Nová technika místo používání kyvadla

Četbu na oné místnosti si zpříjemňuji Robertem E. Detzlerem – Osvobození duše. Kdysi její techniky na mně vyzkoušela jedna paní a tak jsem si jeho knihy před časem koupila, že se do nich případně podívám. Jsou to techniky a tabulky pro práci s kyvadlem. Představte si pod tím takové vějíře, nad kterými může kyvadlo přejíždět a každý list vějíře má své jméno, číslo či jiné vypodobnění. Výsledek vám má dát určitou myšlenku, odpověď na otázky. Je to docela mechanická práce, jako každá práce s kyvadlem.

Ovšem jen tak mezi textem se Detzler zmiňuje o  systému práce s kyvadlem pro lidi, jež nemohou pracovat s kyvadlem. Sama ona myšlenka mi přišla vpravdě revoluční. Jak asi pracují s kyvadlem lidé bez rukou… Vlastně i oni by asi chtěli znát odpovědi na své otázky. Situace naprosto bizarní.

Zde je odpověď: „Pokud z nějakého důvodu nejste fyzicky schopni používat kyvadlo, můžete cvičit vaše podvědomí k použití jiné ideomotorické odpovědi, jako je třeba mrknutí oka nebo přikývnutí hlavy. Mé podvědomí bude také odpovídat „ano“ jedním mrknutím oka a „ne“ dvojitým mrknutím.“

Kolikrát jsem potřebovala znát odpověď na svou otázku mezi lidmi, potřebovala jsem se krýt před jejich zraky, naučila jsem se používat jako kyvadlo naprosto všechno, co se může hýbat – klíče, nabíječku, šátek, tričko, prostě cokoli. Ale vycvičit se na mrkání… Pane jo… To by mě nenapadlo.

Nepochybuji o tom, že to funguje. Ale přijít na to, to musela být opravdu hlava otevřená netypicky.