Nedělní chvilka prokrastinování

Tak si při nedělním prokrastinování protáhnu ruce a záda, podívám se na své tělo a říkám si:“Stárneš, holka… Špeky, vrásčitá kůže po hubnutí, pihy a stařecké skvrny, hrozný…“

A pak zavřu oči, znovu je otevřu a mluvím k sobě takto:“Jsi masitá a protože špek dobře vede vůni, krásně voníš, uvnitř jsi šťavnatá a navrch pěkně křupavá…Nejsi jenom kost, jsi víc než kost!  Jizvy zdobí Tvé tělo na znamení přežitých bitev, Tvá kůže vytváří tisíce cest, kterými se můžeš dát, Tvé buňky moudří, protože už leccos pamatují. Je to dobrý, holka! Můžeš jít zas makat, ať se tím zívavým myšlením moc neunavíš ve Tvém požehnaném věku…“

krupava