Přiznání

Nahlédla jsem teď do vily VyVolených a viděla jsem okamžik, kdy Vladko říká na přiznání dvou lesbiček, že jsou lesbičky – že se sice najde pár kreténů, ale bude se jim žít lépe.

Já sama jsem zažila několik životních přiznání. Svůj blog, své jméno, své nové jméno… Ve zkratce bych asi řekla, že znovu bych to už neudělala. Zažila jsem si kvůli tomu peklo. Mám třeba blog na svoje jméno a nesčetněkrát se mi stalo, že si mě někdo vyhledal a pak mě soudil. To už ani nemluvím o anonymech, které vy nevidíte. Já u některých vím, kdo to je, už jsem podnikla kroky k ospravedlnění.

Buďte v anonymitě. Je to to nejjednodušší, co pro sebe můžete v životě udělat. Zásadně se nikdy k ničemu nepřiznávejte. A po ničem nepátrejte a nepřepínejte. Veřejný život je za trest.

Nicméně pro mě je pozdě. Já píšu tak specificky, že ať bych to tu smazala a začala pod jménem Pídžej, tak mě pozná každý, kdo mě zná. Moje kamarádky mě poznaly, i když jsem psala do časopisu pod pseudonymem. Já se prostě neschovám…

2 komentáře u „Přiznání“

  1. No jo, tak to prostě je. Čím výraznější osobnost, tím nezaměnitelnější rukopis.

    Já už delší dobu žumpovizi nesleduju, tak mi to s těma lesbama uniklo. Jako by nestačil bukvice Vladko. Zdá se mi, že nám tu homosexualitu cpou vrchem spodem, napřed velké haló okolo Prague pride, teď zas lesby ve Vyvolených. Nedávno jsem ze zvědavosti shlédl film „o dnešních mladých slečnách“ s názvem Pusinky. Jedna z těch tří protagonistek samozřejmě byla na holky a nechyběla tam ani dost naturalistická scéna na dámských záchodcích. Jsem rád, že v téhle době nejsem teenagerem, tedy v době kdy člověk hledá svoji sexualitu. To bych nevěděl, jestli mám být na holky nebo na kluky, či na pejsky, nebo se úplně nechat přešít na jiné pohlaví. Chudáci puberťáci.

    1. Nemám televizi, sleduju na netu, pokud mám chuť na nezávazné klábosení na pár minut. Jinak Vladko je tak výrazný osobnostní typ, připomíná mi Fausta. Teda takhle bych si asi Fausta nebo ďábla představovala. 🙂

      Já jsem teda také v určitém životním období koketovala s homosexualitou, mohu říct, že opravdu vím, o čem to je. Ale nejsem ani bisexuální, jsem heterosexuální. Ale být za menšinovou orientaci, to byla síla. Ono se to sice v médiích prezentuje jako normálka, ale v běžném životě je to dost krutá záležitost.

Komentáře nejsou povoleny.