Levitace

Měla jsem ve sklepě tři skříňky. Byly postavené na sobě, do tak tří a půl metrů výšky. Ta vrchní měla 42,25 kg. Nebylo ruky, která by mi v rámci předělávání bytu pomohla. Všichni odřekli.

Třicetikilová a pětatřicetikilová byly pod ní. Dávali jsme je do sklepa s malířem a dalo nám to fušku.

Přišla jsem tam a řekla:“Tak jo.“

Posunula jsem horní skříňku a ta na mě lehounce hupsla, jako dotek peříčka. Zjistila jsem, že moje brýle jsou rozplácnuté a na kořenu mého nosu na brýlích sedí na hraně skříň. Nějak mi to pořád nedocházelo. Pustila jsem skříň oběma rukama a poodstoupila. Skříň se stále vznášela ve vzduchu. Narovnala jsem si brýle a skříňku usadila na zem. Došoupala ji přes schody k výtahu.

Druhou, třicet čtyři kilogramů těžkou skříň jsem jenom tak chytla tady… a tady… A jak nic přenesla k výtahu a pak z výtahu do bytu.

S třicetikilovou, nejlehčí, skříní, mi pomohl pán, který šel kolem a viděl, jak ji nesu, tak se nabídl.

Sousedka se jenom nevraživě podívala, když mě viděla, jak se skříněmi tančím.

Holt, všechno je jednou poprvé…

CIMG9652