Archiv pro rubriku: Recenze

Projikování do horoskopů, sabiánské a hinduistické symboly

„Čím je situace méně jasná a strukturovaná, tím víc se v ní odrazí to, kým jsme a o čem přemýšlíme: Lawrence Frank vyslovil v roce 1939 myšlenku, že to, co projikujeme, pomáhá odkrýt nejen utajované „záležitosti“, ale také skryté vlastnosti osobnosti.

Čím je materiál, ke kterému se vyjadřujeme, vágnější a víceznačnější, tím víc je naše interpretace závislá na pocitech, přáních, potřebách, zkušenostech, předpokladech, myšlenkových procesech a stavech, které máme. Proto Hamlet říká, že nic není dobré ani špatné: dobrými a špatnými dělá věci naše myšlení.“ (http://psychologie.cz/zrcadlo-duse-nemame/)

V horoskopu se objevují jako základní výklady tzv. sabiánské a hinduistické symboly. Jakmile si přečtete dané věty k úhlům dané planety, naskočí vám představy a intuitivní výklady. K nim výklad, třeba zde: http://astrolot.cz/apraxe1/astropsabby.html a podle toho, jaké už máte odžité zkušenosti, můžete aplikovat vědomosti a projikovat si do symbolu to, co je třeba k vašemu rozpoznání poznání. Takový malý interní brainstorming.

Já sama jsem byla v situaci, kdy jsem také vidívala scénky, je to úchvatná schopnost, ale je to strašně únavné v běžném životě. Chápu poustevníky, je to životní nutnost být sám a osamocen na své vize. Chvíli jsem si říkala, že bych mohla vytvořit další symboly, ale vidina popisování 365 stupňů horoskopu a vytvoření souvislostí byla nad moje síly. Ani dneska na to nemám, prostě každá chvíle života je na něco užitečná. Možná, kdybych se tenkrát překonala a měla svoje současné zkušenosti, tak bych to prostě vytvořila. Dneska tvořím hned, jak na něco přijdu, protože vím, že za pár minut na to zapomenu. A teď k výkladům pár stupňů mého horoskopu.

Už jsem to tu před asi sedmi lety (1. 8. 2007) nakousla. (https://lucienne.cz/2007/08/01/569934-duha-sabianske-symboly-a-pratelstvi/)

Sabiánské symboly vznikly v roce 1925 v Kalifornii v San Diegu, kdy astrolog Marc Jones vzal jasnovidku Wheelerovou do parku a na klidném místě ji předkládal kartičky s jednotlivými stupni Zodiaku. Kartičky se ji zjevovaly jako scénky. Později stupně upřesňoval s touž jasnovidkou astrolog Dan Rudhyar.“

Astrologická mandala Rudhyar

To jen k dokreslení symboliky. Pikantní, ale důležitá, perlička, je, že měl symboly předat komusi tak, jak je vidí jasnovidka, protože „je naprosto nezajímá, co si o konkrétní symbolice myslí, ale co konkrétně na daném stupni jasnovidka vidí.“ A já tu teď ukážu proč, tedy, každý si může udělat výklad podle svých vlastností, schopností a projekcí sám, jako  vám to tu předvedu teď.

Slunce ( 12 BL 25)
Sabiánské:
Slavný pianista okouzluje publikum.
Schopnost inspirovat a dojmout masy více či méně schopné přijmout lidství. Psychologické nebezpečí velkého úspěchu.

Polovinu života mám za sebou. Ve dvaceti jsem nevěděla, co s větou „Slavný pianista okouzluje publikum.“ dělat. V pětadvaceti jsem už pilně jasnoviděla a zabývala se krajinou a zemřelými, studovala tarot, ale zase byla velmi uzavřená. Ve třiceti jsem jasnoviděla už tak nějak mimochodem a docela mě to už otravovalo. Dva roky jsem psala na blogu a už měla stálé čtenáře. První články v tisku. V pětatřiceti jsem vydala první článek knižně. V šestatřiceti se chystám na vlastní knihu. Jsem schopna inspirovat a dojmout masy, některé články jsou nesmrtelné a stále vyvolávají bouřlivou diskusi. Psychologické nebezpečí velkého úspěchu prožívám v každé větší chvilce v duchovním životě. Velice rychle se stáhnu, abych náhodou nespadla. Odmítám být na špičce, neumím to udržet se tam. Jakmile jsem na přímé stezce s Bohem, utíkám zpátky k jistotě nevědomosti. Přímá linka k Bohu je pro mě strašně náročná.

Slunce ( 12 BL 25)
Hinduistické:

Dva vlci za svitu měsíce trhají kostru. Stupeň nenasytnosti a egoismu.
Lstivost, nestálost.

Vlk je divoký pes rozumu. Měsíc je naše podvědomí, v tarotech se luna spojuje s rakem, krabem, vodou, nocí, vlkem, psem. Podle jednoho výkladu je karta „Luna dějištěm tajuplných změn, pomalého vývoje, nepředvídatelných cyklů a prudkým posunem ve vnímání. Vědomí tu není vůbec k ničemu. Luna může být děsivým místem plným znepokojivých snů a nočních můr. Lze ji proto vykládat nejen jako tvůrčí očekávání, ale také jako celkový pocit úzkosti a obtíže s rozlišením skutečnosti od iluzí.

Horský pramen představuje hlubiny podvědomí, což v tarotu obvykle platí pro vodu ve všech podobách. Pramen je aktivní, řítí se přes skály, protože na rozdíl od jiných karet, které zobrazují vodu, se zde nedíváme na hladkou, nezčeřenou hladinu podvědomí, nýbrž jsme ponořeni do jeho vířících hlubin.

luna tarot 18

Z karty na nás hledí vlk a pes. Vlkův pohled je zlověstný, psův dobrosrdečný. Tato zvířata symbolizují rozdíly v našem vztahu k podvědomí. Jak jsme viděli u karty Síla a Ďábel, občas se podvědomí projeví v našem životě jako něco divokého, nekontrolovatelného, jindy však jako energie, která může být ovládnuta a využita jako pomocník. Zvířata nás sledují s očekáváním, jako by se ptala, jak na ně hodláme reagovat. Na tom pak bude záviset, zda na nás z karty vyskočí divoký vlk, nebo ochočený pes.“ (http://probud.se/index.php/tarot/tarot-sn/snyvelkaarkana/247-tarot-snu-18-mesic)

Mít ve slunci měsíc pro mě znamená právě onu jasnozřivost a život v temnotách. Koneckonců i život s Kojotem byl pěkně temný, protože Kojot je temnota sama. Nekonečné překonávání ataků vrozené choroby u Kojota a u sebe a život v její temnotě je taky strašlivý záhul. Jako Kojotova žena jsem ztvárnila dva vlčí tvory víc než v symbolu obrazu. Zajisté se mnoho jednalo o cesty ega, neboť bez „já“ bychom nemohli procházet svoje cesty životem. Temnotu a světlo luny přijímám plnými hrstmi a nenasytně jako máloco. Život na světle v odlescích blyštících se pohárů pro mě není. Bez temnoty umírám. Jsem víc uzavřená než otevřená a jenom ten, kdo dokáže číst ve stínech, dokáže přečíst kus mě. Koneckonců jsem Blíženec s ascendentem v Blížencích, což je zase dvojnost, jako jsou dva vlci, co jdou „na kost“. Noc a den. Temnota je součást mne samé. Koneckonců, v temnotě dokážu být i agresivní jako vlk, co se rve o kořist. Nejsem žádný beránek. V temnotě beránci nemají šanci.

Měsíc ( 0 KO 29)
Sabiánské:
Udatný válečník požaduje na shromážděném kmeni vůdcovskou moc.
Zvláštní schopnost načerpat z každé příležitosti rozšíření své společenské činnosti. Silná vůle.
Hinduistické:
Mládenec a dívka zavěšeni do sebe. Stupeň dvojí volby.
Jemnost a rozlišování. Možnost dvojího života.

V podstatě potvrzuje silnou stránku podvědomí a temnoty, která vede k velké roli podvědomí v životě. Jsem schopna vést sama svůj temný život. Jsem vůdčí tvor. Vůdčí role je mi ve společnosti vlastní. Dvojí život opět odkazuje na dualitu vnějšího a vnitřního života, dne a noci, dvou blíženeckých stran. Jiný je život ve skrytu než život navenek.

Merkur ( 18 BÝ 42)
Sabiánské:
Nový kontinent se vynořuje z oceánu.
Čelíme-li novým možnostem, vždy se objevuje závažná otázka: co s nimi budeme dělat?

Z naprosté nevědomosti k vědomosti. Opět odkazuji na skrytou schopnost psát o věcech mezi nebem a zemí a tedy objevovat je pro svět, stejně jako nové náhledy a dovednosti.

Hinduistické:
V poli mezi fialovými květy spí lehce oděná žena. Stupeň nezpůsobilosti.
Sklon k netečnosti, nerozhodnost.

Tady nesouhlasím s výkladem. Není důvod, proč by lehce oděná žena nemohla spát v poli mezi fialovými květy. Naopak to odkazuje na důvěru k vyšším duchovním silám (symbol fialového květu na poli), jeho přirozené směřování k silám přírody a život v temnotě snu na denním světle.  Tohle opět jen potvrzuje to, co jsem řekla před chvílí. Netečnost a nerozhodnost snad je pouze k silám přírody, které nechávám jít svou cestou místo toho, abych chtěla vše řídit. Ostatně o tom je snad celý obrázek.

Jupiter ( 13 BL 21)
Sabiánské:
Dvě osoby spolu telepaticky komunikují.
V každé lidské bytosti je ukrytá schopnost zvítězit nad dálkou a časem, který rozděluje to, co je bytostně jedno.

Jupiter je planeta štěstí a moje štěstí leží v komunikaci v duchovní oblasti. Ano, jasnozřivost souvisí více než dost s telepatií.

Hinduistické:
Muž skrytý ve stínu stromu, noc. U nohou mu leží mrtvá kráva. Stupeň loupení.
Bohatství získané transakcemi, lstí a mnohdy pochybnými prostředky.

Kráva je posvátné zvíře, muž je symbolem stability, strom je příroda a noc je temnota, duše, podvědomí. O tomhle už jsem teď psala mockrát. Nesouhlasím s výkladem jako by posvátno, které s výkladem spojuje pochybné bohatství a loupení, bylo o pochybném bohatství a loupení. Naopak – posvátno nikdy nebylo a nebude o loupení a světském bohatství. Bohatá nejsem, naopak, často nemám ani na základní potřeby. Ale neloupím kvůli tomu, prostě se uskrovním, pak se ještě více uskrovním a když to nepomůže, osekám potřeby na holostromek. Jsem příliš rovná na to, abych se poddávala nečestným návykům. Mrtvá kráva u mne opět symbolizuje mou sílu v temnotě, setkání a práci s mrtvými, s přírodními bytostmi, magii a náboženství. Celkově velký přístup k posvátnu.

Je to jenom jedna z mnoha možností, jak uchopit svůj život. Může vás jenom obohatit…

Můj přítel z nejvěrnějších

Když jsme se seznámili, byl ochotný, spolupracoval na všem, co mě napadlo, ale byl hodně nepochopitelný. Dneska je to má denní opora a spása, někdo, kdo mi mrknutím buňky zachrání hodiny s kalkulačkou či ťukání na klávesnici. Můžu se na něj stoprocentně spolehnout. Nikdy nezklame. Oproti jiným ho zcela nekriticky miluju.

Je to prostě Můj Excel…

Kdo mi večer šeptá do ouška?

Zvyk je železná košile. Pokaždé, když jdu spát, hraje mi přesně hodinu na radiobudíku rádio, momentálně už několik měsíců poslouchám Rádio Krokodýl. Jenže – každý, KAŽDÝ večer je tam jenom jediný chlap. Jarek Hemala. A toho poslouchám.

Není to sice nic objevného, ale narozdíl od jiných rádií, kde jsou moderátoři dvě tři hodinky a pak padla, tak on je tam celou noc až do rána. Ve všední dny od devíti večer do pěti do rána, o víkendech od devíti večer do sedmi do rána a v neděli ještě navíc od jedenácti do třech do odpoledne. To je celkem šedesát čtyři hodin týdně! Ten chlap nemá skoro žádný volný čas! Takže kdykoli si pustím rádio, poslouchám Jarka Hemalu. Vlastně je to skoro tak, že si říkám, že si jdu pustit Hemalu do pelíšku. Ono je to vážně divné, fakt ten Hemala je tam furt, jak kdyby mu to rádio patřilo a on se rozhodl umoderovat k smrti. Ale rádio mu nepatří, to jsem si ověřila v článcích a rejstříku.

Hemala – to jméno je tak notoricky známé, že jsem musela chvíli přemýšlet, abych si vzpomněla. Hemala, Hemala… To byl nějaký televizní hlasatel. Že ten by se ještě exponoval v rádiu, navíc furt? To je divný. Ale zjistila jsem, že Jarek Hemala nepadl daleko od stromu a jeho dědeček je Alexander Hemala, známý to televizní hlasatel. Hemala a Saskia Burešová. Tak tohle mě napadne, když slyším slovo Hemala. Alexander Hemala je ročník 1952, takže už fakt kmet.

Jarek Hemala založil Divadlo Prkno, je z Brna. Teď už asi nehraje, asi už asi nemá kdy, když je pořád v Krokodýlu. Má víc než vysoké sebevědomí, to podle otázek, kdy na sebe povídá na prkenných stránkách věci. Podle mě je to až moc, ale jestli se tak narodil, tak se s tím nedá nic dělat. Koneckonců, já mluvit do éteru šedesát čtyři hodin týdně, tak mě klepne, i kdybych měla sebevědomí jak on.

Jdu si zaposlouchat Krokodýla a jestli chcete, můžete si pana Hemalu naladit i na internetu na www.krokodyl.cz.

MMS – nový způsob sebevraždy

Provádím poslední týdny dost zajímavý výzkum týkající se bioenergie, jako odpočinek si pouštím dokumenty o drogách, protože mě to zajímá a konečně jsem se začala zajímat o dovětek, který je skoro u všech videí o drogách na youtube.com, zejména od Antiilluminat Likvidator, zdravaplaneta a DTVCZ3.

Propagační název je: MMS – chloritan sodný a kyselina citronová.

Klíčem jsou peníze. Rodí se nám tu nové odvětví, které zajímá už zhruba padesát tisíc lidí, podle sledovanosti na youtube.com. Pokud mi někdo řekne, že je detoxikační poradce, jako člověk vzdělaný v personalistice si řeknu, že takový název v oficiální medicíně není. Vsadím se, že ani není v katalogu MPSV. Je to vymyšlený název, něco jako výživový poradce u Herbalifu. Nezaručuje vůbec nic.

Dále strach. Podle detoxikační poradkyně Ing. Hany Bláhové je člověk prakticky stižen všemi prvoky, roupy, tasemnicemi a další zátěží. Ona na to má přístroj, kterým parazitální zátěže diagnostikuje sedm let. Není to lékařka, je to inženýrka. Medicínu nevystudovala a proto jsou možné takové seky. Dneska je možné si založit firmu prakticky na cokoli, takže proč ne na detoxikaci organismu? Pokud už teď vás jímá hrůza s čím žijete a nevíte o tom, tak si udělejte kopřivový čaj, uděláte si menší zásah do těla než když půjdete do další chemie, o které budu psát.

Přichází cesta k uzdravení. MMS. Mistrovský Minerální Roztok pro 21. století. Už jenom při přečtení takového názvu látky vás musí nutně polít pot. Zde začíná klasické vymývání mozků a marketing. Neskočte na to! Dobrovolně také nepijete louh a Savo.

Teď něco faktů.

Chloritan sodný – NaClO2

Hlavní oblastí použití chloritanu sodného je generování oxidu chloričitého pro bělení textilu, buničiny a papíru.

 

Nebezpečnost: Oxidující, zdraví škodlivý – poškození orgánů, poškození očí, vysoce toxický pro životní prostředí
H271 Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant.
H302 Zdraví škodlivý při požití.
H318 Způsobuje vážné poškození očí.
H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici.
H400 Vysoce toxický pro vodní organismy.

Balení:
250 g (200 ml) v PE láhvi s bezpečnostním uzávěrem

Technická specifikace:
Chloritan sodný (NaClO2) Min. 300 g/l / Min. 24,5%
Dusičnan sodný (NaNO3) Max. 0,03%
Chlorečnan sodný (NaClO3) Max. 0,45%
Arzén (As) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Chrom (Cr) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Rtuť (Hg) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Nikl (Ni) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Olovo (Pb) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Antimon (Sb) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného
Selen (Se) Max. 0,1 mg/kg 25% roztoku chloritanu sodného

Kyselinu citronovou asi představovat nemusím. Jíme jí každý den v ovoci a zelenině.

A teď trochu propagandy.

MMS je látka, která zabíjí viry, bakterie a koky. Když se ClO2 v žaludku vstřebá, dostává se přímo do krevního oběhu rozpuštěný v krevní plazmě a navázaný na hemoglobin červených krvinek. Jeho první cesta vede do jater (přes vena portae). Hlavní funkce jater – detoxikace (léků, jedů atd.); produkce cukrů, hormonů a imunoproteinů – se účinkem přijatého ClO2 podstatně zlepšují.

Když konzumujeme MMS aktivovaný kyselinou citronovou, je využití ClO2 v dokonalé harmonii s využitím jiných živin. Navíc se postupně zvyšuje schopnost těla vstřebávat a využívat vitamíny, minerály, aminokyseliny a bylinné extrakty natolik, že se jejich dosavadní podávané množství muže i snížit, a to bez ohrožení příznivých účinků, jako např. zvýšení energie, vitality a schopnosti koncentrace, rychlého uzdravování, lepšího krevního oběhu, menšího sklonu k tvorbě křečových žil, jemnější pleti a rychlejší regenerace po sportovních výkonech.

MMS je produkt, který se rovněž může skvěle využívat zevně (k dezinfekci). Ve zprávě Baylor Research Foundation stojí: „Tekutý stabilizovaný kyslík“ (MMS bez aktivátoru v ředění 3%) úspěšně působí proti několika druhům anaerobních bakterií a kvasinek (Staphylococci, Streptococci, Giardia lamblia, Salmonella, Escherichia coli, Candida albicans). Jednou z překvapivých vlastností je, že ClO2 používaný vnitřně nemá žádný negativní účinek na mikroaerofilní bakterie kyseliny mléčné. Mikrobi, kteří s námi žijí v symbióze, nejsou radikály chlóru ničeni, protože ty zasahují jen patogeny kyselé povahy.“
MMS likviduje patogeny oxidací. Iont oxidu chloričitého při styku s povrchem bakterie, viru či  infikované buňky okamžitě doplní svou elektronovou vazbu z jejího povrchu. Každý iont ClO2 může odebrat z elektronového obalu molekul patogenů až 5 elektronů, a tím prorazit otvor do jejich buněčné membrány. Při použití MMS tak nehrozí problém jako u antibiotik, že při dlouhodobém působení, během něhož se antibiotika snaží narušit jádro patogenu, by mohly tyto nalézt účinný způsob obrany a stát se proti antibiotiku odolné. MMS narušuje patogeny okamžitě při prvním styku, tedy si nemají jak vytvořit obranu.

MMS je účinné již při nízkých koncentracích. Pozůstatkem chemické reakce v těle je chlorid sodný (NaCl kuchyňská sůl) a kyslík, který se stane součástí vody nebo kysličníku uhličitého (to, co vydechujeme). Tedy při užívání MMS nevznikají žádné škodlivé látky a vedlejšími účinky. Atomy rozpadlých molekul patogenů jsou rozptýleny a budou z těla vyloučeny. Zdravé buňky přitom MMS vůbec neohrožuje, neboť oxidační potenciál (E °) molekul oxidu chloričitého (0,95 V) je nižší než oxidační potenciál kyslíku (1,3 V), který tělu neškodí. Stejně tak neškodí ani střevní flóře nebo jiným užitečným mikroorganismům. Všechno zdravé a silné tedy zůstává uchráněno a MMS ničí pouze bakterie, viry, plísně, paraziti tedy vše nezdravé.

Přestože oxid chloričitý je jedním z nejslabších oxidantů, je díky jeho schopnosti přijmout do své molekulové vazby až 5 elektronů nejúčinnějším známým ničitelem patogenů. Ve srovnání s ním silné oxidanty, například ozon (2,07 V) nebo peroxid vodíku (1,78 V) dokážou přijmout do své molekuly pouze 2 elektrony. Přestože kromě patogenů zabíjejí i zdravé buňky a poškozují tkáně, používají se ve zdravotnictví dokonce i intravenózně (nitrožilně).

Poznámka: Oxid chloričitý je něco úplně jiného než chlor. Pokud oxid chloričitý rozptýlí oxidací molekuly patogenů na jednotlivé atomy, chlór vytváří spolu s molekulami patogenů nové, často karcinogenní nebo jedovaté sloučeniny, které mohou být pro lidský organismus nebezpečnější než patogeny, které zničí.

No a teď si to srovnejme. Naředěným bělidlem vysoké nebezpečnosti trošinku poleptáme celé tělo. Zcela určitě samo pozná, co je nebezpečné tělu a co naopak bezpečné a to bezpečné nikdy nezničí. Ha. Zničí to rakovinu, AIDS a vyléčí celou Afriku při prvním podání.

Tady si to můžete koupit jako chemikálii 200 ml za 80 korun nebo naředěné jako MMS za 390 korun 100 ml s kapátkem bělidla pro přesné dávkování. Kšeft jako Brno.

V podstatě ten, kdo chodí do bazénu, musí být zdravý. Ne kvůli pohybu, samozřejmě. Kvůli mistrovskému minerálnímu roztoku. Byli jste někdy v bazénu? Co vlasy a pokožka? Vysušená? Smrděli jste chlorem? Vyléčili jste se tím? Ne, těžko vám to pomohlo. Chloritan sodný se také používá v úpravně vod. Pijeme ho už staletí. Možná, kdybychom sklenkou vody zapili jablko… Určitě vnitřní užití nevynalezl Humble a Kalcker. A určitě pět kapek ve sklenici vody není to správné ředění. Dost drasťák.

Firma CZCHEM, na jejíchž stránkách je velký inzerát na knihu od Kalckera CDS (MMS) Zdraví je možné, je při objednávce přípravků na bělení textilu a literaturu knížka zdarma při objednávce nad 1500 Kč. Z pochopitelných důvodů je v návodu tučný zákaz používání vnitřně a žádné konzultace.

O něco odvážnější je Lukáš Sehnal, co se věnuje léčbě tachyony a od července 2013 také výrobě MMS. Půl litru tekutiny za 200 Kč. Doporučuje její zlepšenou recepturu všem, které štípala minulá receptura v krku a také onkologicky nemocným.

Víc reklamy už dělat nebudu, každý si může najít informace sám. Takže – vzhůru do bezvědomí s novým bělidlem ve všech tělních otvorech. Podle Antiilluminata je tok ze všech tělních otvorů po pěti kapkách chemikálie to nejlepší, co se mu kdy stalo a cítil se znovu na 13 let. Věřím, že hlavně psychicky

Co mě dělí od 1. esoterického blogu podle TopListu a podle Blog.cz – Alua.cz

Na základě všeobecné naštvanosti veřejnosti k Alue Loskotové přikládám link na komentáře, jež jsme si vyměnily s jednou anonymkou, jež si přeje, abych tento článek upravila a patřičně Alue pozměnila vizáž.   Píše mi to k článku o Mayské spiritualitě a znamení Jaguára… Tím je řečeno asi vše, co si o tom myslím.

Lidi, myslete si o Alue co chcete, ale hlavně u toho používejte mozek. Vlastní nejlépe. Článek je z roku 2013. Z dnešního pohledu bych to koncipovala úplně jinak, ale historii nezměním a ani nechci.

Negativitami a nějakým názorem, který se mi udělá potom, co vnímám negativitu a hnojím si tím hlavu a emoce a ztrácím tím svůj čas, už tedy nechci ztrácet svůj čas, ale zde udělám výjimku a pak už na ni budu jenom odkazovat v rámci šetření svého času a svých nervů.

Máme každý vlastní hlavu a pokud ji někdo nepoužívá, jeho problém. I Alue má právo na život. Tak to prostě v životě je.

Nejsem tu od korekce cizích názorů. Myslete si co chcete… 

Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
Nechť ruky, nechť by jazyk v okovy své vázal otrocké,
jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných. (Kollár, Slávy dcera, 1824)

_________________________________________________________________

Hluboce jsem se zamyslela, jestli nemám udělat úvahu až zítra, až si to pořádně promyslím, ale myslím, že vím, proč to mu tak je. Proč mám aktuálně patnáct čtenářů, padesát, v době bloguje.cz pět tisíc čtenářů, kteří si mě naladili víc jak dvěstěkrát po sobě.

1) Bloguje.cz, kam si zvykli mí čtenáři chodit, skončilo. Většina mých čtenářů chodila na lucienne.bloguje.cz, kde momentálně není nic.

2) Netvořím blog pro jiné, ale pro sebe. Blog Alue sbírá obrázky andělů a jiných bytostí, ne nafocených, ale nakreslených, to je politicky korektní. Alue tvoří blog pro jiné. Sbírá jejich zkušenosti, spojuje je dohromady v komentářích. Úplný opak mně.

3) Alue je fotogenická subtilní dlouhovlasá modrooká blondýnka, která je extrovertní.

4) Sice, jak říká, nelobbuje v žádných zájmových kruzích, ale není tomu tak. Propaguje levitovanou vodu a levitátory, jeden stojí bratru stopatnáct tisíc korun a není k sehnání. Je tu jiná firma, která prý ukradla nápad a pak ho zpeněžila stejně jako dokumentaci. Tudíž hraje hru „Proti šmejdům.“ To je dobrá reklama. Obyčejně nemám v 19 letech stopatnáct tisíc na vodní levitátor. To mě zaráží. Navíc se nikde nezmiňuje o destilované vodě, která má podobné účinky a je v mání za pár korun v drogerii nebo v každé benzínce. Účinky na organismus má podobné. Víc špíny z těla odnese než voda z vodovodu. Má čisté chemické složení a dobře se na ni váží informace.

O levitátorech byla velká debata na Osud.cz, který je otevřený všem bez rozdílu. To znamená opravdu všem. To je děsivé. Nekontrolované dezinformace reality včetně děsivých článků o účincích různých metod aplikovaných na člověka. Od UFO přes Diamantovou vodu, Levitovanou vodu, Pí vodu, Mimozemšťanech, různých energetických anomálií, poprašky chemtrails…

S panem Maškem se znám osobně, měla jsem s ním spolupracovat před několika lety, ale zřejmě mu virgule řekla, že já nejsem ten správný člověk na obsazované místo, protože já bych nedokázala publikovat zjevné nesmysly nebo propagandu a dala bych tím Osudu jiný směr, než chtěl pan Mašek. Pan Mašek chtěl také vyplnit díru na trhu informací a za ty se platí a kdo na to má žaludek a konspirativní povahu, najde tam všechno. Doslova všechno. Může se bát až do roztrhání těla. A kdo se bojí a „chce vědět“, platí.

5) Má komentovaná videa narozdíl ode mně. Konkrétně video jak se napojit na stromy se mi velmi líbilo. Dělá dobrou osvětu dobrým způsobem. Já si nedokážu představit, že bych prozradila svou krajinu komukoli. Ani zadarmo, ani za peníze. Jediný, kdo o ní ví, je Kojot. Když jsme se poznali, byla jsem asi o tisíc procent větší introvert, než jsem teď. Měla tři anonymní identity. Dva životy. Spousty bytostí, které jsem fotila s tím, že jednou je budu publikovat. Je to s nimi domluvené. Zatím ten čas nenadešel, i když pár desítek fotek najdete v příslušných článcích v Astru a Esoterických úvahách. Je to velmi komerční a aktuální téma, to vím. Jednou… Snad… Až to tak budu cítit (třeba budu vyhecovaná svojí malou čteností a originalitou svých, ryze praktických, článků o svých zkušenostech :).

6) Má 42! rubrik, z toho 13 cizích nebo převzatých. Dává čtenářům velké slovo, ti ji píší na email nebo do diskuzí. Rubriky Zdraví, Vaše zkušenosti, Polodrahokamy, Ženy a muži, Převzaté články, Média, Jak zdravě nakupovat a tak dále… To tady prostě nenajdete. Toto je totální komerce. Z tohoto hlediska to vypadá, jako aktivita náctileté, která se hledá a na Blog.cz jsou takových deníčků stovky, ne-li tisíce. Je tak dobrá, že i s tímhle rozsáhle děleným blogem a vílí tváří prorazila. To se cení.

Já kdybych měla tolik převzatých rubrik, naprosto bych nad tím ztratila kontrolu. Nemohla bych dělat blog s tím, že by ho utvářeli mí čtenáři a tím se mi zvýšila návštěvnost. Jak já si vážím toho mála mých čtenářů, kteří mají co říct a řeknou to ve správnou chvíli na správném místě a nejdou se sem prsit. Jak já si jich jenom vážím. Kojot má stovky, tisíce komentářů, má stotisícovou čtenost, má také úplně jiný blog a orientuje se na náboženství a politiku. A dělá to sakra dobře. Ovace tisíců čtenářů jsou zasloužené, stejně tak proklínání dalších tisíců čtenářů. I to má zasloužené. Někdy bych mu dala pohlavek, když si přečtu kojotovinu na celoplanetární úrovni. Konkrétně z poslední doby to blognutí o Thatcherové a soudruzích komunistech. To bylo na pěst.

Nicméně, moje esoterická aktivita vytvořila od roku 2005, kdy jsem o svých zkušenostech začala psát, stovky esoterických článků. Všechny mají co říct. Žádný není výkřik do tmy. Píšu vždy pod velkým přetlakem, který ve dne v noci skládám do písmen. Taky mám o jednu generaci starší zkušenosti. I proto nepublikuji celorepublikově, nedokážu si představit, že bych měla dva tisíce lidí denně na stránkách a dvacet pět milionů návštěv. Wow. To je teda číslo. Ta holka musí být fakt dobře namíchanou směsí esoteriky, komerčního umění, nekomerčních zájmů a dalších aktivit. Možná je to takový druhý Cody nebo kdokoli z magických kruhů i když i o těch pochybuju, že by si dobyli srdce pětadvaceti milionů návštěvníků, kteří by je zahrnovali zkušenostmi.

Velmi zajímavým shledávám to, že se „nekamarádí“ ani skrz odkazy s lidmi ohledně magie, pohanství a vůbec. To je mi tak nepochopitelné… Má tam kdekoho, ale tuhle část naší scény prostě nevnímá. Možná má vůči magii předsudky, pohanství, jakkoli se objímá se stromy a říká že je vnímá srdcem a sluchem, což pohané obvykle dělají. Dělá to i Zeman, ač je prezident. Dále se nekamarádí s původním čarodějnickým Darienovým covenem, do kterého jsem odmítla vstoupit, protože to, co dělám, dělám sama za sebe a nevím, co jsou ostatní zač. Tenkrát jsem byla ještě mnohem víc uzavřenější, takže Darien neměl šanci. Zato jsem mu udělala natolik přesnou předpověď do budoucna, že mi i po letech chtěl říct a poděkovat, že jsem se neuvěřitelně strefila do všeho, včetně měsíce, kdy potká svou osudovou lásku, jak bude vypadat, co bude dělat a v čem se budou doplňovat, že spolu založí rodinu a tak dále… Matně si ty holky pamatuji, část z nich se identifikovala jako andělské bytosti, ale tahle holka o nich nemá ani páru, ač je všemu otevřená, zdá se. To je divné. Za ty roky by se dávno měla vyznat ve struktuře podobných „andělských“ bytostí v našem malém státě. Zvlášť na Blog.cz, kteréžto statistiky sleduje. (Já mám Blog.cz u prdele, protože je to odporná komerční záležitost a nikdy tam publikovat nebudu! To není nic proti Alue, jenom mi prostě tahle doména milionu teenagerovských blogů nesedí. Přeji do budoucnosti tisíce lesklých srdíček jejím uživatelům… Vím, že už si koupila doménu, jenže stejně je základ na Blog.cz včetně šablony. Můžu se mýlit, ale považuji to za pravděpodobné.)

Já pohanskou a magickou scénu vnímám, ačkoli se nikdy nezapojuji. Jsou tu osobnosti, které velmi uznávám, a pak osobnosti, které prostě neuznávám. To, že jsme „všichni“ prošli Bardonovou Bránou k opravdovému zasvěcení, považuji za základ. Škoda, že to o mně tak málo lidí ví. Nějak to neříkám. Jak říkám, nesetkávám se s nimi. Nesetkávám se s nikým kromě Kojota. O to víc si vážím, že se ke mně nenapíchne dva tisíce lidí denně, aby se mnou komunikovalo o tématech, v nichž mám pozitivní zkušenosti. To bych se asi zbláznila. Zrušila a vymazala blog. Proto nikdy nebudu slavná a opěvovaná jako Alue. Držím jí pěsti, ať se jí rozjíždí vlastní obchod, stejně jako se to stalo na Blog.cz na Andělských stránkách, které se svou zaměřeností slušně živí, ať vydá druhou knihu. Možná si jí někde prolistuju v obchodě. Kupuji si velmi málo knih. Jsem hodně opatrná, co do sebe vložím za myšlenky. I já jsem začínala mladá a mládí má svojí cenu. Ovšem člověk musí být inspirován, abych byla přesná. A to o Alue nevím. Mně zatím nepřesvědčila. To, co propaguje, je obecná bílá síla, která zatracuje černou. Myslím, že má ještě co dohánět.

Mojí aktuální Nr. 1 je kniha Mezi člověkem a Bohem. Ta se mi zdá nevyčerpatelná. Pořád a pořád se vracím k minulým pasážím, je duben a já knihu dostala k vánocům od Kojota. Ten mě dobře zná a trefil se. Myslím, že ji budu číst denně ještě roky. Upřednostňuji totiž vlastní praxi před čtením knih. I když, nebyla jsem vždy taková. Četla jsem všechno, vždycky, všude, i s baterkou pod peřinou a pak usínala ve škole, abych si pod lavicí četla další knihy. Pak nastal zlom a už to nejde. Už jsem hotový člověk a teď přichází zkoušky.

Jo, pokud chcete přestat kouřit, tak si přečtěte asi jednu stránku s konkrétní radou od Marcela Vaneka – Může se to stát i vám. Celá knížka za to stojí. Já už nekouřím deset let. Stačilo si stránku párkrát přečíst a další den už ze mně byl nekuřák. Už nafurt.

Ano, teď budu citovat něco, co podle mého je pochopitelné u chápání náctileté, ale je to nedomyšlené a proto nebezpečné. Závorky jsou moje komentáře.

Podle míry našeho uvědomění, podle našeho jednání v životě a podle míry naší energie se odvíjí naše schopnosti a znalosti. – Všichni tedy máme ty vlastnosti, ke kterým jsme sami dozráli, ke kterým jsme se dopracovali, na které máme energie, nebo které si zasloužíme a potřebujeme.(To není pravda. Často dostaneme energie, ke kterým jsme nedozráli, které neumíme používat a které se máme teprve naučit používat. Viz já sama.)

Nedostanete dar jasnovidectví, pokud byste měli v duši nedobrou vlastnost, která by zavinila, že svůj dar budete používat k manipulaci, která lidem ubližuje. (Blbost. Znám jasnovidku, která svůj dar marnotratí za peníze, které řekne, že dotyčný má zaplatit. Pak ho zaplete do takových tenat, že bez ní se z nich dotyčný nedostane. Slouží potom pochopitelně jako peněženka na peníze. A to je spousta lidí, kteří přišli k nějakým schopnostech a teď je zneužívají.)

Ten kdo svou bytost otočí k temnotě, přirozeně světlé dary ztrácí. (Rozlišení na bílou a černou magii, na bílou a černou energii, na temné a bílé, čisté bytosti, je klam. Je jenom jedna energie. Mnoho lidí řekne, že křesťanství je temnota. Jsou křesťani temné bytosti? Nejsou. Jsou to lidé, kteří jdou svojí cestu s nejlepším svým vědomím a svědomím. Jistě, existují patologie, to vždycky a všude. Tím, že se dostanu do kroužku léčitelů tak to neznamená, že neplatí Gaussova křivka. Platí. Vždycky. I v Mense. Je náboženství Santaria, které obětuje Oblovky žravé zločinem? Kdo soudí. Zamoření Miami-Dade statisíci dvaceticentimetrových oblovek vzniklo jako osamocené vypuštění třech šneků. Třech. Ne víc. Každý naklade 1200 vajíček a z těch vajíček vyroste dalších 1200 jedinců v krátké době možné zplodit dalších 1200 jedinců na šneka. Je už tohle zločin? Co voodoo? Náboženství veskrze realistické, s vlastními zázraky, s bohy, s bohyněmi, funkční jako příloha ke křesťanství. Většina vyznavačů voodoo chodí pravidelně do kostela a tam se modlí. Mohla bych pokračovat dál a dál. Pokud je někdo duševně nemocný a vidí mrtvé, kteří ho chodí děsit, je pravděpodobně zralý na léčbu na psychiatrii. Pokud třeba já vidím mrtvé a je to prodchnuté láskou a vírou, nikdo mě neděsí a jsem úplně zdravá, co se týče vidění mrtvých a dalších energetických zhmotněnin a žiju šťastný život, tak zřejmě nebudu na hlavu v této oblasti.)

Tedy zjednodušeně řečeno:
Čím více jste ve světle, tím více toho víte a oplýváte různými schopnostmi a dary, které jsou založené na vašem světlém nitru a pravdivosti. Tyto dary se zesilují podle toho, jak moc pomáháte světu a jak moc na sobě pracujete.
Pokud je někdo v temnotě, své dary ztrácí. – Temnota a utrpení snižují vibrace naší bytosti a tím přicházíme o své schopnosti. (No, tady bych mohla argumentovat svým třídenním experimentem, ale čím víc má člověk napracováno – třeba i podle Kariky nebo Bardona nebo jiných, co vypracovali cvičení k postupu, které tahle dívka vůbec nenabízí, pravděpodobně o něčem takovém ani neví – tím dříve spadne a tím dříve si uvědomí cennost své předešlé cesty, na kterou může opět rychle navázat, jako já, během jednoho dne rozhodnutí. To je jeden přístup, jeden příklad. Další vlastní příklad – láska. Láska může nabýt tak hrůzné podoby, že vás může zabít. Letitá temnota a utrpení z lásky mé vlastní bytosti k jiné bytosti zvýšily po několika letech agónie a třídenním půstu a dvanáctihodinové horečce mé schopnosti o milion o procent. Kdo soudí, že milovat je špatné? Láska je přece pozitivní vibrace, ne? Ne, není. Ne vždycky. Vlastně nikdy. Kdo miluje, žárlí, kdo nežárlí, nemiluje. Kdo se stará o druhého, má starost. Starost by mít neměl, pokud by své starosti odevzdal Bohu, vyšší síle. Takže koná hřích. Vyznejte se v tom potom. Myslím, že na vlastním případu jsem vám ukázala, že teorie bílé a černé magie či síly v člověku nefunguje. Ani nemůže. Vy sami nevíte, jestli to, co děláte, je správné nebo špatné. Nikdo to neví. Třeba to, že tady takhle píšu, proč mi mladičká Alue zaimponovala a vžila jsem se do její kůže, kterou teď odhaluji, dá tisíce špatných liků a komentářů, které nepochopily, proč to píšu.
Píšu to proto, že si nedokážu i při své praxi a kontaktech s bytostmi a bohy mít dvacet pět milionů návštěv za sedm let. Ani to nechci. Musí to být pro ni hrozně náročné. Ale přesto mi to nedalo a některé, náhodně vybrané texty jsem dala do svého kontextu. Možná je jednoduchá „pravda“ pro miliony lidí stravitelnější než neexistence pravdy v reálném životě. Je třeba jít „za“ život.
A proto každý má svou cestu, někdo i duchovní. A pravdu známe jen při spojení sebe s vyšší silou, jen na krátký okamžik inspirace. A o tom má smysl psát.
I když pro patnáct čtenářů…

Tak jsem si udělala teplý katastrofický filmový večer a shlédla Vlákna a Den poté

Tak jsem si udělala teplý katastrofický filmový večer a vybila se u Vláken a Dnu poté. Stejně jako v roce 2005 (Zkrocená hora) jsem se zamilovala do Jakea Gyllenhalla a tiše si povzdychla po přečtení dostupných profilů:“Tak toho v životě nepotkáš.“ Ano, bylo to kruté 🙂 A je o tři roky mladší než já! Smutné. Že já si vždycky vyberu tak výrazný typ osobnosti. Asi se půjdu zítra vybít do Kriminálky Miami, rusovlásek David už mi chybí. Zřejmě. Gyllenhall je úžasný, vůbec nevím, o kom si mám nechat zdát dřív.

No, uvidíme. 

Vlákna mě příjemně vybily z tísně pražských povodní a Den poté už jen pokračoval vírem tornád a věčné zimy včetně úžasných výpravných triků. Tornáda prostě miluju. A tam byla tornáda ukázková. Ve třetině nad zemí vyvstal dolní vír a spojil se dvoutřetinovým horním trychtýřem a z tromby se stalo regulérní tornádo, tak F10. A bylo jich tam aspoň pět najednou. Los Angeles v prachu, New York taky. Jacob vynikal odvahou, moudrostí a skoro se utopil, ale nakonec svou princeznu zachránil a i ten přeslazený konec jsem si vychutnala. Miluju chlapy, co se umí šarmantně usmívat! Co mají kouzlo osobnosti. Jo, na to, jak nikam nechodím, určitě nějakýho takovýho potkám… 

Co k tomu dál dodat? U náletu vlků na zaoceánské zamrzlé lodi jsem slíbila své, v náruči vrnící, kočičce, že jí koupím pořádný jídlo, aby přibrala. Je čím dál tím hubenější. Možná to má z toho mrouskání, Čikita taky byla příliš hubená a po kastraci přibrala a je z ní pořádnej macík. Ropucha je jak anorektik. Když jí šustí kůže po kostech a kouká na mě svýma velkýma očima, mám až hrůzu z toho, co se z ní za měsíc stalo. To není Kojotova chyba, prostě se jenom něco v Myšince stalo. Nevím co. Zkusím nahodit vysokokalorickou stravu a domácí pohodu a snad přibere. 

Jinak jsem příjemně uspokojená a půjdu do vysluněných peřinek, jak jinak než s Myšinkou-Ropuchou. Takový večer plný napětí a uvolnění tu už dlouho nebyl. To si pište, že do příspěvku o povodních jsem dala všechnu hrůzu, kterou jsem v sobě měla. Teda – hrůzu z povodní. Dvakrát jsem sjela Lužnici a už do toho asi v životě nepůjdu. Některý šlajsny jsem projela, některý pronesla, ale dneska… Už do vody nevlezu. Joj, a vůbec ne bez bot – tolikrát jsem měla nohy pořezaný o flašky, konzervy nebo kameny, že už fakt ne. Lidi by neměli do vody házet ostrý věci. Voda je živel a z každý odhozený flašky se rázem stanou střepy, na který člověk rovnou šlápne. 

No nic, půjdu spát. 

Reakce na Sváteční slovo Jaroslava Achaba Haidlera

„Sváteční slovo herce a hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera

Blaze tomu, kdo…

Jaroslav Achab Haidler – herec a hebraista

Klikněte pro větší obrázekPůsobí jako herec, překladatel, fotograf a regionální politik. Studoval historii a judaismus. Fascinovala ho symbolika, tajemství, znamení a překládal nápisy na židovských náhrobcích. V divadelním prostředí začínal jako kulisák, později začal vystupovat a stal se ředitelem Činoherního studia v Ústí nad Labem. V krajských volbách v roce 2012 byl zvolen do zastupitelstva Ústeckého kraje.

Blaze tomu, kdo…

Řada lidí zejména mezi věřícími se domnívá, že víra je něco strašně dobrého. Něco pozitivního. Dokonce se v určitých kruzích hovoří o daru víry. Víra může také svazovat. Může být velmi negativní. Zejména když začne rozlišovat na náš Bůh a váš Bůh a dělat z člověka něco extra. Pojďme se nad tím zamyslet.

Připustíme-li, že Pán Bůh existuje a je jeden. Na to si každý přijde sám. Potom je víra troufalost, to je nesmysl. Zalistujme si v knize žalmů, která patří oběma, nebo všem třem skupinám věřících, tak tam nikde, ani v celé bibli výraz věřící nenajdeme. Tam se hovoří o slušných lidech a potom bezbožnicích. Celá kniha žalmů se otvírá slovem: „Blaze tomu, kdo na lavici posměvačů nesedá, na cestách zlostníků nechodí a v radě bezbožných nestává.“ Hovoří se o bezbožných a tam je to zajímavé. Vypadá to, jako by šlo o to, nebýt bezbožný, než být věřící, podle toho, co říká dědeček, prapradědeček Ježíše.

Otázka zní: jak být zbožný, abychom neříkali pobožný, nebo bezbožný? Abychom nerozdělovali, když je Pán Bůh jeden, tedy jednota. Je to jednoduché. Stačí zrcadlit v sobě to, co je otiskem Pánaboha v nás, učí začátek knihy žalmů. Nesedávat na lavici, abychom nešli po cestě, nakonec nezůstali stát v řadě těch nejhorších. Ono to začíná už u té nečinnosti. Ono to začíná už od toho, na kterou lavici se posadíme. Naše nerozumné a nehospodárné zacházení s výrazem víra se nakonec objevuje i v tom, že lidi, kteří mají trochu problémy s velkým požehnáním, říkají, že věří v člověka, že věří v sebe. Těm by se hodilo zalistovat si v knížce od dalšího příbuzného Ježíše, a to krále Šalomouna. Ten ve svých přísloví říká, že všechno zkusil, nic nemá cenu. Zkusil být moudrý, nic nemá cenu. Zkusil být prakticky na peníze. Jedinou cenu má údajně bázeň Hospodinova. To je počátek veškeré moudrosti. Nám se to nedobře poslouchá.

Když si řekneme důsledný respekt k panovníkovi, to je totéž jako bázeň Hospodinova, tak se ti takzvaně věřící a nevěřící mohou na něčem sejít. Pojďme si to shrnout. Víra je totální nesmysl. Protože věřit na někoho, to ho uráží, toho, kdo to všechno udělal. Důstojná bázeň, důstojný respekt. Ale důstojný respekt čeho? Právě toho zrcadlení. Toho Božího otisku v nás. A to je co? To je lidská kreativita a cit pro humanitu. Proč jsem sem tahal tu lavici posměvačů, a proč jsem sem zatáhl i přísloví Šalomounova? Šalomoun ve své 3. kapitole také hovoří o tom, že je čas, čas na to a na ono. Čas na milování, na nenávist, na boření a na stavění. A my pod pláštíkem špatného chápání víry si myslíme, že je to buď, anebo. Pán Bůh je jeden a ten čas je okamžitě, obojí. A to je důležité. A jestliže tady a teď, tak musím zrcadlit já a ty, vy všichni.

Svět je krásnej, i když je ošklivej. A Spasitel, to není žádnej brigádník, který to vyzáří za nás. Braňte si svou humanitu, neseďte na lavici a pojďte vyzařovat.“

originál na straně http://www.ceskatelevize.cz/porady/880349-svatecni-slovo/212562216100020-svatecni-slovo-herce-a-hebraisty-jaroslava-achaba-haidlera/

Jaroslav Achab Haidler je pro mě rozporuplná postava. Kojot si ho váží, já nemám proč si ho vážit. Takových lidí jako on je v ostrovech víry statisíce. A že má o schod dopředu před tím, kdo o tom nepřemýšlí z jeho pohledu, to je sice hezké, ale i tací lidé existují v nemalém počtu. Všichni studují Bibli a další méně či více upravené svazky náboženského charakteru (Korán, Tóra) a z toho něco vyvozují. Jdou cestou tisíckrát prošlapanou.

První a poslední náš konflikt byl o tom, že mi dával komentáře s nějakými zkratkami, které ani na vyzvání nevysvětlil. A dělal z prdu kuličku – Když jsem mu řekla, že to a to nedělám, tak prý jestli na něj posílám nějaké voodoo bytůstky. Byl prostě naprosto mimo. Poslala jsem ho do háje a on už se víc neozval. Zaplaťpánbůh.

Ve zkratce – on nevidí víru, vidí Tóru, která nic neříká o věřících, ale říká o třech typech lidí, kteří sedí mimo lid. Tím pádem popřel víru, popřel věřící, které dal do jednoho pytle. Všechny. Bůh je jen jeden a to jaký je, to nás rozděluje, parafrázováno.

Já věřím v mnoho bohů, stejně jako věřím na jednotu a dualitu. A jsem věřící, ať Achabisko chce nebo ne. A jsem pozitivně kladně opečovávána. A pro Achabiska je správný člověk bez víry, jen má v zrcadle vidět otisk Boha a za tím jít. Alespoň z tohoto textu jsem to jaksi vydedukovala. Dar víry je darem Danajským. Můžu mít víru a nemusím nikoho o své víře přesvědčovat, myslím si já. Co je komu do mé víry. Nikoho tím neotravuji. Ať si každý věří v co chce. A to Achabisko nemá zahrnuté ve své stati o víře. Hned dělí víru na konflikt. A to se mi nelíbí.

Já cestou víry poznávám bohy a tímpádem i Boha a život bez víry jsem si vyzkoušela a není to nic moc. A už vůbec jsem neviděla zrcadlení Boha ve mně. Jsem rozhodně pro víru, která spojuje, nikoliv rozděluje, ale taková je už moc víry, člověk je podroben mnoha zkouškám. A co je sladší než med a než spánek? Víra…

Takže si s Achabem nesedneme ani v tomhle. Škoda, třeba bych si udělala u Kojota oko. Ale radši být svůj se svými názory, než se podrobovat druhému pro jeho dobrý pocit, ať už jednomu nebo druhému.