Vysvětlení vzniku a fungování občanské společnosti – Rymsza, Zimmer a jejich Embeddness, teorie Sociálního původu Salamon, Anheier

Vysvětlení vzniku a fungování občanské společnosti

občanská společnost

 

Práce autorů Rymszy a Zimmer měla dva cíle – podat přehled existujících modelů vztahů neziskových organizací a státu, popsat zakotvenost neziskových organizací v rámci uspořádání sociálních států a to s ohledem na současnou situaci v zemích Visegrádské skupiny.

Autoři popisují tyto modely: Rámec čtyř K Najama se čtyřmi základními rámci vztahů NO a stát – rámec kooperativní, konfrontační, komplementární a kooptativní rámec – odlišnosti v cíli a strategii k dosažení cíle; dále model Youngův, kde se nahlíží na vztah státu a NO poskytujících sociální služby v rámci aplikovaných ekonomických teorií; Salamon a Anheier jsou autory modelu sociálního původu, teorie vychází z oblasti společenských věd, kdy vztah státu a NO vychází ze složitých vzájemných vztahů, které se vyvíjely na pozadí historických a společenských změn v dané oblasti. Visegrádskou skupinu zemí spojuje podobná historická zkušenost a modely vývoje vztahů stát – NO jsou zde velmi podobné, státy se kloní spíše k modelu liberálnímu místo sociálně-demokratické cesty, nicméně příklon k liberální cestě není tak jednoznačný a přímočarý, aby se dalo mluvit o zřetelném směřování.

Ohledně textu Rymszy a Zimmer chci mluvit právě o modelu sociálního původu, tedy ukotvení společnosti v pozadí historických a změn v dané oblasti, která se vyvíjí a s ní i myšlení společnosti a systém fungování státu a neziskových organizací. Autory této teorie jsou často citovaní Salamon a Anheier, kteří vycházejí z myšlenek neoinstitucionalistů Moora a Esping-Andersena.

Salamon a Anheier poukazují spíše než na statické modely na možné čtyři cesty, postupy, jejich výčet je v úvodním odstavci. Velikost neziskového sektoru a míra podpor sociálních služeb jsou klíčovými zkoumanými faktory.

Následně se pokusím krátce argumentovat, proč mne zaujala právě teorie neoinstitucionalismu, na kterém autoři staví, a poukázání na fakt síly a projevovaného vlivu neziskového sektoru jako silného politického aktéra už vzhledem k majoritnímu podílu v oblasti zaměstnávání pracovních sil.

Osobně mne vždy zajímají motivace autorů k jejich studijnímu zaměření a také proč si vybrali právě to konkrétní zakotvení, z čeho vycházeli. Sociální model je mi velmi blízký právě díky tomu, že zahrnuje společenské a historické změny, jež jdou hluboko, tisíciletí dozadu. Nelze analyzovat fungování státu s neziskovými organizacemi bez kontextu celé historie, jen vyseknout teorii ekonomickou či funkční nad společenský řád, ve kterém je společnost ukotvena a v rámci kterého funguje.

Teorie neoinstitucionalismu se vyvinula postupem času od starořeckých filosofů a merkantilismu přes další směry do institucionalismu jako teoretického přístupu zkoumajícího různé společensko-vědní obory. Neoinstitucionalismus oproti institucionalismu vnáší do centra pohled k politickým aktérům.

Neziskové organizace jsou velcí političtí aktéři, vždyť kupříkladu neziskový sektor zaměstnává v osmi zemích sledovaných Salamonem a Anheierem 11,9 milionu pracovníků, to je 4,5% všech pracovních sil.

Jsou velké rozdíly mezi jednotlivými kulturami a společenským uspořádáním vycházejících z různých typů historie, např. v Maďarsku je zaměstnáno pouze 0,8% pracovních sil oproti třeba Japonsku – 2,5%, Německu – 3,7% a nejmarkantnější rozdíl oproti Maďarsku je USA s 6,9% zaměstnaných v neziskovém sektoru. Střed je 3,3%. Údaje jsou z roku 1990.

Ovšem USA s nezávislostí jeho obyvatel a vedení k samostatnosti ukazují krásně liberální cestu, kdy jsou společností s malou státní podporou pro sociální sektor, ale značně vyvinutým neziskovým sektorem. V Německu jde oproti tomu cestou centrálně plánovanou, pro kterou je charakteristické, že stát je sice dominujícím investorem v sociální oblasti, ale přesto se zde rozvinula i silná nezisková sféra. Japonsko vede jeho tradičně silná role státu a rodiny do korporativistického modelu, pro který je charakteristická malá podpora státu pro sociální oblast a zároveň slabě rozvinutý neziskový sektor. Nu a Maďarsko je kupodivu ve skupince se Švédskem, sociálně-demokratická cesta, kde je typická vysoká podpora státu pro sociální oblast a velmi málo rozvinutý neziskový sektor.

Pohled Salamona a Anheiera je především pohledem sociologicky-historickým a nehovoří o potenciálním vývoji vztahů do budoucnosti.

S neziskovými organizacemi se proto musí počítat jako se silným politickým aktérem, který nejenom, že doplňuje ve svém fungování prostor mezi trhem a státem, ale také dovede ovlivňovat moc zákonodárnou, moc výkonnou a soudní právě díky své síle a ukotvenosti.

strukturálně operacionální definice nno

Studijní text:

Marek Rymsza, Annette Zimmer 2004. „Embeddedness of Nonprofit Organizations: Government-Nonprofit Relationships.“ In Annette Zimmer & Eckhard Priller (eds.), Future of Civil Society. Making Central European Nonprofit Organizations Work. Opladen: VS Verlag, 169-197.