Jsou věci, které mě dokáží vyděsit a to se nekoukám na horory

Každého vyděsí něco jiného. To jenom Honza žil beze strachu až mu jednou v noci vylili za pyžamo rybičky a v tu chvíli si teprve ten pocit zažil.

Já osobně považuji strach za emoci, bez které sice člověk jako živočich přežít nedokáže, je to priorita k přežití, ale vyděsit mě dokáže spousta věcí, což považuji za zbytečné.

Třeba voda. Moc vody. Je to pár let, co jsem skončila s plaváním a myslím, že nadobro. Ne že by mě děsil bazén, to ne, ale jít plavat do bazénu pro sebe považuji za zhola zbytečné. Venkovní voda, jezera, řeky? Jako bývalý velký plavec a vodák jsem se z takových pocitů nadobro vyléčila. Dneska si smočím tak nohy v umělém potoku v Lužánkách, což je starý brněnský park. A už ani to ne. Když voda, tak sprcha. Kdepak vana! Nene, už to je moc vody.

Kdysi jsem plavávala na Slapech, Orlíku a vůbec jsme měly jako děti na dovolených vody dostatek. Klidně jsem uplavala několik set metrů na druhou stranu. Jenže – zatopená území, vesnice, čím hlouběji se člověk dostal tím větší tma a zima tam byla… Už jenom dva metry pod vodou byla zima jak v morně. Zkuste potápěčské brýle! To teprve uvidíte, jak pod vodou není vůbec vidět.

Pak přišlo pár slizkých dotyků od ryb, rybáři vylovili dvoumetrového sumce, který by člověka dokázal pod vodu stáhnout, pán našel mrtvolu v zátoce, kdesi byl zatopený kostel i se zvonem a proudy o něj duněly, voda se při napouštění přehrady zvedala až ke stanům a zatopovala stromy a pobřeží, sem tam povodně…

Ne… Do vody už bych nešla. A teď jsem si pustila video se „sinkholes“, co natočili záchranáři kdesi v Americe a zvedly se mi všechny chlupy, které nemám. Tohle video je o takovém přírodním jevu, který je horší než tornádo, jež je oproti sinkhole předvídatelné.

Ani nemiluji jeskyně, sice bydlím blízko Moravského Krasu, ale děsí mě to. Několikrát jsem jako děcka blbla u jeskyní, dokonce jsem tam i spadla, člověku ujela noha… A pak tam sama, ve tmě, v díře, hlína se propadala, snažila jsem se vyhrabat, povedlo se mi to, ale člověku přitom proběhla hlavou celá řada záchranných akcí spojených s plaváním v hlíně až nahoru ke světlu. Pohled do tunelu světla zvící půlmetrové díry dva metry nad vámi, sypající se hora hlíny a listí… Znám lepší způsoby jak přijít o život.

Děcko je odolné. Jako dospělý už si může přece jenom vybrat způsob trávení času. Já volím nadzemní, bezpečné cesty. I tak – dneska a včera tak lilo, že když jsme šly s Eliškou sídlištěm od veterinářky, tak jsme se brodily místy až dvacet centimetrů hlubokým potokem po chodníku. Silnice na tom nebyly lépe. Chudák Eliška mokla se zavázanou packou. Bylo mi jí líto. Nemohla jsem dělat nic. Byly jsme durch a nebylo jak se vodě vyhnout. A to jsme byly v oblasti, kde je to k vodě několik kilometrů a bydlíme v pátém nadzemním patře. No já bych bydlet k vodě nebo do nestabilního podloží nešla ani za nic. Hu! Kdo nezažil bezmoc povodní a topení se si to nedokáže představit.

Přitom, nebo právě proto, jsem už viděla desítky jeskyní a plavala všude možně včetně moře. Taky se tam moje kamarádka skoro utopila a já jsem volala ze Španělska až do Čech pro akupresurní body po topení. Pak Atlantský oceán a ta síla toho oceánu. Už jenom vody po kolena byl tak silný proud, že to člověka strhlo na volné moře za skály.

Kdepak… S vodou si nic nezačínat!

 

 

4 komentáře u „Jsou věci, které mě dokáží vyděsit a to se nekoukám na horory“

  1. To je zvláštní, že tě jeskyně děsí. Já si vždycky myslel, že pobyt v jeskyni je pro spirituálně laděného člověka inspirující. Aspoň u mě to tak fungovalo. V jeskyni jsem cítil silné spojení se zemí. A to nejsem žádný senzibil. Jako mladší jsem prolezl kdejakou díru v Moravském krasu. Prostě mě to neodolatelně přitahovalo. Například Eduard Tomáš v dětství zažil v jeskyni svůj první mystický zážitek. Na jeskyních je podle mě něco magického. Tak proč ten strach?

  2. No, ono to není tak jednoduché s tím duchovnem a spiritualitou. Když jsem chodila na Býčí skálu, byla tam jeskyně za mohutnými vraty. Viděla jsem tam některé závažné události v jeskyni. Viděla jsem velká torpéda nebo co to bylo s dělníky, ta jeskyně si to pamatovala. Také tam byly nějaké bytosti, viděla jsem jejich oči ve tmě. Pak ten průvod k obětování, mnoho žen a dětí, to zase z doby pohanství. Netroufla bych si tvrdit, že bych se v jeskyni cítila dobře. Jsou tvorové, kteří jsou rádi ve tmě. Možná nějaké osvětlené Koněprusy nejsou tak obydlené, ale to zase není „jeskyně“, pod kterou si asi jeskyni představuješ. Vzhledem k tomu, že mám v komunikaci s temnými děsy celkem praxi, tak temnota a jeskyně jsou stránkou samou pro sebe. Pochopitelně jsou jeskyně, které staletí slouží jako duchovní úkryt. Ty jsou zřejmě prosycené „duchem“. No, já jsem v takové jeskyni zatím nebyla. Kostely, zvlášť postavené na spirituálních místech, mi poskytují mnohem více světlých vodítek.

    V Moravském Krasu jsme byli s Kojotem několikrát. Byli jsme v Punkevních jeskyních, na Balcarce… Bylo to tam osvětlené a velmi civilizované. Ale v normální díře v zemi nebo ve skále se může skrývat cokoli. V tomhle opravdu věřím svému čuchu a zkušenostem.

    Ad strach – zdůraznila jsem možná málo to strašidelné video, jak strom velmi pesimisticky mizí v díře v zemi, co pohlcuje vodu a vše nahoře. Není to normálně vidět a tak to vyděsí. Trochu jsem to zaobalila do článku, teď dávám další informace, které byly mezi řádky a zkušeností mám moc, nevešly by se ani do knihy, natož do krátkého článku. Momentálně video zřejmě nasvítilo určitý můj strach z neznámých hlubin, na nějž jsem – zcela si vědoma, co dávám na veřejnost – poukázala. Mít strach z neznámého není věc, za co by se střílelo, v tomhle jsem jako každý jiný člověk. Moje spiritualita je v tomhle asi trochu nevinně 🙂

    1. No když to tak po sobě čtu – nevylučuji, že když na člověka neprší a je tam stabilně osm stupňů celsia a člověk má tendenci mít mystický zážitek, tak se tak nestane. Tedy – kam člověk směřuje, tam dospěje. Třeba k mystickému zážitku. Ten by ale nastal i v jiném prostředí než v jeskyni, třeba na louce. Strůjcem je vždycky člověk, nikoli jeskyně, ale jeskyně může sloužit jako katalyzátor.

Komentáře nejsou povoleny.