Archiv pro rubriku: Úvahy

Tento chalan je šaman, tento chalan je šaman, tento chalan zrobil z niečeho niečo…

Přála bych všem, aby se jim dařilo udělat z ničeho něco. To není jen tak… Mike Spirit to říká dobře. Nikdo neví, jak těžké to bylo, pokud se neprojde ve vašich botách. Nikdo nemůže soudit, pokud nepochopil.

Hodně víry a málo bolesti všem přeje

Lucienne Delfína Poláková

Ambasadorský projekt – Každý jsme někdy tak trochu na hlavu…; OTÁZKY A ODPOVĚDI po prvním týdnu běhu projektu

Projekt není konkrétní

  • Nemůže být konkrétní, protože je to otevřená záležitost, kdy zveřejnění faktů ovlivní soudní řízení a to nechceme.
  • Nemocnice spolupracuje a sama uznává poškození svého dobrého jména a přímé poškození dotyčného, detaily musí zůstat skryty. Jaká to už musí být síla, když se něco takového děje a že se to nedá skrýt z jejich strany, jak je obvyklé u institucí v tomto státě. Sleduji vývoj třetím rokem…
  • Okázalá gesta jsou v tomto konkrétním případě kontraproduktivní.

Není tam žádný příběh, nemocné dítě, vozíčkář, nic. Nezaujalo mě to.

  • Fakta se musí dokázat v soudním řízení, jinak je to pomluva a ta je žalovatelná.
  • Podrobnosti naší strategie musí zůstat utajeny.

Chci darovat, ale nechci být uveden v seznamu dárců či jakýmkoli způsobem dohledatelný v souvislosti s touto kauzou 

  • Lze darovat i přes hlavní stránku Ligy lidských práv, vpravo ve sloupci je odkaz na darování, kdy se peníze nezaregistrují do žádné kampaně a jdou pouze přes ústřední koordinátorku Ligy lidských práv Lenku Kyčerkovou, je třeba říci mně, že jste darovali, aby se peníze dostaly tam, kam směřují. Jméno dárce vyplňte své, uvidí ho jenom koordinátorka, která Vám také zašle příští leden potvrzení o daru, dar lze odečíst z daní, pokud je vyšší než 1000 Kč. Nebudete tímto způsobem zveřejněni v seznamu dárců na Ligové Zdi.
  • U takového TABU téma je vás víc, rozhodně chápu a respektuji. Lze se také se mnou domluvit individuálně a úplně obejít formality darujme.cz, i tuto cestu už jsem pro jednoho z vás realizovala. Každopádně vážím si každého, kdo podpoří byť jenom slovem nebo jakkoli vysokou částkou. Fandění se počítá!

Není mi jasné, proč je projekt pod Lenkou Kyčerkovou a v nějaké komunitní péči.

Má to teď vůbec nějaký smysl a nejsou to vyhozené prachy?

  • Věc je aktuálně v řešení a čeká se jen na právníka. Nemocnice spolupracuje, viz výše. My i nemocnice chceme to samé – napravit křivdu, která se stala a poškodila kamaráda a zároveň i dobré jméno nemocnice.

Kolik vlastně potřebuješ sehnat? Deset tisíc na právníka je dost málo, to  nic nevyřeší.

  • Pro zahájení právního zastupování a stání u soudu to stačí. Díky domluvené spolupráci s nemocnicí věříme, že to bude i finální částka. A kroky ze strany nemocnice se opravdu dějí.
  • Liga v tomto případě poprvé pomáhala už před osmi měsíci a to velmi konkrétně a reálně. Jsem s ní v dlouhodobém kontaktu. Právnička Ligy paní Durajová je specialistou pro téma Férově k postiženým.
  • Cena je úměrná faktům, které Liga zná ohledně tohoto případu.
  • Nejde o to vydělat, ale pomoci.
  • Liga je nezisková organizace zaměřující se na lidská práva obecně, ať už ve zdravotnictví, na soudech a policii nebo u práv dětí.

Jaká je minimální částka? Peněz moc nemám, ale chci přispět.

  • Od koruny výše. Je tam možnost vlastní částky, kdy jednoduše do formuláře vepíšete, kolik chcete dát. Počítá se každá koruna.

Nechci uvádět své jméno

  • Je zcela v pořádku uvést přezdívku a je to časté. Na tu pak bude vystaveno i potvrzení o daru, budete-li chtít.

Budete-li mít jakékoli další otázky, kontaktujte mne buď přes Facebook, telefonicky na čísle 774 626 236 nebo jednoduše komentářem pod článkem.

Díky.

Lucienne Delfína Poláková

KAŽDÝ JSME NĚKDY TAK TROCHU NA HLAVU…

Ve spolupráci s Ligou lidských práv jsem připravila projekt „Každý jsme někdy tak trochu na hlavu…“, dobrovolnický fundraisingový projekt, kdy zkusím vybrat 10 000 Kč na podporu konkrétního člověka, jehož kauzu sleduji třetím rokem.

Obecně sleduji témata ohledně psychiatrie a lidských práv již patnáct let a to jak na mezinárodní scéně, tak na českém poli.

Zároveň chci tímto projektem ukázat i na své Katedře studií občanského sektoru Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jež kombinovaně studuji, že i zde se změnily hodnoty společnosti a občanská společnost funguje. Že funguje podpora mezi lidmi, co vyznávají lidské hodnoty a pozitivní přístup k věci. Prý mohu na začátek zkusit zvířátka nebo nemocné děti. Ale to je lehká výzva, já mám ráda skutečné výzvy a věřím, že v brzké době dokážu říci: „Ano, je možné vybrat na téma lidských práv v psychiatrii. Česká občanská společnost je připravena i na tabu témata jako je ústavní psychiatrie a zneužití moci systému nad jednotlivcem.“

Víte, pracovala jsem několik let jako dobrovolník v dlouhodobé asistenci nevidomým pod Okamžikem. Naučila jsem se vnímat, jak se cítí člověk, co nevidí a jak mohu korigovat tuto situaci podanou rukou a vést jeho cestu do správných dveří. Jsem registrována v elektronické knihovně pro nevidomé INFOBLIND jako korektor. V Brně mě na mých trasách znají už všichni nevidomí a handicapovaní. Chci si rozšířit své znalosti a dovednosti i o fundraising pro třetí sektor, neziskové nestátní společnosti.

Věnuji se v osobním životě svým třem potkanům, které jsem si vzala jako dospělé z projektu „Potkani v nouzi CZ & SK“, kočičce a psaní na různá divoká společenská i osobní témata, poslední dobou je to hlavně nezápadní občanská společnost – asijská kultura a Afrika, probádávám z hlediska občanské společnosti a i mezinárodních aktivit základní lidské právo na svobodu vyznání, protože kráčím Cestou individuální spirituality vycházející z matky Země. Chci se o tom dozvědět všechno, má touha po poznání a možnosti reálně pomoci je nezměrná.

Děkuji Vám za Váš čas.

Zde můžete přispět, když se vybere více než deset tisíc korun českých, postačí to na další náklady se soudním řízením.

Výzva vypadá takto:

AMBASADORSKÝ PROJEKT 
KAŽDÝ JSME NĚKDY TAK TROCHU NA HLAVU…
Oblast psychiatrie sleduji zblízka již více než patnáct let jak na mezinárodní, tak na české scéně a dnes pomáhám konkrétnímu člověku, jehož případ je exemplárním případem křivdy v ústavní psychiatrické péči v Psychiatrické nemocnici Brno. Angažuji se osobně a dlouhodobě v této kauze třetím rokem.
Nyní vytvářím tuto kampaň. Já, Lucienne Delfína Poláková, blogerka a studentka katedry Studií občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a doufám, že společně to s vaším přispěním dokážeme napravit.
CÍL
Mým cílem je vybrat do začátku pro podpoření Ligy lidských práv 10 000 Kč nutných k zahájení právního zastupování v jeho případě. V případě, že se vybere více, budou peníze použity na další náklady související s rozbíhajícím se soudním řízením a moc mi pomůžete s celkovou realizací, jež jsem si osobně před lety slíbila dotáhnout do vítězného konce.
Výstupem bude, kromě přímé pomoci konkrétnímu jednotlivci, také několik prací na téma české občanské společnosti a fundraisingu v oblasti ústavní psychiatrie a lidských práv.

MŮŽE SE TO STÁT I VÁM

Ztratili životní jistoty, ztratili sami sebe. Staré odešlo, nové ještě nepřišlo a prostor bez času je děsivý. Tady a teď je to najednou k zešílení. Dělník, úředník, manažer… Před šílenstvím jsme si všichni rovni, duši nezastře nikdo z nás. A tak se zblázní z nicoty uvnitř sebe samých, v prostoru, kde se může stát cokoli a také se to navzdory touze po stabilizaci situace děje. To nejhorší nastává… Jsou najednou tak trochu na hlavu a v psychiatrii je ke zneužití moci ke vlastnímu prospěchu jen krok. Krůček…

ŘEŠENÍ?

Liga lidských práv bezplatně nabídne analýzu situace a navede na řešení. Je možné i právní zastupování.

Z běžného života se dostanou do psychiatrického zařízení, kde nejsou dodržována ani ta základní lidská práva. Ba co víc, jsou vědomě porušována a jednotlivec se nedokáže účinně bránit. A proto je tu Liga lidských práv – důvěryhodná organizace s bohatou praxí, která hájí práva a svobody všech lidí. Zde najdete právní pomoc v oblasti, o které vůbec netušíte, že existuje, dokud se v ní nějakou souhrou okolností sami neocitnete.

A jaká je třeba typická situace, kterou Liga lidských práv řeší v oblasti psychiatrie? Dostanete se do soukolí právního systému psychiatrické léčby v psychiatrické nemocnici. Zoufalství a lhostejnost ostatních; nikdo neporozumí němým prosbám o pomoc. Pak se dostaví osobní peklo a někdo tohoto stavu zneužije. Sám se postaví nad zákony, které si vyloží a upraví podle sebe a získá tím moc vládnout celé situaci. Stát se to může komukoli z nás. Každý jsme totiž někdy tak trochu zmatení, či snad dokonce pomatení, a pak právě přichází ona otázka: na koho se obrátit v případě zneužití moci systému nad jednotlivcem?

Z těchto důvodů je tu Liga lidských práv, nezisková organizace-spolek, který hájí práva a svobody lidí. Pomáhá občanům znát svá práva, přímo jim podává pomocnou ruku a aktivně prosazuje systémové změny, které zlepšují kvalitu života v České republice.

NEJSTE NA TO SAMI!

Bezplatná právní poradna a pomoc při porušování lidských práv v oblastech soudnictví, policie, zdravotnictví a právech dětí – férově, nestranně, nezávisle, odborně a hlavně – vytrvale. V oblasti lidských práv je to vždy běh na dlouhou trať a na ní se nacházejí stovky zodpovězených dotazů, desítky vyřešených případů, novely zákonů vzniklých na základě podnětů Ligy. Častá je i omluva státu a odškodnění obětí systému. Je tu pevný základ, je tady skála, na které se může zachránit kdokoli z vás.

Liga lidských práv. Liga, co kope pro Vás a za Vás.

…blíže spravedlnosti.

Hrajte fér s námi!

Přispějte.

Pomůžete.

Tady a teď.

Děkujeme.

Lucienne Delfína Poláková

http://lucienne.cz

DRAVCI A LOVENÍ ANEB JAK PŘEŽÍT, Občanská společnost mimo západní kulturu

DRAVCI A LOVENÍ ANEB JAK PŘEŽÍT

Trottierová ukázala na případové studii ohledně Mrtvého moře „Dárci, modeláři a rozvojoví makléři: vepřový sud ve výzkumu vodního managementu“, jakým způsobem modelují dravci vyslaní komunitou sociální skutečností tak, aby sice komunitě pomohli, ale také aby si přišli na dobré peníze. Ukazuje přesně manipulaci na situacích, které daný makléř vyvolával, s kontextem, postoji, chováním, jednáním, slovy.

AbdouMaliqův text navádí na pochopení lidí ve společnosti jako infrastruktury, ne však jako sociální sítě, ale jako objektů, prostorů, jedinců a praktik, které se mění společně v infrastrukturu, která buduje život ve městě (zde africké vnitřní město Johannesburgu) a rozšiřuje ho. Ukazuje na ekonomickém zbídačení podle Marxovy teorie, kdy město nestačí pokrýt životní potřeby Afričanů, jež v něm žijí, na příkladech, sex, drogy, cestování, odpovědnost, spolupráce, konflikty, postoje.

JAN3c8757_profimedia_0040216086

Tyto dva texty pojednávají o jediné věci – lidé se snaží přežít a používají k tomu různé cesty a prostředky. Velcí dravci jednají za malé, kteří jim díky vymanévrovaným výhodám platí velkou daň. Malí dravci se snaží o přežití života s pár korunami v kapse, jen sami za sebe, hledají, kde by sehnali peníze a kontakty. Díky kultuře, ze které vycházejí, jsou zvyklí na konflikty a hádky, na více kohoutů na smetišti, boje a tvrdé zacházení.

Města plná lidí, kteří tam přišli, aby našli živobytí snadnější než na jejich původním území, nestačí uživit tolik hladových krků. Kriminalita je vysoká. Prostituce je pro africké ženy často téměř nutností, aby uživily tolik dětí, HIV/AIDS, další nemoci, drogy a peníze za ně, rychlé peníze, když nelze jak jinak přežít.

Slum in the centre of Cali, Colombia
A Colombian street kid recollecting garbage in the slum of Calvario, Cali, Colombia, 4 April 2004. El Calvario is a slum in the pure centre of Cali. Right here, on the dirty, stinky street lies the social bottom of the city. Poor dwellers recollect the garbage, children get high by sniffing the shoe glue and all together watch out for not getting shot dead by so called El Sheriff, the former policeman but now the illegal authority “Mano negra”, who fight the criminality in the ghetto. Theft, drug abuse, unemployment never let the slum people jump off the misery and stop being the second category citizen in the rigid catholic society of Colombia. Although missionary organizations fight (in the name of Jesus Crist) to help them, there seems to be no hope for the future.

Vyjednavač v případě výzkumu ohledně projektu v Mrtvém moři jednal nejenom za sebe, ale za komunity, které zastupoval a které mu daly důvěru k tomu, že to prostě vyjedná dobře a on použil úplně všechno. Podklady udělané tak, aby museli zájemci využít jeho nevládních neziskových organizací a zaplatit jim, shození výzkumníka s jeho vlastní rešerší a se slovy, že to má špatně a přes asistenta venku bleskové dodání nových neziskovek a zdrojů, které ovšem zase zaměstnávají další lidi, kteří budou mít práci. Citové vydírání a hraní si na rozhled a nadhled nad svým uvězněním a adoraci věznitelů, kouření a mocenské postoje.

Infrastruktura lidí v Johannesburgu samozřejmě také fungovala ve společenstvích, klikách, ganzích, jeden obíral druhého, ale když je výhodnější spolupracovat než bojovat, spolupracuje se, odpovědnost je předávána kompletně, jako třeba v cestování, kdy průvodce předá cestovatele druhému, který už má domluveného třetího atd.

V současné době to už nejsou jenom gangy dospělých, kteří týrají ulice a střílejí se mezi sebou, nová éra děcek, náctiletých, co nemají co dělat a jejich rodiče, tak bojují také a zakládají dětské gangy, co se střílí mezi sebou a budují si jméno, to je další ukazatel dnešní doby.

2369469_obrizka-afrika

Afričané jsou hrdí a vidí chudobu, snadné peníze, moc. Ta jim chutná. Drogové a zbraňové kartely, kluci si sami perou a žehlí obleky a košile, považují to za znak toho, že se o sebe dovedou postarat sami. Když jsem se na tyto dokumenty o gangách, drogách, podmínkách uvěznění, prostituci a dalších sociálních jevech dívala, ukazovalo mi to, že při vhodné konstelaci společnosti se dovedeme i jako západní kultura změnit do té samé podoby.

Občanská společnost, jak ji vidím já, není jenom o spolupráci k „dobrým“ činům, ale sociální a kulturní vazby mohou být s negativní konotací a je to plnohodnotná životní strategie, která logicky vyrůstá z podmínek toho daného místa, kraje, státu, historie, současnosti, politiky a právních předpisů a jejich dodržování, a to z obou stran. To, že je někde právní předpis naprosto neznamená, že je akceptován společností, společnost a lidé v ní se chovají dle nastavených měřítek a toho, co jim vštípila kultura, rodina, škola, okolí.

Dívejme se proto jako pozorovatelé a vnímejme, co doopravdy ta daná společnost potřebuje. Vnímejme to z kontextu, z aktuálních událostí, vždyť obecně známý fakt třeba z Japonska je, že pokud chtějí změnit něco v kultuře, trvá to třicet let, než to bude mít výsledky. Tenkrát to byl příklad s druhým jazykem, angličtinou.

Tak je to v jakékoli kultuře, je třeba strategických cílů a pominout bouře ve sklenici vody.

Hlavně konstruktivně.

Drogy-zajistene-predmety

Zdroje:

 

Simone, AbdouMaliq. 2004. „People as Infrastructure: Intersecting Fragments in Johannesburg“. Public Culture, 16(3), 407-429.

Trottier, Julie. 2006. „Donors, modellers and development brokers: the pork barrel of water management research“. Reconstruction: Studies in Contemporary Culture, 6(3), 1-28.

 

Občanská společnost mimo západní kulturu – AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

OBČANSKÁ SPOLEČNOST MIMO ZÁPADNÍ KULTURU – AFRIKA A VODA – RYAN´S WELL FOUNDATION

 

Lewisův text analyzuje možnosti použití konceptu občanské společnosti jako takové vzhledem k pohledům různých myslitelů a konfrontuje tyto názory se společnostmi mimo západní kulturu. Zabývá se Afrikou a Japonskem v příkladech. Rozděluje použitelnost konceptu občanské společnosti na „to think with“ a „to act with“, přičemž vyjmenovává základní body odlišností kultur – lidé, kultura, historie a politika.

 

AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

 

Před patnácti lety jsem několik týdnů putovala Afrikou. Přes Severní Afriku a Saharu jsem si osahala kulturu doslova od země. Spávala jsem s cestovním klubem na zemi mezi štíry a na

písku, hovořila s lidmi, procházela zákoutí, která ukazovala africký svět z té drsné strany. Chtěla jsem poznat, o čem Afrika je, ne pozlátko, to mne nikdy nezajímalo.

BRD48e71a_NIG04_SHELL_NIGERIA_LAWSUIT_0130_11

Viděla jsem oslepené ze znečištěné vody, lidi s boulemi parazitů vystupujícími z kůže, práci s minerály, protože pohoří Atlas je prostě složené z polodrahokamů a drahokamů, které tvoří nedílnou součást celého ekonomického procesu afrických zemí. Viděla jsem, jaké to je, když lidé nemají přístup k vodě a voda má cenu zlata. Zajímala jsem se, jak se k vodě dá dostat na poušti a prožila si žízeň i hlad, když došly zásoby a nebylo kde brát.

chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace
chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace

Voda má v Africe na přepočet stejnou hodnotu, jako u nás. Její cena je stabilní a nedá se o ní smlouvat. Pátrala jsem po nevládních neziskových organizacích už tenkrát, jak se to řeší, jak jde vstoupit do tohoto procesu a co pro to mohu udělat já jako člověk. Objevila jsem Ryan´s Well Foundation, kdy jsem právě na tuto nadaci napsala v roce 2009 projekt na téma Studny Brčko, kdy jsem u výrobny nápojů naplánovala spolupráci s touto nadací, kdy jsem vodu ve vizi firmy Brčko spojila s trvalým zdrojem vody, který nikdy nevyschne.

rw-2014-haiti

Tenkrát paní docentka Dohnalová řekla: „A proč chcete budovat studnu? Proč tam nepošlete kamion láhví vody?“ Odpověděla jsem: „Proč ne? Proč bych měla znečišťovat už tak zemi nesmírně obalenou plastovými pytli a odhozenými láhvemi od vody a jinými odpadky. Plasty se tam válí všude. Celé pláně pytlíků na keřích místo přírody. Pojďme podpořit něco trvalého, co jim zůstane, i když vodu vypijí a láhev odhodí. Pak budou mít přece opět žízeň. Udržitelný rozvoj, práce s přírodou, ekologie, podpora kultury a společnosti.“

V Africe díky kultuře, výchově, náboženstvích, politice, není jednoduché napasovat jakýkoli západní koncept občanské společnosti. Lidé jsou tam velmi spojeni se zemí a fungují v rodinách, v klanech, širokých rodech. Nejsme na to zvyklí. Demokracie je něco úplně jiného. Můžeme nabídnout pomocnou ruku třeba studnami či hmotnou pomocí, lékaři a polními nemocnicemi, stavbou škol a spíše inspirovat pomocí, přiblížit se k jejich kultuře, abychom vůbec uspěli, aby naši pomoc přijali.

rsz_ryan_team_photo-2-300x225

Ryan´s Well Foundation je výborná v tom, že sbírá peníze z celého světa už od roku 2001, 16 let. Samotný Ryan Hreljac, Kanaďan, se věnuje svému poslání přinášet vodu už od svých šesti let a nadace je rodinným podnikem.  Cílí na nejchudší regiony v rozvojových zemích, již zlepšili životy více než 892 725 zranitelným lidem díky tomu, že realizovali projekty ohledně vody pro 1 166 komunit a také postavili 1 245 latrín. Odpadky a neznečišťování si spodní vody v komunitě přímo souvisí s tím, kolik je vyprodukováno exkrementů, odpadků a jak je vyřešena kanalizace, odvedení nečistot mimo zdroj pitné vody, což eliminuje nemoci ze znečištění vody.

Tento typ spolupráce mezi západní a nezápadní kulturou považuji za nesmírně šťastný a fandím mu.

Jednou se snad i zapojím, protože voda je život…

 

Zdroje:

Lewis, David. 2002. „Civil Society in African Contexts: Reflections on the Usefulness of a Concept,“ Development and Change 33: 569-586.

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/ryans-story/

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/team/

https://lucienne.cz/2008/06/07/695508-rozvojovy-projekt-studny-brcko-pomoc-africe/

Nadnárodní občanská společnost, Wicca, křesťanství, TAS The Sacred Earth Alliance bojující za toleranci v náboženství

Transnacionální advokační sítě (TAS) v mezinárodní politice, úvodní kapitola autorů Keck, Sikking, z roku 1998, ukazuje typ aktérů, kteří se formují ve vysoce normativních politických oblastech, jako např. ženská práva, obhajoba lidských práv obecně, ochrana životního prostředí, je mnoho oblastí, kde jsou aktivní TAS. TAS se formují do organizací kolem žhavých problémů, které trápí politické představitele jako politický problém k řešení. TAS upozorňují a prosazují univerzalisticky chápané principy, které by měly potenciálně platit pro každého člověka. Prosazují novou legislativu, často v rámci mezinárodních norem, na jejichž existenci jsou navázány. Vytváří v transnacionálním rámci nátlak na politiky díky tomu, že mobilizují skupiny i mimo daný stát, kde působí. Tím se dosahuje kýženého tlaku, protože problém lokální se mění v problém globální.

Text Kennetha a Rieffa z roku 2004 zpochybňuje pojem „globální občanská společnost“ v souvislosti s rozšířením hrozeb terorismu, hrozeb ekonomických a obecně chápání lidských „práv“ z transnacionálního a mezinárodního kontextu globalizačních aktivit, jež jednoduše drtí jednotlivé národy nutností globalizace lokálního. Upozorňuje na devalvaci ideologického zakotvení demokracie a tedy práv a povinností z globalizovaného pohledu práv, co náleží každému jedinci, morální étos, jež přímo poškozuje demokracii. Navrhuje, aby neziskové nevládní organizace působící transnacionálně a mezinárodně, šly do minulosti a pochopily svou historii, vznik a své ukotvení ať už v Evropě vycházející z kvazi-náboženských aktivit a jež směřuje k ještě více globalizované Evropské Unii, nebo v Americe, kde aktivity vychází z původní misionářské tradice. V kontextu s nedemokratickými zeměmi je třeba uchopit nově pojem, abychom zrevidovali svůj postoj k němu. Poukazuje de facto na přenesení interngovernmentalismu do současné demokracie místo neofunkcionalismu.

 

WICCU ZATRHNEME – TAKOVÉ NÁBOŽENSTVÍ NEMÁ PRÁVO BÝT…

Svoboda vyznání je základní z lidských práv, je vyjádřením svobody člověka v jeho duševní a duchovní sféře. V právních předpisech je spjata se svobodou myšlení a svobodou svědomí.

Podívám se v krátkosti na příběh vzniku a boje nového náboženského hnutí Wicca o své místo na slunci s ohledem na chápání Wiccy a čarodějnictví křesťanstvím a společností obecně.

Wicca propaguje univerzalistické principy chápání světa a má své wiccanské Rede: „Čiň, co chceš, pokud tím nikomu neškodíš“.

Wicca vyšla z myšlenek Angličana Geralda „Scire“ Gardnera jako zednáře a člena Ordo Templi Orientis (zakladatel Aleister Crowley, Theléma), amatérského antropologa, archeologa a spisovatele, který většinu času prožil v Asii studováním různých kultů a také čarodějnictví. Vypustil do světa v šedesátých letech minulého století fabulovaný příběh, jak byl zasvěcen do starého řádu New Forest coven, jehož odkaz byl předáván od zasvěcence k zasvěcenci a to právě v době, kdy už mohlo být v Anglii zákonně přiznáno, že praktikujete čarodějnictví (do roku 1951 v Anglii zakázáno). Stvořil tím něco živého, nové náboženství, které se vyvíjelo a ovlivnilo nejenom Evropu, ale také Ameriku a další kontinenty.

Náboženství se šířilo ve vlně „nově objevených“ lidských práv, mezi nimiž bylo také právo svobodně vyznávat svou víru. V Americe i Evropě se po opadnutí konfliktů reagujících na nová náboženství v 70. letech rozhořel strach ze satanismu podporovaný hysterií křesťanství, hluboce zakořeněnou v Bibli. Ještě v roce 1998 a 2000, jak uvádí Cowen a Bromley, byli američtí zaměstnanci propouštěni z práce za nošení symbolu Wiccy – pentagramu nebo i jenom za odhalení, že jsou praktikujícími Wiccany.

Pubertální pojetí Rede „čiň si co chceš“ neznamená „dělej co chceš“, i když je to tak bohužel mnohdy chápáno. V tomto odkáži přímo na dogma Thelémy, ze které Gardner v definici Rede vycházel – „Láska je zákon, láska pod vůlí. Dělej, co Ty chceš, ať je cele zákon.“, které odkazuje na Vůli Pravou, kdy Pravé Vůle se nekříží, křížit se mohou jenom chtění a to je velká sebe-disciplinovanost, která se po praktikujícím chce.

Trochu mne překvapila diplomová práce od neznámé autorky pod Masarykovou univerzitou (jen odkaz bez jména diplomanta, mohu pouze odvozovat z názvu souboru, že název práce se jmenuje Nebezpečí kultu a sekt a alternativních náboženství), kde Wiccu spolu s Druidstvím a Satanismem definovala jako „…druh (tvrdé) sekty  přírodně-okultního původu (kořeny mají ve spiritismu, animismu či lidovém čarodějnictví). Členové odmítají křesťanské hodnoty a praktikují staré rituály, magii a  šamanství, které inovovali a přizpůsobili dnešní době. Mnohdy přinášejí svým bohům oběti…“, přičemž z vyznění své práce dává přednost sektám, které propagují rozvoj osobnosti, jako je třeba scientologie, kterou považuje za akceptovatelnou, přestože je výrazně nebezpečnější pro člověka než realizace nenásilného nového náboženského směru.  Wiccu sama řadí pod Satanismus jako tvrdou sektu, je vidět, že zde se střetávají náboženské názory křesťanky a polyteistického náboženství Wiccy. Wiccu dokonce nezná ani jediný její respondent výzkumu a kdyby si o ní přečetla aspoň něco, nemohla by práci napsat tak, jak ji napsala, protože vytvořila nesmyslnou iluzi reality, kterou jako obhájenou diplomovou práci mohou přejímat jiní hledající jako fakt. To jsou právě ty předsudky, které Wiccu provází, ať už na cestě Evropou či Amerikou a které jsou hluboce zakořeněny v křesťanství. Transnacionální advokační společnosti, které mohou ovlivňovat názory představitelů států, bohužel zmohou jen málo proti osobní neznalosti a povrchnosti při souzení druhého v jakémkoli státě s uznáním lidských práv i mezinárodním právem. „Nesuďme, abychom nebyli souzeni,“ praví Bible, stejně jako „Podle ovoce poznáš je.“ Přesto a právě proto transnacionální a mezinárodní tlak TAS na lidská práva jako univerzální hodnotu, kterou by měl uznávat každý každému, je nesmírně důležitý. V oblasti tolerance náboženství je tu třeba TAS The Sacred Earth Alliance.

My v České republice máme Listinu základních práv a svobod, která ukotvuje právo na svobodnou volbu a praktikování náboženského vyznání, pokud neporušujeme, co je zakázáno zákonem. Nikoho tu nevyhodí za nošení pentagramu z práce, za dlouhé vlasy či projevy protestu. Ve světě se to přesto stále děje. Wicca bojuje a symbolická vítězství v podobě třeba návrhu na rehabilitaci pěti žen upálených v roce 1692 za čarodějnictví ve státě Massachusets v roce 2001, v Německu v roce 2012 bývalý učitel a kněz Hartmut Hegeler prosadil rehabilitaci dívky zabité při čarodějnických procesech před čtyřmi sty lety.

Kdy přijde alespoň omluva ze strany křesťanské za statisíce ztracených životů upálených lidí z důvodu čarodějnictví? Vždyť oni ztratili nejenom svůj život, ale také svou čest osobní i občanskou.  I proto je třeba transnacionálních a mezinárodních organizací, aby se celková situace mohla změnit a lidé mohli nahlížet i na alternativní náboženství jinak, beze strachu, že praktikující dělají něco špatného a tudíž je třeba je odsoudit…

Silenter jeskynní 16042017

Zdroje:

Keck, Margaret a Kathryn Sikkink. 1998. „Activist Beyond Borders. Advocacy Networks in International Politics“. Ithaca. London. Cornell University Press, pp. 1-38.

Anderson, Kenneth a David Rieff. 2004. „‚Global Civil Society‘: A Sceptical View.“ In Helmut Anheier, Marlies Glasius a Mary Kaldor (eds.). Global Civil Society 2004/5. London: Sage, 26-39.

Covan, Douglas E., Bromley David G. 2013. „Sekty a nová náboženská hnutí“. Grada publishing. Praha. (175 – 182)

Nebezpečí kultu a sekt a alternativních náboženství https://is.muni.cz/th/55702/pedf_m/Nebezpec_kultu_a_sekt_a_alt._nabozenstvi.txt

Polák, Jaroslav. 2011. „Wicca – staré nové náboženství“. Časopis Živel číslo 33. https://kojot.name/2012/03/18/923303-wicca-nove-stare-nabozenstvi/

Listina základních práv a svobod https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

Svoboda vyznání na Wikipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1bo%C5%BEensk%C3%A1_svoboda

Císař, Ondřej. 2002. Teorie mezinárodních vztahů a evropská studia. In Politologický časopis.cz. http://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2002/1/2002-1-3-C%C2%B0sa%C5%BC-Teorie%20mezin%E2%80%A0rodn%C2%B0ch%20vztah%C3%96%20a%20evropsk%E2%80%A0%20studia.pdf

Musel jsem nahlas říct, že čarodějnice byly nevinné, říká německý kněz http://zpravy.idnes.cz/musel-jsem-nahlas-rict-ze-carodejnice-byli-nevinne-rika-nemecky-knez-1g2-/zahranicni.aspx?c=A120215_195614_zahranicni_brm

http://www.religioustolerance.org/witchcr2.htm

http://www.erlan.org/helplink.htm

Dynamika a struktura sociálních hnutí – teorie mobilizace zdrojů

Film Selma z roku 2014 pojednává o třech bouřlivých měsících v roce 1965, kdy Dr. Martin Luther King vedl hnutí za občanská práva a jeho cílem bylo umožnění všem černochům volit bez ohledu na segregaci, která ač byla v určitých státech v té době zakázána, stále byla provozována a ve městě Selma mohlo volit jen 2% černochů oproti více než 50% černošských obyvatel města. Tím bylo narušováno jejich právo účastnit se politického života, sedět v porotě (kdo neměl právo volit, nemohl zasedat v porotě (tím byli u soudu černoši významně znevýhodněni) a vůbec být právoplatnými členy společnosti. Film ukazuje, jak se na základě racionálního politického rozhodnutí Kinga z mírných beránků, kteří se nebrání, stala smečka vlků hrdě jdoucí za svým cílem a jak úspěšně ho dosáhli. Ve třech měsících změnili Ameriku, prezident podepsal zákon o volbách a média v tom hrála opravdu velkou zpravodajskou a tím nátlakovou roli.

V Jenkinsově textu je vysvětlena teorie mobilizace zdrojů ve výzkumu sociálních hnutí. Na tuto teorii se pohlíží z různých stran, je konfrontována s dalšími teoriemi, které se postupně snaží vysvětlit svou tezí sociální realitu hnutí.

„Teorie mobilizace zdrojů tvrdí, že sociální hnutí dosahují úspěchu prostřednictvím efektivní mobilizace zdrojů a vývoje politických příležitostí pro své členy. Sociální hnutí může mobilizovat jak materiální, tak nemateriální zdroje. Materiální zdroje zahrnují peníze, organizace, pracovní sílu, technologie, komunikační prostředky a masová média, zatímco mezi nemateriální zdroje lze řadit legitimitu, loajálnost, sociální vztahy, sítě, osobní kontakty, veřejnou pozornost, autoritu, morální odhodlání a solidaritu.

Tato teorie vychází z pěti základních principů:

  1. Akce členů a účastníků sociálního hnutí jsou racionální.
  2. Postup sociálního hnutí je silně ovlivněn zavedenými nerovnováhami sil a konflikty zájmů.
  3. Tyto nerovnováhy sil a konflikty zájmů stačí k vytvoření křivd, které vedou k mobilizaci sociálního hnutí se záměrem o změnu rozdělení zdrojů.
  4. Centralizovaná a formálně strukturovaná sociální hnutí mobilizují zdroje a dosahují cílů efektivněji než decentralizovaná a neformální sociální hnutí
  5. Úspěch sociálního hnutí je zásadně ovlivněn skupinovou strategií a politickým klimatem“ (citováno dle Wikipedie)

 

Co vlastně přispívá ke kolektivní akci? Teorie mobilizace zdrojů je založena na sociálním a ekonomickém kapitále, jež jsou zdroji. Vynořila se v 70. letech minulého století právě i na základě silných událostí ohledně občanských práv, ohledně hnutí žen, dopadů volné lásky, ekologických aktivit a celkově velké síly, kterou občané dokázali na základě sjednocení vyvinout a změnit tím svou realitu, společnost, ve které žili.

Akce je něco rychlého, akce a reakce. Výsledkem je změna stavu. Hnutí stavu. V dnešní době se hýbe společností velmi dobře. Vrtěti psem. Média, marketing, public relations, to vše jsou způsoby, jak ovlivnit realitu. V dnešních médiích hraje prim internet, ale nejčtenějším tištěným médiem je u nás s velkým předstihem Blesk. Bulvární médium, které zprostředkovává emoce, akci. Zklamání a potěchu, hrdost i odsudek. Slzy a smích.

V demokratické společnosti je díky zákonům, které povolují to, co není zakázáno a je jen relativně málo velkých „TABU“, díky prostupnosti informací a možnosti mluvit otevřeně bez toho, aby za to byl člověk stíhán, a vysoké úrovni sociálního a ekonomického volného kapitálu, švitořivá komunikace mezi spolky a hnutími, komunikovat své politické cíle může dnes každý v naší republice, v našem malém rybníčku.

Hnutí za práva kdekoho jsou na každém kroku. Hýbeme rukama a nohama, abychom mohli dělat dobré činy, ke kterým jsme motivováni. Aktivace ekonomického potenciálu skrze média, zákony a nátlak společnosti a sociálního kapitálu při sociálních poutech, v nichž jsme uvězněni, je nyní docela jednoduchou věcí oproti třeba Japonsku, kde jsou zdroje více alokované a struktura společnosti je jiná.

Teorie mobilizace zdrojů je podle mne velmi přínosná, také je jednou z největších sociologických teorií a má k tomu všechny předpoklady. Můžeme namítat, můžeme polemizovat, ale tím jen zvyšujeme prohloubení poznatků o společnosti, o sociálních hnutích, které touto teorií můžeme dobře zkoumat, jak ukazuje právě Jenkins.

 

Zdroje:

  1. C. Jenkins 2001. „Social Movements: Resource Mobilization Theory.“ In Neil J. Smelser, Paul B. Baltes (eds.). International Encyclopedia of the Social and Behavioral Sciences. Amsterdam: Elsevier, 14368-71.

“Selma”(2014):http://www.csfd.cz/film/275833selma/prehled/

 https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_mobilizace_zdroj%C5%AF