitových sáčků — 10 l Poslouží jako nádoba na vodu a obal na zamořené věci

    KOMPLETNÍ PŘEHLED ZÁKALDNÍCH POMŮCEK OSOBNÍ OCHRANY – MASKY, FILTRY, KOMBINÉZY
    KOMPLETNÍ PŘEHLED PRODEJEN S OCHRANNÝMI POMŮCKAMI

    V tabulce uvedená odmořovadla jsou v obchodě dostupná a všechna se ředí vodou. Samozřejmě lze získat i odmořovadla v alkoholovém roztoku. Jenže to již vyžaduje návštěvu specializované prodejny s chemikáliemi, což je odborná záležitost a vymyká se představě o prostředcích snadno dostupných pro každého.

    Mezi potřebnými věcmi jsou uvedeny i takové, které jsou jen na lékařský předpis.

    Máte tři možnosti:

    1. můžete věřit, že Vám budou včas poskytnuty odborným lékařem
    2. nebudete věřit a požádáte předem známého lékaře o předpis
    3. na všechno se vykašlete a budete se je snažit „sehnat“ nelegálním způsobem až v případě potřeby…

    Nezapomeňte, že bude vyhlášeno ohrožení státu, přičemž se razantně změní některá ustanovení trestního řádu…

    Budete-li hledat úkryt (pokud nechcete zůstat ve městě) pátrejte po místech s vlastním vodním zdrojem (ne vodovodní přípojkou…) !

    Stravu omezte na balené potraviny, včetně balené vody – tyto věci je nutné zakoupit předem. V období chaosu a paniky nic nekoupíte. Základní zásoba by měla vystačit minimálně na týden, myslete především na 4 l pitné vody na osobu a den(!) bez nutnosti vycházet z úkrytu (chemický WC).

    11. Udržují se pravidelně i menší kryty? Kdo provádí jejich údržbu?
    V této oblasti je mnoho věcí závislých na financích. Jsou jmenováni správci a údržbáři krytů, kteří se starají o pravidelnou údržbu. Potřebné finanční prostředky, o něž se každoročně prostřednictvím generálního ředitelství hasičského záchranného sboru žádá, přicházejí od státu. V současné době to vychází asi na pět tisíc korun na jeden úkryt ročně. Při dnešních cenách obyčejných žárovek a dalších potřeb pro běžný provoz je to nedostačující…

    12. Jak vypadá režim uzavírání ochranného systému?

    Ukážeme si to na jedné části:
    V podzemních prostorách mezi stanicemi Luka a Zličín je kapacita pro ukrytí 25 600 lidí, v úseku mezi stanicemi Nové Butovice a Radlická potom 14 500 lidí. Vstup do ochranného systému metra probíhá ve dvou fázích: Po vyhlášení nástupu osob k ukrytí se do 15 minut uzavřou hermetická vrata ve stanicích (pokud nebude hrozit akutní nebezpečí, může být interval prodloužen). V této době stihne dorazit do metra část obyvatel a žáků ze škol, kteří se nacházejí v „doběhové vzdálenosti“ cca 300-400 metrů od stanic a budou tunely směrováni k nejbližšímu podzemnímu ukrytí. Po uzavření vrat ve stanicích bude ve druhé fázi umožněn vstup do ochranného systému metra prostřednictvím 3 komor dodatečného vstupu dle aktuální bezpečnostní situace.


    Oficiální seznam adres veřejnosti přístupných krytů CO na území Prahy


    Strahovský tunel 
    Dvoukilometrový prostor v obou směrech jízdy je úkrytem s kapacitou 15 000 lidí


    Úkryt CO na Folimance 


    Kryt pod Nuselským mostem 
    Je pro případ válečného stavu či ohrožení k dispozici pro zhruba 1.300 obyvatel hlavního města. V současné době je využíván jako skladiště vzduchotechniky pro jednu z divizí civilní obrany. Doba zpohotovění do 24 hodin.


    Objekty napojené na OSM

    Podzemní nemocnice Náměstí míru
    O tomto objektu prokazatelně víme, ale nemáme doposud podrobnosti.


    jeden ze vstupů do podzemních prostor Thomayerovy nemocnice, foto: archiv redakceThomayerova nemocnice v Krči
    V letech 1952 – 1962 byl postaven protiatomový kryt pod Fakultní Thomayerovou nemocnicí v Krči, který je v současné době součástí integrovaného zachranného systému. Jeho cena v té době činila 11,5 milionu korun. Kryt, který byl vybudován jako protiatomový a jehož odborný název zní „stálý tlakově odolný úkryt sedmého stupně odolnosti“, by měl být k využití připraven i dnes.

    Lůžková část nemocničního krytu Thomayerovy nemocnice, foto: archiv redakceV krytu je vybudována podzemní nemocnice, která má kapacitu 70 lůžek. Ta jsou připravena přijmout první pacienty do půl hodiny po ohlášení krizové situace. Celková plocha třípatrového krytu je 900 m2.

    Při maximálním obsazení 170 lidí je zde zásoba kyslíku, jídla a vody na tři dny. Je zde k dispozici 48 tisíc litrů vody. V krytu jsou umístěny dva chirurgické sály. Jedná se o zcela soběstačné centrum, které má vlastní zdroje energie (diesel agregát) a vody. Do krytu je možné vstoupit třemi vchody a jeho využití má několik variant. Může například fungovat jako průchozí nemocnice. Kryt je odolný proti přimému zásahu. Jsou nad ním tři metry písku, 75 cm železobetonu a dalších sedm metrů písku.

    Filtroventilační agregáty krytu, zajišťující filtraci nejen poroti chemickým látkám, ale i proti radioaktivním částicím, foto: archiv redakcePacienti, kteří by v případě využití nemocnice do krytu přicházeli, by byli nejdříve očištěni od nečistot a od případné radioaktivity a oblečeni do nemocničního prádla. Poté by byli roztříděni podle závažnosti zranění buď na menší, nebo větší operační sál, který je připraven na provádeni složitějších zákroků. V krytu je vše sterilní a připraveno na okamžité uvedení do provozu včetně lékařského materiálu a přístrojů. V krytu funguje dokonalá ventilace. Vydýchaný vzduch se odsává z prostoru, zbavuje se kysličníku uhličitého, je obohacen kyslíkem a rozvádí se zpět do prostoru. Jedná se o dokonale uzavřený systém. Dieselový agregát umístěný v krytu slouží i pro jiné důležité provozy.

    Chirurgický sál  krytu Thomayerovy nemocnice, foto: archiv redakceKaždé tři měsíce se zde provádějí kontroly, které dbají na to, aby byla nemocnice neustále připravena na okamžité uvedení do provozu. Existují seznamy, podle kterých by v případě zprovoznění nemocnice nastupoval personál do služby. Organizace je upravena tak, aby bylo jasné, kudy navážet pacienty. Kryt musí být otevřen do dvaceti minut po vyhlašení poplachu. Celý personál krytu se zde sejde a podle vedoucího lékaře, traumatologa, jsou tady umisťováni jednotliví pacienti.

    Vzhledem k tomu, že areál Thomayerovy nemocnice má výhodnou polohu na okraji Prahy stranou letového koridoru a sousedí s Krčským lesem (kam jej lze i nadále rozšiřovat), uvažovalo se o něm jako o záložní centrální nemocnici pro vojska NATO. Plocha před areálem může po odstranění betonových přehradních panelů sloužit jako přistávací plocha pro těžké přepravní vrtulníky, nedaleko je i čerpací stanice s podzemními zásobníky benzínu, k dispozici je i rozsáhlý nezastavěný prostor před nemocnicí a ubytovací kapacity v okolí. Moderní vybavení nemocnice (IKEM), laboratoře a další zázemí z tohoto pracoviště činí jedno ze strategických zravotnických zařízení Prahy.


    Žižkov, Kopec Svatého kříže
    Dříve zvaný Šibeniční vrch – uvnitř Pevnost Bezovka, protiatomový kryt štolovitého typu pro 2’500 osob. Má pět vstupů a dvě únikové a větrací věže, které jsou na povrchu vidět. Má vlastní zdroj elektrického proudu (Dieselův motor zn. Škoda) a velkou nádrž na vodu.

    V dobách míru je samozřejmě napojen na klasické přípojky vody i proudu. Používá se jako sklad. Byl postaven v letech 1950 – 1955. Pod Křížkem je ještě jedna zajímavá věc. České radiokomunikace tam mají nouzové vysílací studio, které bylo prý použito v roce 1968.


    nám.Jiřího z Poděbrad 
    Podzemní kryt Prahy 2, 900 m2


    Prezidentský kryt pro Antonína Zápotockého


    Další podzemní prostory, jejichž účel je utajován

    Prokopské údolí
    nedokončená továrna Junkers
    Dnes v „péči“ Armády ČR

    Areál smrti (vedle Areálu zdraví) v Šáreckém údolí
    Podzemní prostory polního letiště se nalézají v horní partii Šáreckého údolí, asi 1 km západně od konečné smyčky tramvají v Liboci, v pískovcovém svahu na úrovni žlutě značené turistické cesty v lesoparku. Tato cesta je souběžná se státní silnicí na Slaný a Chomutov.

    Vchody do pozemních prostor jsou situovány na horní hraně rozsáhlé louky svažující se k Divoké Šárce.
    Podzemí bylo budováno jako týlové zabezpečení polního letiště a je tvořeno dvojicí dlouhých chodeb a čtveřicí příčných spojovacích chodeb.

    Dlouhé chodby (A a B) jsou vyraženy kolmo do svahu, chodba A přechází v závěru v úklonnou jámu ústící na povrch uvažované letištní plochy. Hlavní, téměř rovnoběžné chodby, jsou vzájemně propojeny již zmíněnou čtveřicí příčných chodeb (I až IV). Chodby II až IV jsou přetnuty chodbou C, rovnoběžnou s úvodní dvojicí chodeb A a B

    Východní vstupní objekt (blíže k městu) byl opatřen mohutným betonovým osazením s šikmou plochou nad vchodem, kopírující sklon svahu. Vstupní objekt je dimenzován pro zajištění podzemních prostor ve válečných situacích a proto je svým charakterem podobný objektům betonových pevností našeho pohraničí.

    Vlastní vstup tvoří poměrně malý vchod v betonové mase, tvořený pravoúhle zalomenou chodbou, která je s vlastní chodbou A propojena opět malým průchodem (šířka 0,95 m, výška 2,55 m).

    Úvodní část chodby A v délce 10 bm je zajištěna na stěnách obetonováním, přičemž si chodba zachovává původní profil.

    Ve vzdálenosti 20 bm od vstupního objektu na chodbě A je situována v rozšířeném profilu betonová protivýbuchová hráz, silná 2,4 m. Hráz lze obejít po obou stranách užšími chodbami, ve kterých jsou připraveny betonové zárubně dveří. Za tímto objektem chodba opět pokračuje v původním směru a profilu, a ve vzdálenosti 104 bm plynule přechází v úklonnou jámu (36°). Tato je od 9 bm betonována a po dalších 9,5 bm se pravoúhle lomí vlevo a z povrchu je zasuta hlinitokamenitým zásypem. Prostor jámy je od hlavní vstupní chodby A oddělen betonovou zdí bez průchodu, silnou 2,5 m, opatřenou při počvě odvodňovacím kanálkem.

    Vstupní objekt chodby B je podstatně jednodušší a byl zajištěn původně pouze plechovými dvoukřídlými dveřmi, za nimiž měly být instalovány užší dveře v cihlové zdi. Ve vzdálenosti 21 bm je v chodbě B, shodného profilu s chodbou A, vybudován rovněž protivýbuchový objekt jednoduššího typu, konstruovaný pro zachování stálé průjezdnosti (pro zásobování podzemí?).

    Všechny chodby v podzemí, v celkové délce 400 m, jsou vyraženy v jednotném profilu v šířce 2,6 až 2,8 m, výšce 2,2 až 2,7 m se samonosnou obloukovitou klenbou. Většina chodeb není opatřena obetonováním a jejich stěny jsou posety stopami po sbíjecích kladivech.

    Současné využití: zanedbané úložiště neznámého chemického odpadu


    Závěr

    Teď již víme alespoň částečně, co se od technologického zařízení, kterým je vybaveno metro, dá očekávat. Nevíme však, co se dá (či dalo) očekávat od přilehlých (a s metrem souvisejících) objektů, které nespravoval za civilního provozu Dopravní podnik, ale podléhaly různým stupňům utajení i různým stupňům zapomnění, byly spravovány a nebo nespravovány orgány Civilní obrany, Úřadem vlády či armádou. V jakém stavu byly civilní technologie, víme či se můžeme poměrně kvalifikovaně dohadovat. V jakém stavu byly „zbytečné“ armádní technologie, nebude doposud vědět ani ministr obrany…

    Co se dá očekávat od konkrétních lidí, kteří dnes rozhodují o použití ochranného systému metra, co se dá očekávat od politiků, spravujících město i stát v době míru, to si můžeme jenom domýšlet a konečné slovo budou asi mít až nezávislé soudy. V případě politiků komunální volby. Ze zpráv o průběhu zatopení metra je totiž zřejmé, že nikdo z kompetentních orgánů (a kdopak je kompetentní podle nedávno přijatého „krizového“ zákona?) nedal příkaz k zahájení provozu ochranného systému metra s dostatečným předtihem či v jeho úplnosti a i tím byl způsoben tak velký rozsah škod.