Archiv pro štítek: Johannesburg

DRAVCI A LOVENÍ ANEB JAK PŘEŽÍT, Občanská společnost mimo západní kulturu

DRAVCI A LOVENÍ ANEB JAK PŘEŽÍT

Trottierová ukázala na případové studii ohledně Mrtvého moře „Dárci, modeláři a rozvojoví makléři: vepřový sud ve výzkumu vodního managementu“, jakým způsobem modelují dravci vyslaní komunitou sociální skutečností tak, aby sice komunitě pomohli, ale také aby si přišli na dobré peníze. Ukazuje přesně manipulaci na situacích, které daný makléř vyvolával, s kontextem, postoji, chováním, jednáním, slovy.

AbdouMaliqův text navádí na pochopení lidí ve společnosti jako infrastruktury, ne však jako sociální sítě, ale jako objektů, prostorů, jedinců a praktik, které se mění společně v infrastrukturu, která buduje život ve městě (zde africké vnitřní město Johannesburgu) a rozšiřuje ho. Ukazuje na ekonomickém zbídačení podle Marxovy teorie, kdy město nestačí pokrýt životní potřeby Afričanů, jež v něm žijí, na příkladech, sex, drogy, cestování, odpovědnost, spolupráce, konflikty, postoje.

JAN3c8757_profimedia_0040216086

Tyto dva texty pojednávají o jediné věci – lidé se snaží přežít a používají k tomu různé cesty a prostředky. Velcí dravci jednají za malé, kteří jim díky vymanévrovaným výhodám platí velkou daň. Malí dravci se snaží o přežití života s pár korunami v kapse, jen sami za sebe, hledají, kde by sehnali peníze a kontakty. Díky kultuře, ze které vycházejí, jsou zvyklí na konflikty a hádky, na více kohoutů na smetišti, boje a tvrdé zacházení.

Města plná lidí, kteří tam přišli, aby našli živobytí snadnější než na jejich původním území, nestačí uživit tolik hladových krků. Kriminalita je vysoká. Prostituce je pro africké ženy často téměř nutností, aby uživily tolik dětí, HIV/AIDS, další nemoci, drogy a peníze za ně, rychlé peníze, když nelze jak jinak přežít.

Slum in the centre of Cali, Colombia
A Colombian street kid recollecting garbage in the slum of Calvario, Cali, Colombia, 4 April 2004. El Calvario is a slum in the pure centre of Cali. Right here, on the dirty, stinky street lies the social bottom of the city. Poor dwellers recollect the garbage, children get high by sniffing the shoe glue and all together watch out for not getting shot dead by so called El Sheriff, the former policeman but now the illegal authority “Mano negra”, who fight the criminality in the ghetto. Theft, drug abuse, unemployment never let the slum people jump off the misery and stop being the second category citizen in the rigid catholic society of Colombia. Although missionary organizations fight (in the name of Jesus Crist) to help them, there seems to be no hope for the future.

Vyjednavač v případě výzkumu ohledně projektu v Mrtvém moři jednal nejenom za sebe, ale za komunity, které zastupoval a které mu daly důvěru k tomu, že to prostě vyjedná dobře a on použil úplně všechno. Podklady udělané tak, aby museli zájemci využít jeho nevládních neziskových organizací a zaplatit jim, shození výzkumníka s jeho vlastní rešerší a se slovy, že to má špatně a přes asistenta venku bleskové dodání nových neziskovek a zdrojů, které ovšem zase zaměstnávají další lidi, kteří budou mít práci. Citové vydírání a hraní si na rozhled a nadhled nad svým uvězněním a adoraci věznitelů, kouření a mocenské postoje.

Infrastruktura lidí v Johannesburgu samozřejmě také fungovala ve společenstvích, klikách, ganzích, jeden obíral druhého, ale když je výhodnější spolupracovat než bojovat, spolupracuje se, odpovědnost je předávána kompletně, jako třeba v cestování, kdy průvodce předá cestovatele druhému, který už má domluveného třetího atd.

V současné době to už nejsou jenom gangy dospělých, kteří týrají ulice a střílejí se mezi sebou, nová éra děcek, náctiletých, co nemají co dělat a jejich rodiče, tak bojují také a zakládají dětské gangy, co se střílí mezi sebou a budují si jméno, to je další ukazatel dnešní doby.

2369469_obrizka-afrika

Afričané jsou hrdí a vidí chudobu, snadné peníze, moc. Ta jim chutná. Drogové a zbraňové kartely, kluci si sami perou a žehlí obleky a košile, považují to za znak toho, že se o sebe dovedou postarat sami. Když jsem se na tyto dokumenty o gangách, drogách, podmínkách uvěznění, prostituci a dalších sociálních jevech dívala, ukazovalo mi to, že při vhodné konstelaci společnosti se dovedeme i jako západní kultura změnit do té samé podoby.

Občanská společnost, jak ji vidím já, není jenom o spolupráci k „dobrým“ činům, ale sociální a kulturní vazby mohou být s negativní konotací a je to plnohodnotná životní strategie, která logicky vyrůstá z podmínek toho daného místa, kraje, státu, historie, současnosti, politiky a právních předpisů a jejich dodržování, a to z obou stran. To, že je někde právní předpis naprosto neznamená, že je akceptován společností, společnost a lidé v ní se chovají dle nastavených měřítek a toho, co jim vštípila kultura, rodina, škola, okolí.

Dívejme se proto jako pozorovatelé a vnímejme, co doopravdy ta daná společnost potřebuje. Vnímejme to z kontextu, z aktuálních událostí, vždyť obecně známý fakt třeba z Japonska je, že pokud chtějí změnit něco v kultuře, trvá to třicet let, než to bude mít výsledky. Tenkrát to byl příklad s druhým jazykem, angličtinou.

Tak je to v jakékoli kultuře, je třeba strategických cílů a pominout bouře ve sklenici vody.

Hlavně konstruktivně.

Drogy-zajistene-predmety

Zdroje:

 

Simone, AbdouMaliq. 2004. „People as Infrastructure: Intersecting Fragments in Johannesburg“. Public Culture, 16(3), 407-429.

Trottier, Julie. 2006. „Donors, modellers and development brokers: the pork barrel of water management research“. Reconstruction: Studies in Contemporary Culture, 6(3), 1-28.