Archiv pro rubriku: Stává se

Tento chalan je šaman, tento chalan je šaman, tento chalan zrobil z niečeho niečo…

Přála bych všem, aby se jim dařilo udělat z ničeho něco. To není jen tak… Mike Spirit to říká dobře. Nikdo neví, jak těžké to bylo, pokud se neprojde ve vašich botách. Nikdo nemůže soudit, pokud nepochopil.

Hodně víry a málo bolesti všem přeje

Lucienne Delfína Poláková

Ambasadorský projekt – Každý jsme někdy tak trochu na hlavu…; OTÁZKY A ODPOVĚDI po prvním týdnu běhu projektu

Projekt není konkrétní

  • Nemůže být konkrétní, protože je to otevřená záležitost, kdy zveřejnění faktů ovlivní soudní řízení a to nechceme.
  • Nemocnice spolupracuje a sama uznává poškození svého dobrého jména a přímé poškození dotyčného, detaily musí zůstat skryty. Jaká to už musí být síla, když se něco takového děje a že se to nedá skrýt z jejich strany, jak je obvyklé u institucí v tomto státě. Sleduji vývoj třetím rokem…
  • Okázalá gesta jsou v tomto konkrétním případě kontraproduktivní.

Není tam žádný příběh, nemocné dítě, vozíčkář, nic. Nezaujalo mě to.

  • Fakta se musí dokázat v soudním řízení, jinak je to pomluva a ta je žalovatelná.
  • Podrobnosti naší strategie musí zůstat utajeny.

Chci darovat, ale nechci být uveden v seznamu dárců či jakýmkoli způsobem dohledatelný v souvislosti s touto kauzou 

  • Lze darovat i přes hlavní stránku Ligy lidských práv, vpravo ve sloupci je odkaz na darování, kdy se peníze nezaregistrují do žádné kampaně a jdou pouze přes ústřední koordinátorku Ligy lidských práv Lenku Kyčerkovou, je třeba říci mně, že jste darovali, aby se peníze dostaly tam, kam směřují. Jméno dárce vyplňte své, uvidí ho jenom koordinátorka, která Vám také zašle příští leden potvrzení o daru, dar lze odečíst z daní, pokud je vyšší než 1000 Kč. Nebudete tímto způsobem zveřejněni v seznamu dárců na Ligové Zdi.
  • U takového TABU téma je vás víc, rozhodně chápu a respektuji. Lze se také se mnou domluvit individuálně a úplně obejít formality darujme.cz, i tuto cestu už jsem pro jednoho z vás realizovala. Každopádně vážím si každého, kdo podpoří byť jenom slovem nebo jakkoli vysokou částkou. Fandění se počítá!

Není mi jasné, proč je projekt pod Lenkou Kyčerkovou a v nějaké komunitní péči.

Má to teď vůbec nějaký smysl a nejsou to vyhozené prachy?

  • Věc je aktuálně v řešení a čeká se jen na právníka. Nemocnice spolupracuje, viz výše. My i nemocnice chceme to samé – napravit křivdu, která se stala a poškodila kamaráda a zároveň i dobré jméno nemocnice.

Kolik vlastně potřebuješ sehnat? Deset tisíc na právníka je dost málo, to  nic nevyřeší.

  • Pro zahájení právního zastupování a stání u soudu to stačí. Díky domluvené spolupráci s nemocnicí věříme, že to bude i finální částka. A kroky ze strany nemocnice se opravdu dějí.
  • Liga v tomto případě poprvé pomáhala už před osmi měsíci a to velmi konkrétně a reálně. Jsem s ní v dlouhodobém kontaktu. Právnička Ligy paní Durajová je specialistou pro téma Férově k postiženým.
  • Cena je úměrná faktům, které Liga zná ohledně tohoto případu.
  • Nejde o to vydělat, ale pomoci.
  • Liga je nezisková organizace zaměřující se na lidská práva obecně, ať už ve zdravotnictví, na soudech a policii nebo u práv dětí.

Jaká je minimální částka? Peněz moc nemám, ale chci přispět.

  • Od koruny výše. Je tam možnost vlastní částky, kdy jednoduše do formuláře vepíšete, kolik chcete dát. Počítá se každá koruna.

Nechci uvádět své jméno

  • Je zcela v pořádku uvést přezdívku a je to časté. Na tu pak bude vystaveno i potvrzení o daru, budete-li chtít.

Budete-li mít jakékoli další otázky, kontaktujte mne buď přes Facebook, telefonicky na čísle 774 626 236 nebo jednoduše komentářem pod článkem.

Díky.

Lucienne Delfína Poláková

KAŽDÝ JSME NĚKDY TAK TROCHU NA HLAVU…

Ve spolupráci s Ligou lidských práv jsem připravila projekt „Každý jsme někdy tak trochu na hlavu…“, dobrovolnický fundraisingový projekt, kdy zkusím vybrat 10 000 Kč na podporu konkrétního člověka, jehož kauzu sleduji třetím rokem.

Obecně sleduji témata ohledně psychiatrie a lidských práv již patnáct let a to jak na mezinárodní scéně, tak na českém poli.

Zároveň chci tímto projektem ukázat i na své Katedře studií občanského sektoru Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jež kombinovaně studuji, že i zde se změnily hodnoty společnosti a občanská společnost funguje. Že funguje podpora mezi lidmi, co vyznávají lidské hodnoty a pozitivní přístup k věci. Prý mohu na začátek zkusit zvířátka nebo nemocné děti. Ale to je lehká výzva, já mám ráda skutečné výzvy a věřím, že v brzké době dokážu říci: „Ano, je možné vybrat na téma lidských práv v psychiatrii. Česká občanská společnost je připravena i na tabu témata jako je ústavní psychiatrie a zneužití moci systému nad jednotlivcem.“

Víte, pracovala jsem několik let jako dobrovolník v dlouhodobé asistenci nevidomým pod Okamžikem. Naučila jsem se vnímat, jak se cítí člověk, co nevidí a jak mohu korigovat tuto situaci podanou rukou a vést jeho cestu do správných dveří. Jsem registrována v elektronické knihovně pro nevidomé INFOBLIND jako korektor. V Brně mě na mých trasách znají už všichni nevidomí a handicapovaní. Chci si rozšířit své znalosti a dovednosti i o fundraising pro třetí sektor, neziskové nestátní společnosti.

Věnuji se v osobním životě svým třem potkanům, které jsem si vzala jako dospělé z projektu „Potkani v nouzi CZ & SK“, kočičce a psaní na různá divoká společenská i osobní témata, poslední dobou je to hlavně nezápadní občanská společnost – asijská kultura a Afrika, probádávám z hlediska občanské společnosti a i mezinárodních aktivit základní lidské právo na svobodu vyznání, protože kráčím Cestou individuální spirituality vycházející z matky Země. Chci se o tom dozvědět všechno, má touha po poznání a možnosti reálně pomoci je nezměrná.

Děkuji Vám za Váš čas.

Zde můžete přispět, když se vybere více než deset tisíc korun českých, postačí to na další náklady se soudním řízením.

Výzva vypadá takto:

AMBASADORSKÝ PROJEKT 
KAŽDÝ JSME NĚKDY TAK TROCHU NA HLAVU…
Oblast psychiatrie sleduji zblízka již více než patnáct let jak na mezinárodní, tak na české scéně a dnes pomáhám konkrétnímu člověku, jehož případ je exemplárním případem křivdy v ústavní psychiatrické péči v Psychiatrické nemocnici Brno. Angažuji se osobně a dlouhodobě v této kauze třetím rokem.
Nyní vytvářím tuto kampaň. Já, Lucienne Delfína Poláková, blogerka a studentka katedry Studií občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a doufám, že společně to s vaším přispěním dokážeme napravit.
CÍL
Mým cílem je vybrat do začátku pro podpoření Ligy lidských práv 10 000 Kč nutných k zahájení právního zastupování v jeho případě. V případě, že se vybere více, budou peníze použity na další náklady související s rozbíhajícím se soudním řízením a moc mi pomůžete s celkovou realizací, jež jsem si osobně před lety slíbila dotáhnout do vítězného konce.
Výstupem bude, kromě přímé pomoci konkrétnímu jednotlivci, také několik prací na téma české občanské společnosti a fundraisingu v oblasti ústavní psychiatrie a lidských práv.

MŮŽE SE TO STÁT I VÁM

Ztratili životní jistoty, ztratili sami sebe. Staré odešlo, nové ještě nepřišlo a prostor bez času je děsivý. Tady a teď je to najednou k zešílení. Dělník, úředník, manažer… Před šílenstvím jsme si všichni rovni, duši nezastře nikdo z nás. A tak se zblázní z nicoty uvnitř sebe samých, v prostoru, kde se může stát cokoli a také se to navzdory touze po stabilizaci situace děje. To nejhorší nastává… Jsou najednou tak trochu na hlavu a v psychiatrii je ke zneužití moci ke vlastnímu prospěchu jen krok. Krůček…

ŘEŠENÍ?

Liga lidských práv bezplatně nabídne analýzu situace a navede na řešení. Je možné i právní zastupování.

Z běžného života se dostanou do psychiatrického zařízení, kde nejsou dodržována ani ta základní lidská práva. Ba co víc, jsou vědomě porušována a jednotlivec se nedokáže účinně bránit. A proto je tu Liga lidských práv – důvěryhodná organizace s bohatou praxí, která hájí práva a svobody všech lidí. Zde najdete právní pomoc v oblasti, o které vůbec netušíte, že existuje, dokud se v ní nějakou souhrou okolností sami neocitnete.

A jaká je třeba typická situace, kterou Liga lidských práv řeší v oblasti psychiatrie? Dostanete se do soukolí právního systému psychiatrické léčby v psychiatrické nemocnici. Zoufalství a lhostejnost ostatních; nikdo neporozumí němým prosbám o pomoc. Pak se dostaví osobní peklo a někdo tohoto stavu zneužije. Sám se postaví nad zákony, které si vyloží a upraví podle sebe a získá tím moc vládnout celé situaci. Stát se to může komukoli z nás. Každý jsme totiž někdy tak trochu zmatení, či snad dokonce pomatení, a pak právě přichází ona otázka: na koho se obrátit v případě zneužití moci systému nad jednotlivcem?

Z těchto důvodů je tu Liga lidských práv, nezisková organizace-spolek, který hájí práva a svobody lidí. Pomáhá občanům znát svá práva, přímo jim podává pomocnou ruku a aktivně prosazuje systémové změny, které zlepšují kvalitu života v České republice.

NEJSTE NA TO SAMI!

Bezplatná právní poradna a pomoc při porušování lidských práv v oblastech soudnictví, policie, zdravotnictví a právech dětí – férově, nestranně, nezávisle, odborně a hlavně – vytrvale. V oblasti lidských práv je to vždy běh na dlouhou trať a na ní se nacházejí stovky zodpovězených dotazů, desítky vyřešených případů, novely zákonů vzniklých na základě podnětů Ligy. Častá je i omluva státu a odškodnění obětí systému. Je tu pevný základ, je tady skála, na které se může zachránit kdokoli z vás.

Liga lidských práv. Liga, co kope pro Vás a za Vás.

…blíže spravedlnosti.

Hrajte fér s námi!

Přispějte.

Pomůžete.

Tady a teď.

Děkujeme.

Lucienne Delfína Poláková

http://lucienne.cz

Výbuchy, jejich pozůstatky a smíření s realitou

VÝBUCHY A JEJICH POZŮSTATKY

Výbuchy Tomahawků v Sýrii, používání barelových a chemických zbraní na syrském území (z padesáti střel dorazilo na letiště 35 a zbytek zmizel v nenávratnu. Do 30 hodin letiště zprovoznili, bomby nezasáhli hlavní a příjezdovou plochu, mnoho povyku pro nic, chemie a shozené barely s chemií a kovovým svinstvem jsou zakázané, je to cílené na civilisty bez  možnosti kontroly)

Výbuch MOAB v Afghánistánu (poničilo to jeskyně a zabilo pár desítek lidí, Trump si honí ****, čím víc slov a v souvislosti s válkou v Sýrii, Japonskem, Severní Koreou, Ruskem (F.O.A.B.) a Čínou, tím víc je to nebezpečné)

Severní Korea hrozí jako vždycky (horší by bylo, kdyby mlčeli, takhle aspoň víme, že zkouší a že jim to nejde, tady by bylo mlčení podezřelé)

Výbuch mne nad tím, že se zabývám něčím, co vůbec nemohu ovlivnit místo toho, abych čas věnovala soustředění na studium, když jsem čtyři hodinky vyplýtvala sbíráním informací z celého světa, abych si udělala aktuální obrázek o stavu před třetí světovou válkou a napsání dvou článků (kdybych se na pár hodin šla projít, udělala bych lépe)

Výbuch supernovy v době, kdy se objevili v Africe první pravěcí lidé. Nález izotopu železa Fe-60 ve fosíliích bakterií starých 2,2 milionu roků prozradil, že v blízkosti Země explodovala supernova. Dnešní aktualita z E15.

SMÍŘENÍ

Nemůžeme s těmito událostmi vůbec nic dělat, jen je přijmout a doufat, že po dalších výbuších mnoha desítek dalších, a určitě silnějších, bomb, se opět v Africe objeví první lidé, co budou používat nástroje jako v pravěku. Ono totiž z Ameriky, Evropy a Asie asi vůbec nic nezbude. Austrálie? Těžko říci. Možná, po dalším dva a půl milionu let někdo přijde a řekne:“Aha, tady kdysi žili lidé, jsou tu nějaké pozůstatky civilizace, asi se jim stala nehoda, byli to prostě pitomci, co se sami vymazali ze světa.“

Zůstane, snad, jen další mytologie o smrti a vzkříšení, jako už u mnoha jiných civilizací. Attis, Adonis, Tammuz, Dammuzi, Dionysos, Marduk, Amun, Osiris, Kristus, lidstvo… Z jednotek se stane mnohost, z individuálního kolektivní, nevědomí prostoupí vědomí, Choronzon nás sežere a nakonec vše dopadne dobře. Planeta si poradí, zotaví se, my totiž potřebujeme planetu Zemi k tomu, abychom mohli vůbec žít, ale ona nás nepotřebuje k tomu, aby mohla existovat.

A v tom je veliký rozdíl.

delfíní skok noc

 

USA použily poprvé v boji GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast Bomb (MOAB) na Afghánistán zhruba ve 23:45 našeho času dnes v noci

GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast Bomb (MOAB) se přezdívá Matka všech bomb. Není to atomová bomba, ale je to nejničivější a nejsilnější neatomová bomba, kterou USA mají k použití, zde informace dle CNN.

bomba moab

GBU-43/B je bomba dlouhá něco přes devět metrů, v průměru má přes metr a váží deset a čtvrt tuny. Poloměr výbuchu je 138 metrů, ale masivní tlaková vlna vytvořená výbuchem je schopna zničit oblast velkou jako 9 městských bloků. Kvůli svým rozměrům a váze musí být bomba shazována z nákladního letadla, obvykle MC-130 a to bylo použito i v tomto případě. Bomba je naváděna systémem GPS, obsahuje 8 482 Kg výbušné náplně H6. Ačkoli její efekt byl často srovnáván s jadernou zbraní, má pouze zhruba tisícinu síly atomové bomby shozené na Hirošimu.

foab father of all bombs

O souvislosti živlů, japonského přístupu k životu, atomové bombě a přesvědčení o správnosti jejího využití jsem psala před čtyřmi dny v článku Japonsko, sociální kapitál, destrukce a živly ostrovní říše.  

O válce, jež nakonec končí použitím atomové bomby, pojednává i film Threads / Vlákna z roku 1984. Ke stažení zde.

Na CSFD.cz získal hodnocení 88%.

„Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou – provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy – od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat.(oficiální text distributora)

Threads-Nuclear-Flash.

Bombou operovalo Air Force Special Operations Command, Pentagon řekl CNN mluvčí Adam Stump. „Toto je správná munice na eliminaci překážek, jimž čelíme, a na udržení naší ofenzívy proti ISIS-K v pohybu,“ řekl agentuře Reuters šéf amerických a mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Nicholson.

moab-mother-of-all-bombs_530642bc1d92b_w1500

Jak někde máme „Matku všech bomb“, je tu i Otec (F.O.A.B. Father of all bombs), sourozenci, tety, strýčkové a potomci. A také předkové. Tato bomba byla testována už v roce 2003, před začátkem války v Iráku a byla Pentagonem posouzena jako akceptovatelná zbraň. Dospěl totiž k závěru, že z hlediska mezinárodního práva nejde o nahodile zabíjející prostředek.

MOAB AFAM

„Otce všech bomb“, si otestovalo Rusko v roce 2007 a je čtyřikrát silnější než „Matka“ z USA. Nějak se mi nechce věřit, že by se USA v tomto neposunuly hodně dopředu. Je to deset let od ruského Otce. Jako hoňme si tričko nad tím, kdo sestrojí nejničivější vakuovou bombu.

father of all bombs

Co vyvíjely USA dál? Co vyvíjelo a vyvíjí Rusko a další vojenské mocnosti? Jak dál se změní Trumpův názor, který už tři měsíce po volbách posílá bombu MOAB a vytváří peklo na Zemi? Co na to Rusko? Není už otázkou jestli, ale kdy budou použity zbraně s ničivějším účinkem, atomové a jiné.

Ze svého hlediska člověka pracujícího pro Zemi a se Zemí, který Zemi uctívá jako matku svou a Vesmír jako otce svého, hluboce nesouhlasím s jakýmikoli takovýmito zásahy do planety.

strom života

Z pohledu komunikace planety  s námi, kdy devastujeme vše beze smyslu kromě ospravedlnění destruktivních celoplanetárních kroků penězi, vlivem, mocí a úspěchem, se nesmíme divit, že nás to dříve či později všechny smete.

černý jaguár

 

 

 

Babylon

babylon 5
KC Babylon

„Když jsem chodil tančit jako kluk, přišel jsem s dvaceti korunami a odcházel jsem s dvaceti korunami. Vypil jsem si, zakouřil jsem si, pobavil jsem se a ženy mne zvaly.“ Říká partner, když si bere mé pětikilo, co jsme právě vybrali z bankomatu, protože v Babylonu nejde platit kartou a já u sebe hotovost nenosím.

„Už jsi velkej kluk,“ říkám vážně s myšlenkou, že já tedy nic platit nechci když jdu na zábavu s mužem a že to tak dneska vyšlo… Smůla. Druhé pětikilo z litru si dávám do obalu telefonu. Ještěže neřekl, že odcházel s padesáti korunami. To bych se asi zamyslela.

Podívám se na něj a on se začne smát až slzí. „Jo, už jsem velkej kluk. Předtím jsem dostával panáky, cigarety a nenápadné polibky od zadaných žen. Zbytek jsem si bral sám. Teď dostanu rovnou pětikilo a tak už přemýšlím, jestli si neříct i o to druhé.“

Ušklíbnu se. Jak typické pro velký kluky.

babylon 3
KC Babylon

Pro dnešní večer jsme zvolili Babylon právě kvůli klidnější atmosféře, standardním tancům, dobrým recenzím na Sociálních sítích a celkově důvěryhodnosti největší tančírny v ČR. Také spojení s vyhlášenou brněnskou taneční školou Starlet se nám velmi líbilo.

Velká-TančírnaM
KC Babylon

Přišli  jsme do klidu a pohody. Nechali jsme se překvapit, byli jsme tam oba poprvé. Příjemná šatnářka, biletářka, barmanky, mládí tančilo kolem dokola a zkoušelo si kreace, sukýnky se točily, chlapci se točili za nimi. Jak švihnutím proutku jsme oba omládli o několik desítek let.

Cestou mne chytil za ruku a prý, že jdeme na parket tančit! Rozesmál se a já jsem neměla ani čas se nadechnout. Vždyť já jsem netančila 19 let a nikdy jsem nebyla v tanečních. Partner tančí velmi dobře a rád, nechala jsem se tedy nakazit smíchem a radostným pohledem v jeho rozesmátých očích.

Nejvíce jsem se dovedla na hudbu naladit, když jsem měla zavřené oči. Bylo to na mě ale hrozně rychlé. Chvíli jsem se zkoušela ladit u toho potácení a už píseň končila a nový rytmus začal. Naprosto jsem se nechytala.

KC babylon1
KC Babylon

„Nestydíš se za mě? Nejsi zklamaný? Nejde mi to.“ Obzvláště křečovitě jsem se chytla jeho ramene, jak se mi zatočila hlava, když jsem se mu podívala do očí. „Vidíš, jak jsem nejistá a tak se Tě držím jako o život.“ 

„Jde Ti to dobře.“ Usmál se chytlavě a z očí mu sršely jiskřičky jak když čertíci buší v pekle na kovadlinky, když mne odtáhl od sebe a znovu mne vstrčil do nejistoty samoty dunících bubnů ve stroboskopových odrazech světel bez jeho pevného svalnatého těla, jen dotek prstů zůstal. „Jen jsi pořád tvrdá. Uvolni se, Ty máš pořád strach. Je to jednoduché – do boku nebo dozadu a dopředu, nepočítej kroky. Takhle…“ Nohy mu tančily.

„Já nic nepočítám! Já jsem ráda, že jsem zatím přežila. Jakýpak kroky. Vidíš, že mám pořád zavřený oči a jak je otevřu, vejde mi do toho logika, racionalita a snaha o pochopení celku, okamžitě padám a jsem ráda, že jsi tak obrovský, že Tě kdyžtak strhnu pod sebe na podlahu, až doopravdy spadnu.“ Jdu do něj za všechna ta odtažení v rámci mého tanečního otužování. Má o velmi příjemných třicet kilo navíc, což je vzhledem k mé buclaté postavě podivuhodný fakt, nad kterým se čas od času zamyslím a strávím tím příjemnou zasněnou chvilku.

babylon 4
KC Babylon

Po dalších dvou až třech hodinách už jsem více zpracovala prkennost a povolila boky, dýchala do bříška, dovolila jsem si otevřít občas oči a už to bylo o něco zajímavější. „Víš, proč Tě vedu tak, že tančíme pořád jinak? A třeba i doleva? To mnoho mužů neumí.“ Zeptá se, když se mnou asi naposté zkouší točit kolem dokola a já to naposté nedám a pořád nechápu jeho styl tance. „Abych byla flexibilní?“ Odvětím. „Ano, aby sis zvykla, že Tě vedu a nemohla předvídat nic automaticky, věřila mému vedení. Je to jednoduché, vidíš, naučila ses to za jeden večer.“ Červenám se celý večer a teď jsem opět zrudla a sklopila oči víc než obvykle. „Ani jsem netušila, že tančíme nějak neobvykle. Ale už jsem o tom slyšela, že to existuje, ale vůbec mě to nenapadlo. Prostě Tě vnímám a to je všechno, co vnímám.“

Když tak sedíme u půllitru Kofoly za pětadvacet korun a Semtexu v akci za dvacku, díváme se na ostatní, jak se kreativně a plavně pohybují po parketu. Tedy, partner se dívá a já vnímám prostředí. Lidé jsou na mne moc složití. Nohy se jim divně motají, ale jeden pár mne zaujme. „Vidíš, tenhle chlap vysloveně tančí sexy. Musí být fantastický milenec,“ dívám se na brněnský Hříšný tanec. Partner se na mne podívá se zkoumavým pohledem a slovy, že také takto kdysi tančil, se vrhne na parket, chytá mne za ruku a vede mezi prořídlé řady tanečních párů tak k jedné ráno.

„U tance a boje je povoleno vše, alespoň se to říká,“ přejede mi rukou po zadku a přitiskne si mne k sobě za záda. Tiše vydechnu a on se rozesměje. Také se rozesměji a vpíjíme se sobě do očí.

Hudba hraje, páry pomalu odchází do soukromí zakončit horečku sobotní noci a i my odcházíme. Spokojeni. Těžkým tanečnem a lehkým erotičnem prodchnuti kráčíme z Babylonu do jarní teplé noci…

20170408_230532

Fotky z KC Babylon použity se svolením provozovatele.