Archiv pro rubriku: Čarodějné cesty

Suchý půst kontra mokrý půst

Rozdíl mezi suchým půstem a půstem mokrým je ten, že u mokrého se může pít čistá voda a nejí se nic. Ano… Slyšíte dobře… U suchého půstu si nevypijete vody ani kapičku. Prostě jenom jste. Vy a vaše myšlenky, situace, které se vám stávají.

orel

Budu citovat admina ze stránek www.breatharian.eu:“Kromě čerpání energetických zásob si musí organismus vystačit i se svými zásobami vody. Tu získává rozpadem tkání a přeměnou z tuků, proto je suchý půst účinnější než běžný půst o vodě.

I jeho průběh je náročnější a daleko více se projeví příprava před půstem. Stravujete-li se před suchým půstem „klasicky“, bude vaše tělo zaneseno množstvím odpadních látek, ale kvůli nedostatku vody je nemůžete dostatečně odplavovat a může tak snadno dojít k otravě organismu. V případě nevhodné stravy (např. příliš solené) může proto být bezpečná délka suchého půstu např. jen 1 nebo 2 dny. Stravujete-li se před půstem dlouhodoběji vhodnou stravou, nejlépe vitariánskou (minimálně týden), nebude vám činit problém suchý půst o délce 7 dnů.

U suchých půstů platí více než kdy jindy – nepřekonávejte se. Pokud cítíte, že vám dochází síly nebo že něco není v pořádku, přerušte půst. Máte dost času a můžete kdykoliv to zkusit znovu – a je velmi pravděpodobné, že každý další pokus bude čím dál snazší.“

Půst obecně je hodně účinná očišťující praktika. Jak těla, tak mysli, tak ducha. Je třeba umět zacházet s myšlenkami a umět rozpustit myšlení.

mattoni-lahev-orel

Vracela jsem se z města a šla dlouhou cestu na autobusovou zastávku. Cestou jsem přecházela vodovodní trubky, kanály na silnici měly velký název VODA, dělníci, co opravovali zatopenou silnici, měli na plotech nádherné, lákavé, skoro plné láhve vody, potkala jsem dvojici, co nesla karton mattonek, jazyk se mi lepil na patro a bolely mě sem tam ledviny a klouby.

Přemýšlela jsem o poušti a žízni, o vězení a žízni, o poustevnických jeskyních a žízni a o tom, jak člověk vydrží bez vody tak den, dva a pak přece musí umřít a jak lidé zešíleli žízní a hlady a jak to doopravdy chápu. Překonala jsem to a šla vytrvale dál. Rozpustila jsem myšlenky.

poušť se skálou

V další vhodnou chvíli se mi zjevilo šest nádherných, přenádherných šálků černého anglického čaje, který tolik miluji. Čaj lákal a voněl. Jenom po něm sáhnout a napít se. Jenom trošku. Jenom úplně malinko… Bolela mě hlava.

anglický čaj

Rozpustila jsem myšlenky a přestala myslet na čaj. Utěšila svou mysl a své tělo. Věděla jsem, že cesta tudy nikam nevede. Chvilková úleva a pak výčitky, že jsem zklamala sama sebe. Vydrž! Už to nebude dlouho trvat. Je to proces čištění. Nic víc.

Jo, zapomněla jsem dodat, že k tomu patří taky žádný sex. Ani orgasmus. A že vás to bude taky lákat.

Vzpomněla jsem si, že snad vypláznout na chvíli jazyk na slunce a požádat o vodu. Plazila jsem jazyk na slunce a viděla konev, jak mi nalévá do dlaní vodu a také na ten vyplazený jazyk. Poděkovala jsem, zandala vyschlý a sluncem vysušený jazyk do suché dršky a šla dál. Kupodivu, za několik minut jsem už měla ústa plná slin a byla jsem jak  po vypití aspoň litru vody. Fungovalo to.

Co radím?

Zastavte se na chvilku, sedněte si, když máte slabost. Noste s sebou láhev vody a jablko, kdyby přišla slabost, co se nedá překonat. Znám to z klasických mokrých půstů. Myšlenky mají jenom takovou sílu, jakou jim dáte a dovolíte, aby měly. Ale když je fakt zle, je třeba mít veškerou záchranu při sobě. Nemusíte ji použít, ale je tam. Máte jistotu, že se nic nestane.

citron a máta

Vy vládnete nad myšlenkami a tělem, váš duch. To je ta síla, ke které se upínáte. Božství v nás skrze které poznáváte božství jako takové.

Tělo je nástroj, důležitý pro poznání. Ale tělo není všechno. Respektujte a milujte své tělo nejenom, když je mu dobře, ale i když mu je zle a zvláště když mu je zle. Patří mu veškerá úcta a respekt. Ono vás nosí a vše vám umožňuje, starejte se o něj, jak nejlépe umíte.

Zkuste si o půstu, myšlenkách a těle něco přečíst. Cviky, techniky, meditace. Všechno se počítá.

No a nakonec to nejdůležitější – návratovka, tedy návrat k běžné stravě, která trvá tolik dní, kolik půstujete, je ještě důležitější, než půst jako takový. Je nesmírně léčivá a taky si lehce potrénujete vůli. To si ale musí vyzkoušet každý sám na sobě.

Půstu zdar!

consciousnesss

Jaguár, posvátné denní znamení Mayů, duch Matky Země

O víkendu jsme byli s partnerem v jeskyních. V jeskyních je tma jak v pytli. Měla jsem baterku, ta však začala blikat a nakonec pohasla. Strčila jsem ji do kapsy a mentálně se přepnula na vnitřní smysly.

Cítila jsem překážky v podobě kaluží a kamenů, strop a kameny vyčuhující do prostoru. Vnitřní vedení mám v neviditelném světě vždy, ale kdo rozumí, ten ví co vidím. Pro ostatní nechť jsou detaily skryty.

Přijala jsem temnotu Země jako součást sebe samé a stěny začaly zářit zlatým světlem. Viděla jsem naprosto vše. Každý kámen a to i za něj. Stala jsem se součástí Země a Země mne prostoupila.

Další rovina vidění mne prostoupila v míru a pokoji.

Doma jsem se podívala, proč mě oči pálí a přičítala to tomu, že vidím v běžné realitě tak hrozné věci, že mi to sežehlo oči do zánětu. Ale ono se ukázalo ještě další vysvětlení. Skrz vnitřní utrpení se mi začala měnit struktura a barva očí. Začala mi v mých modrých očích  prosvítat u panenky medová, žlutá. Zcela zmizela zelená a šedá. Začaly se rýsovat tvary medových oblastí do tvaru panenek šelem.

Kdysi jsem četla, že po dlouhé Cestě se lidem změnila barva očí do průzračné modré. No, já se měním do jaguára, takové vcelku nebezpečné kočičky. Také jsme právě začali nový Mayský rok, proměna probíhá v souladu s Mayskými cykly.

Jaguár je tajnůstkářská bytost, která se plazí kolem v noci. Je to typické denní znamení pro proroky mezi Mayi a kvůli schopnosti vidět ve tmě mají často osoby s tímto znamením jasnovidecké schopnosti spojené se značnou dávkou inteligence. Je to typické denní znamení mezi strážci dne. Intelektuální schopnosti Jaguára spojené s jeho typicky ženskou mentalitou mohou v nositelích tohoto znamení vytvořit léčivé schopnosti. Jejich síla jim dodává trpělivost, která může rychle přejít v náhlé záchvaty činnosti. Jejich úsilí je však často velmi úzce soustředěno a zřídka jsou otevření ke zkoumání alternativních cest života. Mají sklon k tomu, že je druzí obtížně chápou, a pak se jen obrátí a mizí v životech jiných lidí.

Váše Mayské Sluneční Znamení

Vaše datum narození: 02.06.1977
Mayský dlouhý počet: 12.18.3.16.14
TZOL’KIN: 5 Ix (Jaguár, mág)

Ix

Česky: Jaguár, šaman
K’iché: Ix-Balam
Yucatecan: Ix
Dreamspell: Bílý Mág

Charakteristika:
Ix-Balam, Jaguáří samice, je královnou a hlasem džungle, divoká, tajemná, silná. Mayové jaguára často zobrazovali jako sochy, reliéfy v kameni, malovali jej na keramiku, vyráběli jaguáři masky. Je to mocná energie Matky Země, která se může kouzelně zhmotnit kdekoliv a v jakékoliv podobě. Je to energie kouzelníků a šamanů.

Symbolika glyfu:
Jaguár: Glyf zobrazuje tvář a skvrny Jaguára-samice, královny džungle. Skvrny můžeme také chápat jako duchovní dimenze, do kterých má vědomí Jaguára přístup, jako energii Země, nebo jako ženské reprodukční orgány.

Více zde: http://rozbor-narozeni.webnode.cz/mayove/jednotliva-znameni/jaguar/

O tanci, živelném chování a stydlivosti

Opět jsem cestou z práce na hlaváku podupávala do rytmu, tentokrát na Horkýže slíže. Mám zavřené oči, užívám si muziku a najednou mi někdo dá ruku na rameno. Asi jsem nepůsobila moc profesionálně a seriozně na nového druhého šéfa, ale jeho oči se smály. Suše jsem polkla a z děsu zaměstnance přistiženého při neprofesionálním chování na veřejnosti se rozesmála a začala mluvit o práci.

A je to. Sice o tom facebookuju, ale doopravdy mne nikdo z kolektivu neviděl podupávat v rytmu uprostřed davu lidí, vodit nevidomé, křísit závislé po dávce, klevetit s lidmi na úplném dně a motivovat je k návštěvě pomocných rukou, řvát a zorganizovat šokovaný dav do spolupracujících jedinců při nehodách, kdy jsem náhodou u toho a cíleně zachraňuji život, protože to umím, tak třeba dání přednosti vynesení zraněného třicetikilového kluka v náruči do šestého patra před včasným příchodem do práce. V soukromém životě jsem naprostý živel a měnit to nehodlám za žádných okolností.

Svěřuji se příteli, že opravdu ráda tančím, ale jen tak, o samotě, a že z toho mám vnitřní radost. Napsala jsem o svém přístupu k tanci před časem článek Tajná fantazie a tak si o tanci povídáme.

Níže jsou dvě fotky, jedna ukazuje realitu Hříšného tance, o kterém v článku píši, realitu smíšenou se snem většiny lidí, druhá ukazuje mojí realitu. Většinou mne opravdu potkáte v lese, v jeskyni nebo také nikde, protože píšu článek či se věnuji zvířatům.

dsc00794
„Mám rád tanec a určitě někdy vyrazíme zatančit si.“ Píše On.
„Neumím vůbec nic. Mám jenom vnitřní radost.“ Odpovídám.
„To nevadí, je to jednoduché, vnitřní radost bude stačit.“ Zklidňuje mně On.
Namítám, protože… a popravdě…  i ta poslední děvečka od hnoje umí tančit lépe než já.
„Nech toho, buď chceš nebo odmítni, ale byla by to chyba. Tanec je o radosti a dobrém pocitu, trochu smíchu a trapasů k tomu patří.“
Nějak mi pak došly slova, takže v dubnu či květnu půjdu tančit poprvé po devatenácti letech netančení…
Křest ohněm.
devicky-13-14-8-16-134

Procházka do jeskyní

„Kam půjdeme?“ Žadoním.

„Nech se překvapit…“

A tak jsme jeli ze Staré Osady do Ochozu u Brna do skal. Bylo náledí, všude to klouzalo.

„To asi nedáme. Nahoru se možná dostaneme, ale dolů to bude těžší.“ Rozhlížíme se po ledové krajině.

Kloužeme a u toho se držíme za ruce a jistíme se při nebezpečných stoupáních. Někdy lezu po kolenou na mrazivých spádech ledu a držím se stromů a kořenů.

„Dáme to! Když to nezkusíme, nemůžeme se rozhodnout, jestli se to dá nebo ne. Mám dobrodružství v krvi! Pojď!“ Dodávám naději během Cesty.

A tak jsme šli a šli, až jsme lesem plným sněhu a stop zvířat došli kolem skal až k Pekárně.

dsc00775

dsc00776

Uvnitř bylo sucho a vzduch byl čistý a chladný.

Potěšili jsme se a šli jsme do Netopýrky kolem několika soucestí a stop psů a zvěře. Cestou jsem si hrála na Mařenku a usypávala semínka. Věčně jsem běhala ve sněhu, protože cesta byla tak kluzká, že jsem radši chodila ve stopách zvěře po stráních.

dsc00844

Našli jsme i schované dřevo kdesi uvnitř kamenů. V Netopýrce je fakt tma. Přesto je tam spousta vyhořelých kalíšků svíček. I my jsme dvě zapálili.

dsc00848

Cestou jsme šli i kolem dvou spojených stromů.

dsc00819

Mrazivou krajinou jsme pokračovali dál, až jsme došli zpátky do Ochozu kolem hasičů.

dsc00868

Děkujeme.

Krajiny za prahem

KRAJINY ZA PRAHEM

V krajinách za prahem, v temném lese, kterým každý čaroděj prochází jako učebním procesem vyššího vědomí, je dobré požádat o průvodce a naklonit si ho prosbami a modlitbami. Každý se tam dostane, ne však každý projde skrz do světla Branou.

Zkoušky a prožité utrpení, které dokážeme zapracovat vědomě do sebe, nás činí silnějšími a vědomějšími, s většími možnosti pracovat pro ty, jež nás vedou a dle vůle matky Země.

Čím hlubší je hlubina, jež prozkoumáme, tím více můžeme následně podat ruku těm, jimž jsme posláni jako průvodci v jejich Cestě, protože pomoci může jen ten, kdo už dané utrpení prožil a pochopil. Bez pochopení je průvodce jen stínem bez opravdové moci.

Proto důvěřujme průvodcům, kteří jsou nám posláni či se o ně modlíme a prosíme, ale dobře prověřujme a analyzujme každou jejich radu, neboť Cesta je naše Cesta, ne jejich, a mnoho rad jsou jenom šalby ke zmatení, aby vyzkoušeli naše schopnosti rozlišování. Hlídejme každý svůj krok v temném lese a to ještě před tím, než ho učiníme. To především.

Opatrně a ostražitě naslouchejme, navnímávejme realitu, v temném lese je mnoho bytostí, které nás budou zkoušet, mnoho nástrah, které nás mohou poranit a dobít. Les není krutý, i když to tak může podle přicházejících událostí vypadat. Nekonečná bolest, starosti a slzy. Les zná smilování dle pokory daného žáka, čisté duše, modliteb a trpělivě konaných činů, které přichází. Je to vnitřní světlo, které pomáhá v temném lese neztratit směr a pohybovat se. Vnitřní světlo je napojení, víra a důvěra, pramen čisté lásky proudící z duše. Vděčnost za každý krok na Cestě, za vedení na Cestě. Uvědomování si souvislostí. Učení, poznání, pochopení.

Odmala jsem prozkoumávala realitu i se šátkem na očích, různě se omezovala a následně zkoušela, kam až dojdu, co všechno zvládnu. Nedávno jsem byla tak hluboko, že se mi takto nachozené kilometry ve městě a přírodě velmi hodily. Kus lesa, jímž jsem procházela, se dal projít jen tak, že jsem prostě zavřela oči a šla jen naslepo, podle vnitřního vedení. Nešlo jít jinak. Se zavřenýma očima jsem zvládla cestu nočním Brnem domů, dva přestupy, schody, silnice, chodníky, překážky. Jen zavřené oči a šlo to. Byl to jen trochu vyšší level oproti malé holčičce, co si zavázala oči šátkem a dělala vše, co dělala s otevřenýma očima. Dokonce i číst se tak dalo. Kupodivu. Všechno šlo.

Desetiletí práce v jiných rovinách vědomí, jeden dokončený příběh za druhým, jedna podaná ruka za druhou, to je naše odměna. Jen to, že můžeme tuto práci dělat. Že můžeme být průvodci, šamany a čaroději. Vidět za oponu a moci s tím něco dělat. Pro druhé i pro sebe. A většina spí, zatímco my bdíme a pracujeme. Jaká čest! A radost za tu možnost vidět a cítit a moci dělat více!

Temný les jen čeká, lačně čeká na tu důvěru v něj vloženou ve tmě životních událostí, jež chodí jedna za druhou. Vezměte lampu jak poustevník do jedné ruky, rozsviťte ji vnitřním světlem, do druhé poutnickou hůl a v poutnickém plášti se vydejte na Cestu, jež je tak zajímavá a cenná, tak dobrodružná a nádherná, že člověk nemůže odolat každému dalšímu kroku do Tmy s vírou, že tma je jen koncentrované světlo.

Jděme s bohy a s vírou a láskou!

A prayer came through, a man from Texas from FB without a word „sex“ in first conversation

Hi, you look so gorgeous >>>

ST 13:07

Thank you, but I become a shaman jaguar, so what you see is not what is inside.

12:07

what it’s inside ?
I am from New Zealand, but I live in SugarLand, Texas. where are you from and where do you live ?
Thank you for a question, thanks Gods that you are…
A man, who doesn´t want sex or something like that because of my face or body, who is (maybe) nice and who (for now) respects my inner borders… Maybe for today, maybe for ever… Who knows… For today it was nice suprise.
Thank you…
I am not only face or body, I am a real sensitive woman! I have Gods inside me, my inner world, my Strenght, my Humbleness to all the Universum, all the World, Nature.
Just being. Nothing other inside than Being…
This is my picture after starting way of Mayan sacred energies. I did not eat for maybe a week, I lented. I have for my Voyage by foot for two days about two litres of water, some of it for Gods. I did not sleep, I worked with my spiritual world and other beings.
This is me, this is who is inside me, a hard working spiritual woman.
devicky-13-14-8-16-255
When I finished my Voyage and I drunk a glass of water, put my shoes on, clean my face from sacred ash and combed my hair.
děvičky 13-14.8.16 262.jpg
I lented for other months, I prayed and worked with my spirituality through Gods.
lucienne-portretova-bez-vodoznaku
Just Being, just Woman… Just respect it!