Archiv pro rubriku: Příroda

Bohyně Ostara přichází v jarní rovnodennosti

Bohyně Ostara, panenský aspekt Bohyně ze severského pantheonu, má mandlové oči a voní hlínou, deštěm a přírodou v rozpuku. Chová se tiše, jakoby se vznášela nad prvními květy v čerstvé, zelené jarní trávě. Mluví v indiciích, myšlenkách, jež prochází jak čerstvý vánek inspirace. Miluje povídání o jaru, můžete si s ní povídat dlouhé hodiny a přesto je pořád o čem mluvit.

Bílý zajíc jako symbol znovupřinesení denního svitu na oblohu hopká a Země je připravena přijmout sémě, jež i my ženy můžeme zasadit pro plodnost svou, duchovní, duševní i tělesnou.

Ne nadarmo se Ostara původem slova podobá estrogenu, ženskému hormonu, připomínám anglické Easter, křesťanské Velikonoce. Prapůvodní jarní bohyní je Artha, jež se koupe ve světle ohnivého slunce. Oheň, který je v této ohnivé bohyni skryt, působí jako světlo v myšlenkách na obnovu plodnosti, která ztichla během dlouhé noci temného období roku, kdy noc převládá před dnem.

Tento den 20. 3. 2018 se v 17,16 den narovnal ku noci a začíná prodlužovat krok na její úkor. Nakonec opět za půl roku srovná s nocí krok a dá jí, přednost, aby vše bylo znovu v harmonii, kolo života se opět pootočí, jako každý rok.

Konejme v rámci nových začátků, jejím směrem je východ, symbolem oheň, kuře a vejce jako symboly plodnosti, panenský aspekt ženy v podobě první krve při proniknutí muže do ženy. Hůl a hůlka, symboly erekce, jež dává naplnění plodnosti ženy. Barva červená.

Vzneste se naše myšlenky a volání ku Zemi i Nebeské klenbě.

Ať dojdou naše přání naplnění!

rovnodennost jaro

 

 

 

Doreen Virtue – Mořské panny

DOREEN VIRTUE – MOŘSKÉ PANNY
Kouzelný podvodní svět mořských lidí

Virtue se v krásně ilustrované knížce věnuje tématu mořských lidí vzešlých z mořských božstev a nadnáší téma Atlantidy, Siria B a původ lidstva z vesmíru.

Podle vlasů, očí, nátury a preferencí se můžete zařadit do několika kategorií mořských lidí, pokud jste se již v jiných autorčiných knihách nenalezli jako jiné bytosti 

Doreen Virtue také pamatuje na zjevení a sny o mořských pannách, jejich aktuální výskyty.

Splněné sny několika žen jsou srdeční ukázkou toho, jak se člověk může stát mořskou pannou, modelkou, ochránkyní moře a přírody skrze inspiraci mořských entit a je tam také detailně popsáno, jak se kdokoli z nás může podílet na čistotě moří, vod a ochraně přírody.

Z praktického hlediska oceňuji tipy a triky „jak na ocas mořské panny“ z hlediska finančního, jaký materiál, v čem drží zip a kolik jaký ocas váží sám o sobě…

Kniha se četla velmi dobře, zájemcům o problematiku mohu jen doporučit.

full

Obr.: http://girlievegan.com/spiritual-rebel-blog/may-2017-manifesting-full-moon-in-scorpio

Občanská společnost mimo západní kulturu – AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

OBČANSKÁ SPOLEČNOST MIMO ZÁPADNÍ KULTURU – AFRIKA A VODA – RYAN´S WELL FOUNDATION

 

Lewisův text analyzuje možnosti použití konceptu občanské společnosti jako takové vzhledem k pohledům různých myslitelů a konfrontuje tyto názory se společnostmi mimo západní kulturu. Zabývá se Afrikou a Japonskem v příkladech. Rozděluje použitelnost konceptu občanské společnosti na „to think with“ a „to act with“, přičemž vyjmenovává základní body odlišností kultur – lidé, kultura, historie a politika.

 

AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

 

Před patnácti lety jsem několik týdnů putovala Afrikou. Přes Severní Afriku a Saharu jsem si osahala kulturu doslova od země. Spávala jsem s cestovním klubem na zemi mezi štíry a na

písku, hovořila s lidmi, procházela zákoutí, která ukazovala africký svět z té drsné strany. Chtěla jsem poznat, o čem Afrika je, ne pozlátko, to mne nikdy nezajímalo.

BRD48e71a_NIG04_SHELL_NIGERIA_LAWSUIT_0130_11

Viděla jsem oslepené ze znečištěné vody, lidi s boulemi parazitů vystupujícími z kůže, práci s minerály, protože pohoří Atlas je prostě složené z polodrahokamů a drahokamů, které tvoří nedílnou součást celého ekonomického procesu afrických zemí. Viděla jsem, jaké to je, když lidé nemají přístup k vodě a voda má cenu zlata. Zajímala jsem se, jak se k vodě dá dostat na poušti a prožila si žízeň i hlad, když došly zásoby a nebylo kde brát.

chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace
chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace

Voda má v Africe na přepočet stejnou hodnotu, jako u nás. Její cena je stabilní a nedá se o ní smlouvat. Pátrala jsem po nevládních neziskových organizacích už tenkrát, jak se to řeší, jak jde vstoupit do tohoto procesu a co pro to mohu udělat já jako člověk. Objevila jsem Ryan´s Well Foundation, kdy jsem právě na tuto nadaci napsala v roce 2009 projekt na téma Studny Brčko, kdy jsem u výrobny nápojů naplánovala spolupráci s touto nadací, kdy jsem vodu ve vizi firmy Brčko spojila s trvalým zdrojem vody, který nikdy nevyschne.

rw-2014-haiti

Tenkrát paní docentka Dohnalová řekla: „A proč chcete budovat studnu? Proč tam nepošlete kamion láhví vody?“ Odpověděla jsem: „Proč ne? Proč bych měla znečišťovat už tak zemi nesmírně obalenou plastovými pytli a odhozenými láhvemi od vody a jinými odpadky. Plasty se tam válí všude. Celé pláně pytlíků na keřích místo přírody. Pojďme podpořit něco trvalého, co jim zůstane, i když vodu vypijí a láhev odhodí. Pak budou mít přece opět žízeň. Udržitelný rozvoj, práce s přírodou, ekologie, podpora kultury a společnosti.“

V Africe díky kultuře, výchově, náboženstvích, politice, není jednoduché napasovat jakýkoli západní koncept občanské společnosti. Lidé jsou tam velmi spojeni se zemí a fungují v rodinách, v klanech, širokých rodech. Nejsme na to zvyklí. Demokracie je něco úplně jiného. Můžeme nabídnout pomocnou ruku třeba studnami či hmotnou pomocí, lékaři a polními nemocnicemi, stavbou škol a spíše inspirovat pomocí, přiblížit se k jejich kultuře, abychom vůbec uspěli, aby naši pomoc přijali.

rsz_ryan_team_photo-2-300x225

Ryan´s Well Foundation je výborná v tom, že sbírá peníze z celého světa už od roku 2001, 16 let. Samotný Ryan Hreljac, Kanaďan, se věnuje svému poslání přinášet vodu už od svých šesti let a nadace je rodinným podnikem.  Cílí na nejchudší regiony v rozvojových zemích, již zlepšili životy více než 892 725 zranitelným lidem díky tomu, že realizovali projekty ohledně vody pro 1 166 komunit a také postavili 1 245 latrín. Odpadky a neznečišťování si spodní vody v komunitě přímo souvisí s tím, kolik je vyprodukováno exkrementů, odpadků a jak je vyřešena kanalizace, odvedení nečistot mimo zdroj pitné vody, což eliminuje nemoci ze znečištění vody.

Tento typ spolupráce mezi západní a nezápadní kulturou považuji za nesmírně šťastný a fandím mu.

Jednou se snad i zapojím, protože voda je život…

 

Zdroje:

Lewis, David. 2002. „Civil Society in African Contexts: Reflections on the Usefulness of a Concept,“ Development and Change 33: 569-586.

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/ryans-story/

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/team/

https://lucienne.cz/2008/06/07/695508-rozvojovy-projekt-studny-brcko-pomoc-africe/

Nadnárodní občanská společnost, Wicca, křesťanství, TAS The Sacred Earth Alliance bojující za toleranci v náboženství

Transnacionální advokační sítě (TAS) v mezinárodní politice, úvodní kapitola autorů Keck, Sikking, z roku 1998, ukazuje typ aktérů, kteří se formují ve vysoce normativních politických oblastech, jako např. ženská práva, obhajoba lidských práv obecně, ochrana životního prostředí, je mnoho oblastí, kde jsou aktivní TAS. TAS se formují do organizací kolem žhavých problémů, které trápí politické představitele jako politický problém k řešení. TAS upozorňují a prosazují univerzalisticky chápané principy, které by měly potenciálně platit pro každého člověka. Prosazují novou legislativu, často v rámci mezinárodních norem, na jejichž existenci jsou navázány. Vytváří v transnacionálním rámci nátlak na politiky díky tomu, že mobilizují skupiny i mimo daný stát, kde působí. Tím se dosahuje kýženého tlaku, protože problém lokální se mění v problém globální.

Text Kennetha a Rieffa z roku 2004 zpochybňuje pojem „globální občanská společnost“ v souvislosti s rozšířením hrozeb terorismu, hrozeb ekonomických a obecně chápání lidských „práv“ z transnacionálního a mezinárodního kontextu globalizačních aktivit, jež jednoduše drtí jednotlivé národy nutností globalizace lokálního. Upozorňuje na devalvaci ideologického zakotvení demokracie a tedy práv a povinností z globalizovaného pohledu práv, co náleží každému jedinci, morální étos, jež přímo poškozuje demokracii. Navrhuje, aby neziskové nevládní organizace působící transnacionálně a mezinárodně, šly do minulosti a pochopily svou historii, vznik a své ukotvení ať už v Evropě vycházející z kvazi-náboženských aktivit a jež směřuje k ještě více globalizované Evropské Unii, nebo v Americe, kde aktivity vychází z původní misionářské tradice. V kontextu s nedemokratickými zeměmi je třeba uchopit nově pojem, abychom zrevidovali svůj postoj k němu. Poukazuje de facto na přenesení interngovernmentalismu do současné demokracie místo neofunkcionalismu.

 

WICCU ZATRHNEME – TAKOVÉ NÁBOŽENSTVÍ NEMÁ PRÁVO BÝT…

Svoboda vyznání je základní z lidských práv, je vyjádřením svobody člověka v jeho duševní a duchovní sféře. V právních předpisech je spjata se svobodou myšlení a svobodou svědomí.

Podívám se v krátkosti na příběh vzniku a boje nového náboženského hnutí Wicca o své místo na slunci s ohledem na chápání Wiccy a čarodějnictví křesťanstvím a společností obecně.

Wicca propaguje univerzalistické principy chápání světa a má své wiccanské Rede: „Čiň, co chceš, pokud tím nikomu neškodíš“.

Wicca vyšla z myšlenek Angličana Geralda „Scire“ Gardnera jako zednáře a člena Ordo Templi Orientis (zakladatel Aleister Crowley, Theléma), amatérského antropologa, archeologa a spisovatele, který většinu času prožil v Asii studováním různých kultů a také čarodějnictví. Vypustil do světa v šedesátých letech minulého století fabulovaný příběh, jak byl zasvěcen do starého řádu New Forest coven, jehož odkaz byl předáván od zasvěcence k zasvěcenci a to právě v době, kdy už mohlo být v Anglii zákonně přiznáno, že praktikujete čarodějnictví (do roku 1951 v Anglii zakázáno). Stvořil tím něco živého, nové náboženství, které se vyvíjelo a ovlivnilo nejenom Evropu, ale také Ameriku a další kontinenty.

Náboženství se šířilo ve vlně „nově objevených“ lidských práv, mezi nimiž bylo také právo svobodně vyznávat svou víru. V Americe i Evropě se po opadnutí konfliktů reagujících na nová náboženství v 70. letech rozhořel strach ze satanismu podporovaný hysterií křesťanství, hluboce zakořeněnou v Bibli. Ještě v roce 1998 a 2000, jak uvádí Cowen a Bromley, byli američtí zaměstnanci propouštěni z práce za nošení symbolu Wiccy – pentagramu nebo i jenom za odhalení, že jsou praktikujícími Wiccany.

Pubertální pojetí Rede „čiň si co chceš“ neznamená „dělej co chceš“, i když je to tak bohužel mnohdy chápáno. V tomto odkáži přímo na dogma Thelémy, ze které Gardner v definici Rede vycházel – „Láska je zákon, láska pod vůlí. Dělej, co Ty chceš, ať je cele zákon.“, které odkazuje na Vůli Pravou, kdy Pravé Vůle se nekříží, křížit se mohou jenom chtění a to je velká sebe-disciplinovanost, která se po praktikujícím chce.

Trochu mne překvapila diplomová práce od neznámé autorky pod Masarykovou univerzitou (jen odkaz bez jména diplomanta, mohu pouze odvozovat z názvu souboru, že název práce se jmenuje Nebezpečí kultu a sekt a alternativních náboženství), kde Wiccu spolu s Druidstvím a Satanismem definovala jako „…druh (tvrdé) sekty  přírodně-okultního původu (kořeny mají ve spiritismu, animismu či lidovém čarodějnictví). Členové odmítají křesťanské hodnoty a praktikují staré rituály, magii a  šamanství, které inovovali a přizpůsobili dnešní době. Mnohdy přinášejí svým bohům oběti…“, přičemž z vyznění své práce dává přednost sektám, které propagují rozvoj osobnosti, jako je třeba scientologie, kterou považuje za akceptovatelnou, přestože je výrazně nebezpečnější pro člověka než realizace nenásilného nového náboženského směru.  Wiccu sama řadí pod Satanismus jako tvrdou sektu, je vidět, že zde se střetávají náboženské názory křesťanky a polyteistického náboženství Wiccy. Wiccu dokonce nezná ani jediný její respondent výzkumu a kdyby si o ní přečetla aspoň něco, nemohla by práci napsat tak, jak ji napsala, protože vytvořila nesmyslnou iluzi reality, kterou jako obhájenou diplomovou práci mohou přejímat jiní hledající jako fakt. To jsou právě ty předsudky, které Wiccu provází, ať už na cestě Evropou či Amerikou a které jsou hluboce zakořeněny v křesťanství. Transnacionální advokační společnosti, které mohou ovlivňovat názory představitelů států, bohužel zmohou jen málo proti osobní neznalosti a povrchnosti při souzení druhého v jakémkoli státě s uznáním lidských práv i mezinárodním právem. „Nesuďme, abychom nebyli souzeni,“ praví Bible, stejně jako „Podle ovoce poznáš je.“ Přesto a právě proto transnacionální a mezinárodní tlak TAS na lidská práva jako univerzální hodnotu, kterou by měl uznávat každý každému, je nesmírně důležitý. V oblasti tolerance náboženství je tu třeba TAS The Sacred Earth Alliance.

My v České republice máme Listinu základních práv a svobod, která ukotvuje právo na svobodnou volbu a praktikování náboženského vyznání, pokud neporušujeme, co je zakázáno zákonem. Nikoho tu nevyhodí za nošení pentagramu z práce, za dlouhé vlasy či projevy protestu. Ve světě se to přesto stále děje. Wicca bojuje a symbolická vítězství v podobě třeba návrhu na rehabilitaci pěti žen upálených v roce 1692 za čarodějnictví ve státě Massachusets v roce 2001, v Německu v roce 2012 bývalý učitel a kněz Hartmut Hegeler prosadil rehabilitaci dívky zabité při čarodějnických procesech před čtyřmi sty lety.

Kdy přijde alespoň omluva ze strany křesťanské za statisíce ztracených životů upálených lidí z důvodu čarodějnictví? Vždyť oni ztratili nejenom svůj život, ale také svou čest osobní i občanskou.  I proto je třeba transnacionálních a mezinárodních organizací, aby se celková situace mohla změnit a lidé mohli nahlížet i na alternativní náboženství jinak, beze strachu, že praktikující dělají něco špatného a tudíž je třeba je odsoudit…

Silenter jeskynní 16042017

Zdroje:

Keck, Margaret a Kathryn Sikkink. 1998. „Activist Beyond Borders. Advocacy Networks in International Politics“. Ithaca. London. Cornell University Press, pp. 1-38.

Anderson, Kenneth a David Rieff. 2004. „‚Global Civil Society‘: A Sceptical View.“ In Helmut Anheier, Marlies Glasius a Mary Kaldor (eds.). Global Civil Society 2004/5. London: Sage, 26-39.

Covan, Douglas E., Bromley David G. 2013. „Sekty a nová náboženská hnutí“. Grada publishing. Praha. (175 – 182)

Nebezpečí kultu a sekt a alternativních náboženství https://is.muni.cz/th/55702/pedf_m/Nebezpec_kultu_a_sekt_a_alt._nabozenstvi.txt

Polák, Jaroslav. 2011. „Wicca – staré nové náboženství“. Časopis Živel číslo 33. https://kojot.name/2012/03/18/923303-wicca-nove-stare-nabozenstvi/

Listina základních práv a svobod https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

Svoboda vyznání na Wikipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda

Císař, Ondřej. 2002. Teorie mezinárodních vztahů a evropská studia. In Politologický časopis.cz. http://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2002/1/2002-1-3-C%C2%B0sa%C5%BC-Teorie%20mezin%E2%80%A0rodn%C2%B0ch%20vztah%C3%96%20a%20evropsk%E2%80%A0%20studia.pdf

Musel jsem nahlas říct, že čarodějnice byly nevinné, říká německý kněz http://zpravy.idnes.cz/musel-jsem-nahlas-rict-ze-carodejnice-byli-nevinne-rika-nemecky-knez-1g2-/zahranicni.aspx?c=A120215_195614_zahranicni_brm

http://www.religioustolerance.org/witchcr2.htm

http://www.erlan.org/helplink.htm

36. MEZINÁRODNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVA MINERÁLŮ, FOSILIÍ, ŠPERKŮ A PŘÍRODNIN

36. MEZINÁRODNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVA MINERÁLŮ, FOSILIÍ, ŠPERKŮ A PŘÍRODNIN
 
20.5. – 21.5. 2017 Brno
 
Kde: Výstaviště 1, Brno,
Kdy: So 9:00 – 18:00 hod; Ne 9:00-16:30 hod.
 
Kontakt: Ing. Jan Klimeš. Tel.: 541 152 862, 541 152 714, Fax: 541 152 542,
mail: mineralybrno@bvv.cz nebo adudova@bvv.cz,
 
Oficiální stránky burzy: www.mineralybrno.cz
azurit Kevin Krupp.jpg
Azurite Kevin Krupp

 

Výbuchy, jejich pozůstatky a smíření s realitou

VÝBUCHY A JEJICH POZŮSTATKY

Výbuchy Tomahawků v Sýrii, používání barelových a chemických zbraní na syrském území (z padesáti střel dorazilo na letiště 35 a zbytek zmizel v nenávratnu. Do 30 hodin letiště zprovoznili, bomby nezasáhli hlavní a příjezdovou plochu, mnoho povyku pro nic, chemie a shozené barely s chemií a kovovým svinstvem jsou zakázané, je to cílené na civilisty bez  možnosti kontroly)

Výbuch MOAB v Afghánistánu (poničilo to jeskyně a zabilo pár desítek lidí, Trump si honí ****, čím víc slov a v souvislosti s válkou v Sýrii, Japonskem, Severní Koreou, Ruskem (F.O.A.B.) a Čínou, tím víc je to nebezpečné)

Severní Korea hrozí jako vždycky (horší by bylo, kdyby mlčeli, takhle aspoň víme, že zkouší a že jim to nejde, tady by bylo mlčení podezřelé)

Výbuch mne nad tím, že se zabývám něčím, co vůbec nemohu ovlivnit místo toho, abych čas věnovala soustředění na studium, když jsem čtyři hodinky vyplýtvala sbíráním informací z celého světa, abych si udělala aktuální obrázek o stavu před třetí světovou válkou a napsání dvou článků (kdybych se na pár hodin šla projít, udělala bych lépe)

Výbuch supernovy v době, kdy se objevili v Africe první pravěcí lidé. Nález izotopu železa Fe-60 ve fosíliích bakterií starých 2,2 milionu roků prozradil, že v blízkosti Země explodovala supernova. Dnešní aktualita z E15.

SMÍŘENÍ

Nemůžeme s těmito událostmi vůbec nic dělat, jen je přijmout a doufat, že po dalších výbuších mnoha desítek dalších, a určitě silnějších, bomb, se opět v Africe objeví první lidé, co budou používat nástroje jako v pravěku. Ono totiž z Ameriky, Evropy a Asie asi vůbec nic nezbude. Austrálie? Těžko říci. Možná, po dalším dva a půl milionu let někdo přijde a řekne:“Aha, tady kdysi žili lidé, jsou tu nějaké pozůstatky civilizace, asi se jim stala nehoda, byli to prostě pitomci, co se sami vymazali ze světa.“

Zůstane, snad, jen další mytologie o smrti a vzkříšení, jako už u mnoha jiných civilizací. Attis, Adonis, Tammuz, Dammuzi, Dionysos, Marduk, Amun, Osiris, Kristus, lidstvo… Z jednotek se stane mnohost, z individuálního kolektivní, nevědomí prostoupí vědomí, Choronzon nás sežere a nakonec vše dopadne dobře. Planeta si poradí, zotaví se, my totiž potřebujeme planetu Zemi k tomu, abychom mohli vůbec žít, ale ona nás nepotřebuje k tomu, aby mohla existovat.

A v tom je veliký rozdíl.

delfíní skok noc