Vykopnou nás dveřmi, vlezeme oknem

Rušíme tarif nejnižší z nejnižších…

„Vůbec nevolám a vy si berete jenom za tarif 49 Kč. To se mi nelíbí, zrušíme to.“ Odhodlaně říká žena do telefonu.

„Je to tarif bez závazku a máme tyto možnosti…“ Odhodlaně říkám já.

„Telefon mám na gumičku, aby držel pohromadě, je rozbitý.“ Pokračuje paní.

„Dá se pořídit nový.“ Kontruji já.

„Mám starou simkartu, protože mám starý telefon a nestálo mi to za to ji vyměnit.“

„SIM karta se dá vyměnit na prodejně, to není problém.“ Říkám já.

„Stejně to máte v tom Frýdku v takovým prdelákově, nic sem nejede! To mi taky děsně vadí…“

Na to nemám co říct, po hovoru zjišťuji, že do Frýdku musí jezdit kolegové na kole, protože tam opravdu nic nejede.

„Bohužel u vás stejně zůstávám,“ prohlásí zákaznice ponurým hlasem. „Syn mi koupil telefon s O2 číslem a řekl, že ať se o nic nestarám, že to bude platit on!“

Obě si hlasitě povzdechneme…

Tomu se asi fakt říká karma.