Archiv pro rubriku: Čarodějnictví

John Steinbeck – Neznámému bohu

John Steinbeck: Neznámému bohu

Vysílání ČR Vltava od 18,30 od 19.5.2016, deset dílů. Slyšela jsem díl 5/10 a rozhodně zaujalo. Hodlám si díly postupně naslechnout celé. Týden od vysílání je možno naslechnout na webových stránkách rozhlas.cz.

Četba z mystického románu o osídlování Kalifornie. Příběh farmáře, který splynul s krásnými i děsivými silami přírody.

Desetidílnou četbu poslouchejte na Vltavě od 19. května 2016 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a četba. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne. On-line do středy 25. května 2016.

 Mystický příběh z časů osídlování Kalifornie. Neznámý bůh je zde divoká a nemilosrdná kalifornská příroda, lidské vášně, tajemství pradávné indiánské svatyně… Účinkuje M. Siničák. (do 25. 5. 2016)

Začíná to jako western: farmář Josef Wayne si v době osídlování Kalifornie zabere půdu v odlehlém údolí Nuestra Seňora. Postaví si ranč, na němž hospodaří se svými bratry a mexickými pomocníky. Ožení se s učitelkou Elizou, narodí se jim syn. Josef, ne nepodobný starozákonním prorokům, ale cítí, že štěstí je stejně proměnlivé jako divukrásná příroda kolem. A nebezpečí, s nímž musí bojovat, už není jako z westernu.

Po Indiánech zde zbyla jen pradávná svatyně uprostřed tajemného lesa a do údolí se vplíží horší nepřítel než bandité. Ani Josefovy mystické rituály nedokáží zastavit příchod vražedného sucha, jež mu postupně vezme úplně vše. Vlastně – skoro vše. Zbývá už jen jediný pramen, vyvěrající z hlubin jen tušených; z hlubin samotné lidské existence.

Robustní John Steinbeck nepatřil k autorům, jejichž díla bychom zařadili mezi tzv. duchovní literaturu. Byl to spíše zkušený znalec života než psycholog, spíše skvělý pozorovatel nežli vykladač. I ve zdůvodnění pro udělení Nobelovy ceny (1962) je zmiňován hlavně jeho „humor, zájem o sociální problémy a hluboké sympatie k utlačovaným“. Ale dvě rané knihy ze začátku třicátých let, Nebeské pastviny a Neznámému bohu, jsou prodchnuty mystickým symbolismem, jenž autor i jeho postavy čerpají z panenské kalifornské půdy, z divoké i jímavé krásy toho kraje, kde jsou bílí osadníci dlouho (a snad navždy) jen hosty.

Vášeň, s níž farmář Josef Wayne obdělává svou půdu, vášeň, s níž prožívá plození polí, zvířat i lidí, se mísí s uměřeností katolické církve a prastarými indiánskými rituály, až vniká směs pestrá a drsná jako mexická ponča. Ano, hlavním citem v knize je vášeň, hlavní dějovou linkou ovšem cena, kterou jsme ochotni za tuto vášeň zaplatit. Ne lidem, ale – neznámému bohu.


Čte: Martin Siničák

Autor: John Steinbeck
Překlad: Emanuel a Taťána Tilschovi
Rozhlasová úprava: Ludvík Němec
Režie: Radim Nejedlý

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba

Pořad: Četba na pokračování  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: každý den 18:30  |  Délka pořadu: 30 minut

 

Moje cesta

Poznání sebe i poznání světa kolem. Sama cesta je cílem, ať jdeme kamkoli. Okultní vědy jsou stejně dobré v poznání jako kupříkladu háčkování. Jsou to prostě složité vzory, které zpracováváte. Ale ať děláte, co děláte, nikdy není hotovo. Čím větší je uháčkovaný kus hadru, tím větší má obvod, který je třeba opět obháčkovat. Když si do toho hodíte třeba fraktální geometrii, dostanete se k dalším miliardám objektů a jejich spojením. Tolik spojení, které je třeba naplnit. To mě vede k předurčení Bohyně a Boha jako těch, kdo spřádají božskou hru Lílu a vedou své hráče . A to zase k dualitě energií, dualita k jednotě a jednota k nekonečnu, neustále se měnícímu se jsoucnu, které bylo, jest a bude…

Tento text vznikl jako komentář na FB jako odpověď na tuto otázku: „Chtěl bych se vás na něco zeptat…..co vás lákalo do magie(okultismu),co si myslíte že vám to přinese?co obdržíte?“

koucing05

Lammas, Lughnasadh a recept na sváteční placky pro Bohyni a boha Lugha

Lammas
Datum: 31. července – 1. srpna
Další názvy: Lughnasadh, Dožínky, Loaf mass, Frey faxi

Lammas je prvním svátkem, který je spojen s děkováním Zemi za úrodu. Nejznámějším symbolem tohoto svátku jsou obilné klasy, kukuřice a různé obilné výrobky, které jsou zároveň spojeny s Bohem a s jeho úlohou v tomto svátku. Tak jako je obilí posečeno a následně mláceno, abychom z něho mohli umlít mouku a upéct chléb, tak i Boha čeká podstoupení oběti, aby země mohla vydat svou úrodu a nakrmit své děti. Podle Wiccy se Bůh v tento čas stává Bohem obětním, který umírá z lásky pro svou zemi, kterou spravuje a které vládne. Je to právě Bohyně, kdo jej usmrtí a přetne vazbu, která Boha poutá k tomuto světu. Bůh se tak vydává na dlouhou a strastiplnou cestu hrdiny, během které má poznat, odhalit a posléze ovládnout mystérium smrti. Vstupuje do podsvětní říše, kde usedne na svůj trůn podsvětního krále a pána temnot.

(Silenter Regulus)

Recept na sváteční placky pro Bohyni a boha Lugha

Lughnasadh začíná bůh Lugh, keltský bůh světla, večer 31. července jako začátek pohřební hostiny na počest své nevlastní matky a kojné Taillte.

Vzhledem k tomu, že Rohatý Bůh umírá z lásky pro svou zemi, kterou spravuje a které vládne, rukou Bohyně, a vydává se poznat mystérium smrti, je pohřební hostina zcela namístě. Proto zde dávám vnuknutý recept na posvátné placky.

Placky by se měly smažit nebo péci z té nejkvalitnější a nejhladší mouky, kterou seženete. Tedy, běžně seženete.  Každá oběť vychází z toho, co běžně jíte či pijete a z toho, co jíte a pijete ten den. Pokud si upečete sváteční placky, obětujete či darujete na oltáři právě sváteční placky, tedy něco výjimečného, bude to výjimečné i pro bohy.

Hlavní ingredience: láska a úcta k Bohyni a k svátku, pokora při přípravě, nechat se vést

Ingredience:

1 kg hladké mouky nulky

čtyři špetky soli

asi deci cukru – kopička

půl litru vlažného mléka

kvasnice, jedna kostka

šťáva ze dvou citronů

čtyři krásná, velká, zdravá a červená jablka

olivový olej, asi čtvrt litru

ořechy, rozinky

cukr moučka

Pro zpracování:

mouka pod těsto při zpracovávání na placky

olivový olej na smažení – asi čtvrt litru

dobrou pánev, kde se nic nepřipeče

struhadlo, kde se dá strouhat na plátky a chytátko s bodci

Postup:

Do velké mísy si vsypeme kilčo mouky, na to dáme čtyři špetky soli a kupičku cukru krystalu nebo krupice. Přiměřeně mouce. Vymačkáme dva citrony, pokud jsou Bio, tak i nastrouháme či nakrájíme kůru a vsypeme do mísy.

Trochu vlahého mléka vlijeme do hrnku, rozdrobíme do toho kvasnice, nasypeme trochu cukru, asi polévkovou lžíci a zasypeme asi polévkovou lžící mouky. Necháme pracovat.

Vezmeme čtyři jablka, musí být krásná a červená a struhadlo, které umí plátkovat. Pokud možno nějaké lepší s tím chytátkem, abyste si neuřízli bříška. Jablka strouháme celá a to od bubáka, takže se nám vytvoří žlutá kolečka s červenými okraji a hvězdičkami uvnitř. Tohle je důležité. Zapracováváte do těsta ztělesněný symbol Bohyně.

Do mouky, soli, cukru a citronů nasypte několik hrstí ořechů, rozinky – pokud možno Jumbo, lze nasekat, každý jak to má rád, a nalijte přiměřeně olivového oleje, asi čtvrt litru. Vypadá to, že se těsto ani neslepí, ale není to pravda, když to přeženete, budete muset přidávat mouku.

Do hrnku s mlékem a kvasnicemi, které nám mezi tím krásně vzešly, vlijeme zbytek mléka, takže máme půllitrák vazké tekutiny. Šup s ní do mísy s ostatními surovinami. Míchejte zásadně rukou s modlitbou na rtech, odevzdaně a pozitivně.

Těsto, které vytvoříte, nechejte kynout asi půl hodiny, je to těžší těsto, má být jakoby „na sebrání kleštičkami“. Já jsem samozřejmě Bohyni nevěřila, že to nebude jak kámen, a dala jsem tam víc oleje a mléka no a pak jsem přidávala mouku a i tak těsto plandalo, ale zas to nebude jak šutr. No – Bohyni se má věřit.

Těsto vytvarujte do placiček, nemusí být kulaté, pomalu upečte nebo usmažte. Pomalu proto, že když budete mít placičku, která roste do výšky, tak se při prudkém plameni nepropeče a uvnitř zůstane trochu syrová. Tyhle placičky jsou pak vysoké až tři centimetry z třeba centimetrové placky, kterou vytvarujete rukama.

Placičky jsou ve finále středně hnědé, s červenozlatými nitkami uvnitř. Nejsou ani příliš sladké, ani neslané nemastné, jsou jemně hladké, křupavé, táhlé a ňuf. Lze posypat cukrem moučkou.

Dobrou chuť!