Setkání s Bohyní, čarodějná cesta 27.9. – 28.9.2016

Jdu na rituál. S Bohyní jsme se dohodly na trojbarevném vřesu, který ozdobí její oltář už navždy. Nesu výborné víno a paraořechy, svíčky a pár dalších drobností.

Jdu o půlnoci temným lesem tři dny před novoluním, tudíž tma jak v pytli. Jsem ve svém rituálním rouchu, jako vždy. Je temně zelené, šité od maminky. Dá se povolit na určitých místech tak, že z člověka zbude jen pár stínů. Je velice dobře vymyšlené.

Přede mnou slyším kroky. Hlasité brodění se listím v lese. Lešij? Běsi? Lidi???

Rozhodnu se učinit neviditelnou. Odložím proutěný košík, pomalu. Shrnu roucho a nasadím si kapuci. Pomaličku stáhnu auru až pod kůži, oči vtáhnu dovnitř pod temnotu kápě, pevně se ukotvím nohama na zemi v dřepu a znehybním. Stanu se lesem.

cyril-barreaux-_4600_861

Vnímám jemnohmotnými smysly, které se rozhoří naplno. Brodění a dupání. Na ježky je to moc velké, funění a občas zachrochtání mi dává na vědomí, že v těsném okolí pár metrů se nachází stádo divokých prasat. Napadá mě pár krvavých historek na téma setkání s kancem, ale zaháním je. Zkontroluji neviditelnost a mělké dýchání, zatemním i myšlenky, abych nerušila čas kančí procházky.

Sedím a čas ubíhá. Kanci jsou kolem mne evidentně spokojení, sem tam uchroupnou větvičku a ta se zlomí jak rozšlápnutý kelímek. Zachroustání a nezbude nic. Jestlipak se přijde nějaký kanec podívat blíž ke mně? Čekám…

Stádo je mezi stromy tak dva až tři metry ode mne a obchází kolem. Jeden štíhlý kanec s protáhlou tlamou se vydal směrem ke mně. Vyšel ze stínu a pomalu přicházel. Tři metry, dva metry, jeden metr… Zkamením. Těsně kolem mne mě obešel, na délku ruky, a vběhl znovu do stínů.

 

Čekám, dokud stádo neprojde dál. Pevně se zvednu z širokého dřepu zapřena do těžkých bot. Vezmu tiše košík a nechám se vést Bohyní dál po Cestě.

Pak odvedu svou práci, zasadím vřesy, poděkuji a obdaruji Bohyni. Prasata se vrací, jsou ode mne tak deset metrů. Svíčka vydává jasné světlo a oslepuje. Dívám se do světla a dupání mne obklopí. Listí šustí. Jen Bohyně, les a já.

Odcházím za doprovodu kanců z lesa a vracím se domů…

Bohyně, děkuji za vlídné přijetí…

nerthus