Archiv pro štítek: Afrika

Občanská společnost mimo západní kulturu – AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

OBČANSKÁ SPOLEČNOST MIMO ZÁPADNÍ KULTURU – AFRIKA A VODA – RYAN´S WELL FOUNDATION

 

Lewisův text analyzuje možnosti použití konceptu občanské společnosti jako takové vzhledem k pohledům různých myslitelů a konfrontuje tyto názory se společnostmi mimo západní kulturu. Zabývá se Afrikou a Japonskem v příkladech. Rozděluje použitelnost konceptu občanské společnosti na „to think with“ a „to act with“, přičemž vyjmenovává základní body odlišností kultur – lidé, kultura, historie a politika.

 

AFRIKA A VODA – Ryan´s Well Foundation

 

Před patnácti lety jsem několik týdnů putovala Afrikou. Přes Severní Afriku a Saharu jsem si osahala kulturu doslova od země. Spávala jsem s cestovním klubem na zemi mezi štíry a na

písku, hovořila s lidmi, procházela zákoutí, která ukazovala africký svět z té drsné strany. Chtěla jsem poznat, o čem Afrika je, ne pozlátko, to mne nikdy nezajímalo.

BRD48e71a_NIG04_SHELL_NIGERIA_LAWSUIT_0130_11

Viděla jsem oslepené ze znečištěné vody, lidi s boulemi parazitů vystupujícími z kůže, práci s minerály, protože pohoří Atlas je prostě složené z polodrahokamů a drahokamů, které tvoří nedílnou součást celého ekonomického procesu afrických zemí. Viděla jsem, jaké to je, když lidé nemají přístup k vodě a voda má cenu zlata. Zajímala jsem se, jak se k vodě dá dostat na poušti a prožila si žízeň i hlad, když došly zásoby a nebylo kde brát.

chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace
chudoba voda negramotnost války hlad nemoci vegetace

Voda má v Africe na přepočet stejnou hodnotu, jako u nás. Její cena je stabilní a nedá se o ní smlouvat. Pátrala jsem po nevládních neziskových organizacích už tenkrát, jak se to řeší, jak jde vstoupit do tohoto procesu a co pro to mohu udělat já jako člověk. Objevila jsem Ryan´s Well Foundation, kdy jsem právě na tuto nadaci napsala v roce 2009 projekt na téma Studny Brčko, kdy jsem u výrobny nápojů naplánovala spolupráci s touto nadací, kdy jsem vodu ve vizi firmy Brčko spojila s trvalým zdrojem vody, který nikdy nevyschne.

rw-2014-haiti

Tenkrát paní docentka Dohnalová řekla: „A proč chcete budovat studnu? Proč tam nepošlete kamion láhví vody?“ Odpověděla jsem: „Proč ne? Proč bych měla znečišťovat už tak zemi nesmírně obalenou plastovými pytli a odhozenými láhvemi od vody a jinými odpadky. Plasty se tam válí všude. Celé pláně pytlíků na keřích místo přírody. Pojďme podpořit něco trvalého, co jim zůstane, i když vodu vypijí a láhev odhodí. Pak budou mít přece opět žízeň. Udržitelný rozvoj, práce s přírodou, ekologie, podpora kultury a společnosti.“

V Africe díky kultuře, výchově, náboženstvích, politice, není jednoduché napasovat jakýkoli západní koncept občanské společnosti. Lidé jsou tam velmi spojeni se zemí a fungují v rodinách, v klanech, širokých rodech. Nejsme na to zvyklí. Demokracie je něco úplně jiného. Můžeme nabídnout pomocnou ruku třeba studnami či hmotnou pomocí, lékaři a polními nemocnicemi, stavbou škol a spíše inspirovat pomocí, přiblížit se k jejich kultuře, abychom vůbec uspěli, aby naši pomoc přijali.

rsz_ryan_team_photo-2-300x225

Ryan´s Well Foundation je výborná v tom, že sbírá peníze z celého světa už od roku 2001, 16 let. Samotný Ryan Hreljac, Kanaďan, se věnuje svému poslání přinášet vodu už od svých šesti let a nadace je rodinným podnikem.  Cílí na nejchudší regiony v rozvojových zemích, již zlepšili životy více než 892 725 zranitelným lidem díky tomu, že realizovali projekty ohledně vody pro 1 166 komunit a také postavili 1 245 latrín. Odpadky a neznečišťování si spodní vody v komunitě přímo souvisí s tím, kolik je vyprodukováno exkrementů, odpadků a jak je vyřešena kanalizace, odvedení nečistot mimo zdroj pitné vody, což eliminuje nemoci ze znečištění vody.

Tento typ spolupráce mezi západní a nezápadní kulturou považuji za nesmírně šťastný a fandím mu.

Jednou se snad i zapojím, protože voda je život…

 

Zdroje:

Lewis, David. 2002. „Civil Society in African Contexts: Reflections on the Usefulness of a Concept,“ Development and Change 33: 569-586.

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/ryans-story/

https://www.ryanswell.ca/about-ryans-well/team/

https://lucienne.cz/2008/06/07/695508-rozvojovy-projekt-studny-brcko-pomoc-africe/

Výbuchy, jejich pozůstatky a smíření s realitou

VÝBUCHY A JEJICH POZŮSTATKY

Výbuchy Tomahawků v Sýrii, používání barelových a chemických zbraní na syrském území (z padesáti střel dorazilo na letiště 35 a zbytek zmizel v nenávratnu. Do 30 hodin letiště zprovoznili, bomby nezasáhli hlavní a příjezdovou plochu, mnoho povyku pro nic, chemie a shozené barely s chemií a kovovým svinstvem jsou zakázané, je to cílené na civilisty bez  možnosti kontroly)

Výbuch MOAB v Afghánistánu (poničilo to jeskyně a zabilo pár desítek lidí, Trump si honí ****, čím víc slov a v souvislosti s válkou v Sýrii, Japonskem, Severní Koreou, Ruskem (F.O.A.B.) a Čínou, tím víc je to nebezpečné)

Severní Korea hrozí jako vždycky (horší by bylo, kdyby mlčeli, takhle aspoň víme, že zkouší a že jim to nejde, tady by bylo mlčení podezřelé)

Výbuch mne nad tím, že se zabývám něčím, co vůbec nemohu ovlivnit místo toho, abych čas věnovala soustředění na studium, když jsem čtyři hodinky vyplýtvala sbíráním informací z celého světa, abych si udělala aktuální obrázek o stavu před třetí světovou válkou a napsání dvou článků (kdybych se na pár hodin šla projít, udělala bych lépe)

Výbuch supernovy v době, kdy se objevili v Africe první pravěcí lidé. Nález izotopu železa Fe-60 ve fosíliích bakterií starých 2,2 milionu roků prozradil, že v blízkosti Země explodovala supernova. Dnešní aktualita z E15.

SMÍŘENÍ

Nemůžeme s těmito událostmi vůbec nic dělat, jen je přijmout a doufat, že po dalších výbuších mnoha desítek dalších, a určitě silnějších, bomb, se opět v Africe objeví první lidé, co budou používat nástroje jako v pravěku. Ono totiž z Ameriky, Evropy a Asie asi vůbec nic nezbude. Austrálie? Těžko říci. Možná, po dalším dva a půl milionu let někdo přijde a řekne:“Aha, tady kdysi žili lidé, jsou tu nějaké pozůstatky civilizace, asi se jim stala nehoda, byli to prostě pitomci, co se sami vymazali ze světa.“

Zůstane, snad, jen další mytologie o smrti a vzkříšení, jako už u mnoha jiných civilizací. Attis, Adonis, Tammuz, Dammuzi, Dionysos, Marduk, Amun, Osiris, Kristus, lidstvo… Z jednotek se stane mnohost, z individuálního kolektivní, nevědomí prostoupí vědomí, Choronzon nás sežere a nakonec vše dopadne dobře. Planeta si poradí, zotaví se, my totiž potřebujeme planetu Zemi k tomu, abychom mohli vůbec žít, ale ona nás nepotřebuje k tomu, aby mohla existovat.

A v tom je veliký rozdíl.

delfíní skok noc

 

Ten vánek saharský

Když jsem byla před sedmi lety v červenci v Africe, tak tam bylo příjemných pětadvacet. Pršelo. Zvědavě jsem hleděla na písečné pláně a očekávala rozkvetlou poušť přes noc, jak se to chronicky opisuje pořád dokola. Není to pravda. Nic nikde nevykvetlo a to déšť způsobil lokální záplavy na silnici, na které jsme stáli několik hodin, protože se nedalo jet. Zřejmě někdo kdysi kecal a pak už se to jenom opisovalo.

V dunách bylo docela horko, ale vál vánek a já tam byla jako na celé třítýdenní výpravě v zateplených bagrech do půl lýtek. Ona izolace funguje na obě strany. Písek má možná osmdesát, devadesát stupňů. Domorodci chodí bosi, mně bylo v teplých botech a dvou párech tlustých ponožek plus jedny z Moiry dobře.

Dokonce u nás v Čechách bylo tou dobou víc stupňů než na Sahaře. No ale Sahara má tutově víc písečných blech. Také jsme si několikrát zažili písečnou bouři, jak o ní tak poutavě píší Mayovky. Není to tak zlé. Pokud si dáte ten jejich velký šátek přes obličej a snažíte se nekoukat do písku.

Kdybych si měla vybrat – volím Afriku… Tady v Čechách je to naprosto nudná otrava. Sžírá mě to víc, než si jsem ochotna připustit. Ale není kam utéct. Rozpálený hic paneláku ze mne dostává duši.

Ano – chci se připojit modlitbami za všechny ptáky a tvory, co žijí v lesích a na pláních, kde není vodní zdroj. Na jaře umírali na chlad, v létě uschnou rostliny – vidím ty pláně vypálené trávy a kytek a už není kde by se aspoň k ránu zkondenzovala vlhkost a napojila zvířata a rostliny. Afrika má aspoň velký přechod teplot mezi dnem a nocí. Tady u nás na to naše zvířata nejsou uzpůsobená tak, jako tam.

A to mi je líto…