Jsem chameleon

Tak asi jako jediná nevím svou barvu očí. Ony totiž svou barvu mění. Dneska jsem na to přišla. Při líčení jsem se dívala na svoje oči a zjistila, že i se svou slovní zásobou nevím, jakou mám barvu očí. Šedozelenomodré. Nějak tak. V pasu jsem měla napsánu modrou, ale i když jsem se dobře podívala na své oči, tak jsem prostě modré oči neviděla. Vůbec. Bylo to tak komické, jak mám sakra žít, když nevím svou barvu očí? Znám lidi, co mají modré oči, například Kojot, moje kamarádka Jana, Veronika atd. Ale já? Já modré oči zaručeně nemám.

A tak jsem se na sebe trochu zlobila, abych po půl hodině znovu přišla k zrcadlu a zjistila, že na mě koukají modré oči. No to jsem byla  najednou překvapená. Tak já jsem chameleon. Z šedozelenomodrých na modrou, sice s šedým podtónem, ale modrou, to je dobrý. Budu na pasu mlžit.

Příště se zkusím zaměřit na zelenou a uvidím, jestli mi oči zezelenají. Tomu se říká doopravdy mlžit tělem.

2 komentáře u „Jsem chameleon“

  1. Můj býv. manžel má modré oči. Ale když byl opravdu velmi štastný, spokojený a vypadal blaženě – měl je krásně zelené. 🙂

    Má kamarádka z dětství má jedno oko hnědé a druhé modré. Prostě má takovou přírodní zvláštnost.

  2. Tak tos mě dostala 🙂 Vím, že i potkani mají různé oči, když se zadaří a mají v linii předka, ale takové zabarvování, jako má Tvůj bývalý manžel, o tom jsem ještě neslyšela.

    Takže nejsem žádná výjimka 🙂 No hned je mi líp.

Komentáře nejsou povoleny.