Tak jsem si udělala teplý katastrofický filmový večer a shlédla Vlákna a Den poté

Tak jsem si udělala teplý katastrofický filmový večer a vybila se u Vláken a Dnu poté. Stejně jako v roce 2005 (Zkrocená hora) jsem se zamilovala do Jakea Gyllenhalla a tiše si povzdychla po přečtení dostupných profilů:“Tak toho v životě nepotkáš.“ Ano, bylo to kruté 🙂 A je o tři roky mladší než já! Smutné. Že já si vždycky vyberu tak výrazný typ osobnosti. Asi se půjdu zítra vybít do Kriminálky Miami, rusovlásek David už mi chybí. Zřejmě. Gyllenhall je úžasný, vůbec nevím, o kom si mám nechat zdát dřív.

No, uvidíme. 

Vlákna mě příjemně vybily z tísně pražských povodní a Den poté už jen pokračoval vírem tornád a věčné zimy včetně úžasných výpravných triků. Tornáda prostě miluju. A tam byla tornáda ukázková. Ve třetině nad zemí vyvstal dolní vír a spojil se dvoutřetinovým horním trychtýřem a z tromby se stalo regulérní tornádo, tak F10. A bylo jich tam aspoň pět najednou. Los Angeles v prachu, New York taky. Jacob vynikal odvahou, moudrostí a skoro se utopil, ale nakonec svou princeznu zachránil a i ten přeslazený konec jsem si vychutnala. Miluju chlapy, co se umí šarmantně usmívat! Co mají kouzlo osobnosti. Jo, na to, jak nikam nechodím, určitě nějakýho takovýho potkám… 

Co k tomu dál dodat? U náletu vlků na zaoceánské zamrzlé lodi jsem slíbila své, v náruči vrnící, kočičce, že jí koupím pořádný jídlo, aby přibrala. Je čím dál tím hubenější. Možná to má z toho mrouskání, Čikita taky byla příliš hubená a po kastraci přibrala a je z ní pořádnej macík. Ropucha je jak anorektik. Když jí šustí kůže po kostech a kouká na mě svýma velkýma očima, mám až hrůzu z toho, co se z ní za měsíc stalo. To není Kojotova chyba, prostě se jenom něco v Myšince stalo. Nevím co. Zkusím nahodit vysokokalorickou stravu a domácí pohodu a snad přibere. 

Jinak jsem příjemně uspokojená a půjdu do vysluněných peřinek, jak jinak než s Myšinkou-Ropuchou. Takový večer plný napětí a uvolnění tu už dlouho nebyl. To si pište, že do příspěvku o povodních jsem dala všechnu hrůzu, kterou jsem v sobě měla. Teda – hrůzu z povodní. Dvakrát jsem sjela Lužnici a už do toho asi v životě nepůjdu. Některý šlajsny jsem projela, některý pronesla, ale dneska… Už do vody nevlezu. Joj, a vůbec ne bez bot – tolikrát jsem měla nohy pořezaný o flašky, konzervy nebo kameny, že už fakt ne. Lidi by neměli do vody házet ostrý věci. Voda je živel a z každý odhozený flašky se rázem stanou střepy, na který člověk rovnou šlápne. 

No nic, půjdu spát. 

9 thoughts on “Tak jsem si udělala teplý katastrofický filmový večer a shlédla Vlákna a Den poté”

  1. Včera večer jsem tvůj článek o povodních, krytech a metru četla. Připadalo mi to bezva. A ne stísňující. Jako dítě v 80.letech jsme taky měli cvičení CO s maskami a bylo nám řečeno, že kryt je metro (nebo kopec Křížek; bydleli jsme blízko něj, mezi stanicemi metra A Jiřák a Flora). Taky říkali, kolik metrů krychlových vzduchu je na jednoho a já měla strach, že bych si tam nemohla vzít kočku. Někdy jsem si představovala, jak bych ji tam tajně vzala, i když krychlový metry jsou tam jen pro lidi 😦 To mě trápilo.

    S chlapama to mám tak podobně – vybírám si nejúžasnější nejvýraznější nejvtipnější nejklidnější a nejdobrodružnější nejveselejší nejchytřejší nejkouzelnější nejaktivnější s nejvíc zážitky a supersexy zájmy … a s nimi se asi nedá žít.
    To prolomíme! 🙂 Určitě nalákáme nějaké superúžasňáky, kteří s námi budou ladit nejen v minulosti a přítomnosti, ale i v budoucnosti.

    1. No teda Liško, mluvíš mi z duše. Akorát v to prolomení nějak nedoufám. Já už svýho prince našla no a – nedopadlo to. Nedovedu si představit nikoho jinýho – zatím. Jo – už mi došla výpověď z druhé práce. Jsem bez práce.

  2. None- jsi zas bez práce:(
    Vyslídíš novou – jak vlastně duchové k tomu dopomohou … nebo spíš kteří jsou na to největší machři?

    Princů je totiž hodně! Není jen jeden. I když to tak vždycky vypadá. Jen chvilku, poslední chvilku při konci to tak vypadá. Ale to je myšlenka, co diskvalifikuje budoucnost. Hnusná tragická mrcha myšlenka. Takové přesně nesnáším. A kupodivu je teď zrovna nemám.
    Ty je taky nepotřebuješ – můžeš začít nové. Akorát já jsem zastánce názoru, že to jde pouze v případě, když se dokončí staré (je to nutná podmínka, u mě to tak je; ale ne dostačující samozřejmě, ještě to neznamená, že s ukončením hned přijde nový vztah. Nové přijde, dobré. Ale třeba jiná nová aktivita, ne zrovna hned nový muž, secmazec bohužel).
    Nejhorší práce je zničit mrchu domněnku, že už nikdy to nebude takové, jako byl předchozí vztah. To je nejhorší mrcha neopodstatněná domněnka a předsudek. Co se často drží fest a bránila by mi ve všem.

    1. Ještě k těm duchům a bohům. Ještě jsem se nerozhodla, jak to vyřeším. Ona je to dost dlouhodobá záležitost no a musím se poradit s tarotem, kyvadlem a jasnovidností – až bude čas. Zatím ten čas nenastal, tak to ani nezkouším. To poznám pocitem. Zatím je to zablokované, taky je ještě dva měsíce čas…

  3. … tím chci říct, že jsem zase volná a cítím se dobře. Zatím.
    Jen jsem to ještě nedala na blog. Až během dne.

  4. Já Tě chápu. Už jsem si tím prošla několikrát. Možná je to ten pocit ztráty zázemí kouzelného prstenu na prsteníčku a možná neschopnost si vydobýt své místo na světě – sama. Ne, že bych nechtěla, ale prostě realita se vzpírá té myšlence a tak mám situace, které bez Kojota nezvládám. Chudák Kojot. Já mu to tak nepřeju… Často si přeju zemřít, víš… Aby bylo všem líp. Ale je tu Myšinka a za tu mám zodpovědnost, Kojot, za kterého, ač to není vidět na první pohled, mám taky zodpovědnost. Můj blog. Spousta myšlenek ještě čeká na své objevení. Sousedka, která musí být potrestána podle svého soudu – znáš tu pohádku, jak si tam zlořečnice vybájila osud pro princeznu „poběhlici“… No tak z toho se musím vymotat. Nebudu říkat jak, ale bude to oko za oko, respektive dvě oči za oko. Uši poslouchají. Na jednu stranu je hrozná nevýhoda publikovat pod svým jménem.

    Je mi líto, že jsi zase sama. Ono to asi není lepší být sama než sama nebýt, ale co už se dá dělat.

    1. aby bylo všem líp……no to je čo zase za moudro? 8 – / gr.
      na tomto by si mala popracovať s panom OD.

  5. Mně je dobře.
    Pohádku se zlořečnicí neznám.
    Sousedku už boží mlýny netrpělivě vyhlížejí.

    A hlavně – spousta myšlenek čeká na své / tvé objevení! No to bych řekla!!

    1. no ja myslím, že je lepšie, keď je človek sám, ako keď je v nejakom vzťahu, kde sa trápi.

Komentáře nejsou povoleny.