Archiv pro štítek: hranice

Neviditelná hranice

Božstva… Na deset nových fb přátel je vždy jeden idiot, honič a pervert. Denně blokuji asi dva. Vzhledem k tomu, že od odhalení mé tváře po jedenácti letech psaní přibylo asi tři sta nových přátel, což je asi tak tři týdny, tak si dovedete představit, jak plno je v mých blokacích. Ztráta času obou stran.
odpusteni
To, že nevěří na to, že vyslaná myšlenka se vrací, někdy velmi, velmi rychle, opravdu není mou starostí. Zbytečně si přidělávají problémy a to takového rázu, jaký zrovna pro svůj duchovní vývoj potřebují. Jako my všichni.
muz-nemuz-klanici-se-zemi
Má božstva, přeji si, aby se chtěli přátelit jen lidé respektující mé hranice a hranice všech ostatních, všech věr a náboženství, všech společenských vrstev, milující Zemi, přírodu a lidi!
jak-nahore-tak-dole
Nechť se stanu neviditelnou pro lidi ostatní, hrubé a necitlivé, nedostižnou jak vítr, nedosažitelnou jak Mount Everest naboso a bez kyslíku, neslyšitelná a nevycítitelná jako frekvence, jež běžné lidské ucho neslyší a tělo nevnímá. Každý ať si nechá své sexuální potřeby pro sebe a lidé agresivního myšlení a ti, kdo nectí tělo své jako chrám Boží, ať se mi vyhnou.
Staniž se!

This slideshow requires JavaScript.

Tabu

Pokud o tabu nehovoříme, o tabu mlčíme. Tím podporujeme nevědomost o tabu, jeho sílu a moc. O vyloučených tématech, magických a náboženských zákazech a příkazech, je třeba hovořit a podporovat vědomé rozhodování člověka.
 
Nevědomost a tmářství, předsudky a hra na moc má vždy strašlivé následky…
Genitální mutilace u žen prováděná na nátlak starších žen rodu pro kulturní předsudky, vraždy ze cti, domácí násilí, nemoci, umírání, smrt a sexualita, rasismus a zneužitá pozitivní diskriminace. Stovky dalších potlačovaných témat.
 Když se něco potlačí, dělá to pak bordel v nevědomí. Když se to potlačuje kolektivně, dělá to bordel v kolektivním nevědomí. Jedním z cílů  Cesty je vnést do duše světlo, zvláště na stínová místa. Léčit svůj vlastní stín.
Mluvme tedy o všem.

Hranice Ryvolovek

Ryvolovky mají ten zvláštní hvězdný náboj dálek, které člověk překonává pod temným nebem v keckách, džínách a tričku s báglem na zádech. Mají mysteriózní nádech thrilleru, co nikdy nekončí. Věčné nebe, věčná dálka a smíření se s hranicemi…
devicky-13-14-8-16-025

Hudba a text: Miki Ryvola

Jen bůh ví co jim táhne hlavou
klukům v zemích vzdálenejch
Kouř dávnejch ohňů nad Sázavou
na ně vůní mládí dejch
Toulaví jsou ptáci, toulaví
Ztrácejí se ze svejch hnízd
A kolem ohňů nad Sázavou
přibejvá nám prázdnejch míst

To jenom na mapách jsou ohrady a každá země svoji čáru mívá
Kluk toulavej má dávno jiný mapy, jiný cesty, jinak přečtený
Když v noci telegraf babího léta svoje písně pro tuláky zpívá
Přeletí všechny hranice a ploty rezavý, ohrady drátěný

Ten, kdo chce najít, musí ztratit
musí hledat, kdo chce znát
Jenom ten, kdo se nesmí vrátit
myslí denně na návrat
Drátěný, ohrady, drátěný
lidi dělí od lidí
Když vracejí se domů ptáci
kluci tajně závidí

To jenom na mapách jsou ohrady a každá země svoji čáru mívá
Kluk toulavej má dávno jiný mapy, jiný cesty, jinak přečtený
Když v noci telegraf babího léta svoje písně pro tuláky zpívá
Přeletí všechny hranice a ploty rezavý, ohrady drátěný

Dál všichni tlačíme svý káry
někdo málo, někdo víc
A každej ze svý strany čáry
koukáme se na měsíc
Zelenej, zvon lesů, zelenej
jednou řečí zazvoní
Pod jednou oblohou se sejdem
jeden oheň zavoní

Hand

Rodinné štěstíčko

This slideshow requires JavaScript.

Dva potkani, kočka a já. Qvítko, Qytička a Myšinka. Potkyši mají svůj domeček a mají pořád otevřeno. Mohou jít kamkoli chtějí, kdykoli. Neuznávám drátěné hranice, ploty mezi jednotlivými tvory, zvláště v mé domácnosti. Konflikty se tu nevedou.

Nedávno jsem nemohla usnout, potkyši šramotili dlouho po půlnoci. Po delší době šramotění jsem zařvala vztekle z postele: „Tak co je to tady?“ A rozsvítila jsem. Jeden z potkyšů stál nehnutě na kleci a dělal, že tam není. Měla jsem na kleci nějaké věci a on je tam v tichu cupoval.

„Nešramoť! Chci spát.“ Zhasla jsem.

Šramocení… Znovu. Ale trochu jiné. Potkyš potichu slézal do klece, aby to nebylo slyšet a tím vytvářel neuvěřitelný hluk.