Archiv pro rubriku: Jeden čumáček

Kdo má židli, ten si bydlí…

Bohyně, děkuji Ti za laskavé shlédnutí na mé záležitosti ohledně nového lůžka a nového stolku, který na mě v pátek čeká a bude zajisté důstojným partnerem židličce, kterou jsem dnes nalezla…

Bohyně mě neustále učí zlatou střední cestu. „Neber to nejlevnější,“ říká. Vždycky ber to prostřední. Se zárukou. Ale nacházet je v pořádku. Stolek si odnesu na zádech a židli jsem si přinesla v zubech 🙂 Věčné sliby, že něco někdy bude, nestojí za řeč. Bohyně vytvoří cestu, ale jít už musím sama…

Také se budu starat o tři nové přírůstky. Oblíbenkyně Bohyně, jako vše živé na Zemi, zlatá barva bohyně Země, tvar, který má ráda. Budou to v magickém pojetí tři hermafroditky, Achatina iredalei (oblovky zlaté). Pojedu si pro ně koncem září, až budou přestěhované do Brna. Nejsou sice tak velké, jako oblovky obrovské, které dorůstají až třiceti centimetrů, ale jak Bohyně říká, zvol zlatou střední cestu. Budou velké asi jako dlaň. Už jako malá jsem chovala šneky, tak se k tomu ráda vracím…

 

 

Tetování? Proč ne?

Cestou z práce potkám psa. S uslzenýma očima, hloubavýma.

Požádám muže o dovolení si jeho psa, a posléze všechny jeho tři tetování, vyfotit. Povídáme si…

Takže takhle tetují u náměstí Svobody v Brně, Salon Tattoo Lexus. Cena psa 3500 Kč, tygra 4500 Kč a volný motiv za 5000 Kč.

Na můj povzdech, že já si občas nalepím nějakého draka na pravé rameno, se ofrní.

„To je pro děti.“

„Asi jsem velké dítě.“

Ale to se letos změní! A možná bude i piercing 🙂

CIMG9701CIMG9702

Sleva na plechové kočky

Chodím do práce kolem neuvěřitelné reklamy – 30% sleva na plechové kočky. Říkala jsem si, že už jsem jak Alenka v říši divů. I na plechové kočky už je tu sleva.

plechové kočky obrázek – kopieplechové kočky – kopieprodejna plechové kočky

V pátek jsem se měla setkat s malířem u Červeného kostela. Přišla jsem dříve a posadila se čelem k bráně. Řekla jsem si, že jestli o tom něco ví, tak se tiše posadí vedle mne a bude čekat, až se k němu sama obrátím čelem. Zavřela jsem oči a nasála atmosféru…

„Co tady sedíte takhle zády?“ Zahalekal malíř za mnou. Zaječela jsem uprostřed práce. Když jsem se zklidnila, odvětila jsem:“Jak mám tady jako sedět? Když jste před bránou a chcete, aby se otevřela, musíte k ní být obrácený čelem.“

červený kostel brána zavřená

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Včera v noci mi přiletěla při modlitbě k Bohyni návštěva. Kočička z ní byla paf, tak jsem si ji vyfotila a pustila zpátky do temné noci.

kobylka 5 – kopiekobylka 1kobylka 4 – kopie

Zároveň jsem si koncem týdne dotáhla z pošty 17650 gramů těžký balík s knihami, které přišly Cestou. Byly to knihy tajemné, vůbec jsem neřešila, co tam vlastně je. Dvě anonymní hromady knih na Aukru nazvané „hromada knih“ bez jakékoli identifikace. Balík za pade. Koupila jsem je.

Lví silou – o síle národa, Země a jejího lidu, Ovidiovy Proměny člověka ve zvíře či rostlinu, Morana čili svět a jeho nicoty 1 a 2, Stříbrné město – román Horymírova kraje, Ze vzpomínek IV. Poslední stránky, biografie mého oblíbence kruťase Balzaca, Staří mistři, Nové písně poutníka, Se stromu poznání, Stopy dnů a nocí, V sklonu století, Nové sonety samotáře, Reflexy a reliefy, Tříšť paprskův, Mythy, Z obrazáren, Vánoční růže, Umění a umělci, Divina comedia, Alma mater, Hořké znělky, Smutné tropy, Z hlubin, Dni a noci, Erbenovy pohádky, Pohádky s obrázky Mikoláše Alše,  Hořící kámen, Milovati budeš… Hloží a bodláčí, což má pro mě velice zajímavou konotaci, jako ostatně každá z těch knih, jenom si přečtěte ty názvy… , Královna Dagmar, což je… to mi neuvěříte… slovanský náboženský historický román. Otevřela jsem ji a padl mi zrak na Arkonu, Svantovít sem, Svantovít tam, vlchevci, veležrec Drahovít, svatyně a Svantovítova korouhev…, žasla jsem u každé knihy. Kde jsem ji otevřela, tam byly perly.

Mimochodem Dagmar je ženské křestní jméno, které pochází ze Skandinávie. Jeho význam je spojen s norským jménem Dagmaer, které je složeno ze slov „dagr“ (den) a „maer“ (panna) nebo „mari“ (sláva). Většinou překládáme jako slavný den, žena milující den nebo jitřenka. Jitřenka je zároveň Večernice a je to planeta Venuše.

2014-09-05-polarka-severka-jitrenka-vecernice-tajemstvi-zbavene-maly-medved-a-polarka.png

Taky tam byla jedna kniha v ruštině se svalnatým, ztepilým, skoro nahatým policajtem s pistolí ve slipech a rozhodně nabušeným poklopcem, dramaticky černobíle vyvedené foto s červenými nálepkami. Wow. Akorát jsem mu nerozuměla.

knihy 1knihy 2knihy 3knihy 4knihy 5

Když mi padl zrak na poslední z knih, byla to zašlá kniha 25 x33 cm. Tedy opravdu velká. Měla šedivou poškrábanou obálku, zelené lemování v současné barvě mojí koupelny a na obálce měla hlavu jakéhosi kozla se zelenou okolíkovitou rostlinou v tlamě.

zlatá brána otevřená – kopie

kozlík v koupelně

Měl žluté oči, fialovou tlamu a roztomilé vousy kolem dokola. Vypadal, že je fakt v klidu. Dívala jsem se kozlovi do očí a říkala si:“Týjo, Ty jsi fakt nějakej bůh Země, něco jako Bafomet, akorát bez rohů. Takový přátelský zvíře.“ A s úctou a respektem jsem knihu otevřela…

A otevřel se mi celý svět! Užasla jsem znovu a neměla slov. Chvíli jsem se dívala a nechala na sebe obrazy působit.

celý svět

Následoval prázdný dvojlist. Bylo to napínavé.

prázdný dvojlist

Opatrně jsem otočila list…

zlatá brána kniha detail – kopie

Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena. Kdo do ní vejde, hlava mu sejde. Ať je to ten nebo ten, praštíme ho koštětem…

zlatesvetlo1

 

 

Rodinné štěstíčko

This slideshow requires JavaScript.

Dva potkani, kočka a já. Qvítko, Qytička a Myšinka. Potkyši mají svůj domeček a mají pořád otevřeno. Mohou jít kamkoli chtějí, kdykoli. Neuznávám drátěné hranice, ploty mezi jednotlivými tvory, zvláště v mé domácnosti. Konflikty se tu nevedou.

Nedávno jsem nemohla usnout, potkyši šramotili dlouho po půlnoci. Po delší době šramotění jsem zařvala vztekle z postele: „Tak co je to tady?“ A rozsvítila jsem. Jeden z potkyšů stál nehnutě na kleci a dělal, že tam není. Měla jsem na kleci nějaké věci a on je tam v tichu cupoval.

„Nešramoť! Chci spát.“ Zhasla jsem.

Šramocení… Znovu. Ale trochu jiné. Potkyš potichu slézal do klece, aby to nebylo slyšet a tím vytvářel neuvěřitelný hluk.

 

 

Vlaštovičníkový olej proti klíšťatům, komárům a velkým mouchám

Recept, který vám předkládám, považuji za užitečný a doufám, že léto prožijete v báječné pohodě, i když vedle vás budou bzučet mouchy, pískat komáři a budou se chtít upířit klíšťata. Tomuhle pochopitelně zabráníme tímto receptem 🙂

„V jednom z prvních ročníků Meduňky poradil čtenářům léčitel pan Josef Filip z Prahy následující účinný a ověřený recept na olej z vlašťovičníku proti klíšťatům, komárům a velkým mouchám. Doufáme, že tento recept třeba vyzkoušíte a že vám i v budoucnu pomůže předejít nepříjemným setkáním s klíšťaty…

A panu Filipovi i po letech děkujeme!

Celý vlašťovičník promyjte, nastříhejte do zavařovací sklenice, zalijte jedlým olejem, uzavřete víčkem a postavte na okno, na slunce na 8-10 dní. Pak slijte do menších lahviček. Pro tři osoby stačí 50 ml na celé léto. Před procházkou do přírody si tímto olejem namažte ruce, nohy až po kolena a třeba i krk. Klíště se vám vyhne.

Mám to léta vyzkoušené. Potírám tím i psa na hlavě a zespodu a bezvadně to funguje.“

Tož vlaštovičníku je všude mraky, klíšťat taky a my víme co dělat taky!

Chelidonium_majus_-_Köhler–s_Medizinal-Pflanzen-033