Co si pouštím na dobrou noc

Mezitím, co píšu články, které nikdy neuvidíte, sleduju VyVolené. Večery a pozdní odpoledne jsou rozhodně hitová. Jestli sledování netového vývoje ve vile patří ke sledování pokleslého žánru, pokleslejšího než nejpokleslejší detektivky, co tak ráda sleduju, hlásím se dobrovolně.

Před několika dny byl večer věnován Věřte – nevěřte. Pod tím si představte několik z nich v čele s Vladkem, jak vypráví příběhy historických postav. Vladko byl úžasný. Poslouchala jsem jeho historickou hitparádu a žasla, co všechno mne v životě minulo. Životopisné knihy nečtu, narozdíl od Vladka. Navíc – mimika ve spojení s přirozenou autoritou dělá z Vladka Muže ve Vile číslo 1. Nepochybuji o tom, že vyhraje.

Dneska zase hráli Pomádu. Ač Thomas není chlap, o kterého bych kdy opřela svůj pohled, s umělou čupřinou se slovy, že jestli tohle půjde v televizi, tak je vyřízenej :), vstoupil do mého rozřehtaného večera. To už je podruhé, co jsem konkrétně tohohle svalovce přistihla při vytváření srandy. Vyhovuje mi to.

Ale ještě k Vladkovi. Jako Kojot je hezčí a rozhodně má krásnější postavu (kterou před váma všema úspěšně skrývá, ale já vím svoje…), ale Vladko je kus chlapa a je úžasný bavič. Nesouhlasím s jeho definicí jako hysterického homosexuála, který VV vyhrál právě hysterickými výstupy. Tohle rozhodně není pravda.  Ten chlap na to má. Tím je řečeno vše – je to chlap, gentleman, tanečník, choreograf, herec, dobrodruh.

Z února 2006 jsem vám vytáhla svůj příspěvek právě o Vladovi a VV.  Byla to krásná doba…

Všeho dočasu

Arsinoe mi nabídla občas sem něco napsat. Když jsem kolegyním z práce říkala celá nadšená událost roku, byla jsem veselá a optimistická. Ale všeho dočasu.

Já: „Představte si to holky, Arsinoe mi nabídla, že můžu na její vyhlášený web „Deník blondýny“ psát! Sice zatím nevím, co budu psát a jestli mi to vůbec půjde, ale to vůbec nevadí. Ono se to vyvrbí. Holky, to je super!“

Kolegyně M.: „Hele, ta je homosexuální, určitě. Za tím něco bude. Dneska je to hrozně moderní, každý se k tomu hlásí. Věř mi, uvidíš.“

Já: „Ale není homosexuální. Proč by měla být homosexuální? Vždyť má manžela a dítě.“

Kolegyně M. „To vůbec nevadí. Co ty víš. Přece jen tak nemůže něco takového říkat. Určitě je homosexuální, všude je toho plno.“

Já: „Ale ona MÁ manžela a dítě a je z Brna! 200 kilometrů odtud! Vždyť je to nesmysl!“

Kolegyně M.: „To je jedno, na tom vůbec nezáleží, že má manžela a dítě. To se může projevit kdykoli. Někteří lidé už neví, co by v sexu dělali. Každý se k tomu hlásí.“

Já: Kolegyně Z., to k tomu nic neřekneš? Vždyť je to nesmysl! Co má s psaním na web co dělat nějaká homosexualita? Není homosexuální! Je normální, má rodinu a tak.“

Kolegyně Z.: „Ale ty toho naděláš. Určitě je homosexuální. Všude to teď letí. I já mám Vladka na mobilu, podívej…“

Kolegyně M.: „Tak vidíš.“

A tím byla debata o případném psaní na „Deník blondýny“ skončena…