Archiv pro štítek: Šamanismus

Ó matko moje, Matko Země, Jaguářice

Dnes se chci setkat se svou matkou, matkou džungle, velkou matkou jaguářicí neboť i já jsem Jaguár, mayské prorocké a šamanské znamení se schopnostmi vidění v noci, jak jen šelmy to umí.

27332225-the-jungle-book-wallpapers

Dýchám, dýchám a začínám se proměňovat.

423cb8b12e6e460e0939e37a6ac0c939

Říkám si říkanku, usmívám se u toho. Vím, čím se chci stát…

0000166507

Vidím jinak.

Dýchám jinak, ty barevné  pachy.

Ty miliony zvuků.

Moje páteř má jiný sklon a k zemi jsem se splácla.

Moje tlapy a ta pánev s laskajícím se ocasem.

Mrrrrrrrrrrrrrrrrr zazní do temnoty bezhlese.

Odcházím tiše za Matkou tam, kde již čeká.

Duch džungle, Matka Země, naše Bohyně.

černý jaguár

 

Když vrátím se zpátky jen divím se, že mému tělu ještě nějakou dobu trvá zvyknout si na svou podobu…

Děkuji, Matko Země, děkuji, Matko Jaguářice.

naval-art-ix

ALTERNATIVA KE ČTYŘEM DENNÍM ADORACÍM KE SLUNCI

Mám pro vás, přátelé bílé kopretiny, dobrou zprávu. Mé články s lehkou duchovní tématikou budou vycházet na facebookové skupině Magická domácnost  Zbyňka Milnera a Hany Pernikářové.

západ slunce s ptákem

ALTERNATIVA KE ČTYŘEM DENNÍM ADORACÍM KE SLUNCI

Máte chuť komunikovat se sluncem a nechce se Vám do žádného systému?

Následující denní systém čtyř adorací jsem upravila pro nepersonalizovanou formu adorací, to znamená, že zde není ani slovanský systém se slunečním bohem Dažbogem nebo třeba egyptský systém se slunečním bohem Ra či Hórem, do kterých se slunce škatulkuje.

Vše, co zbyde po oproštění se od personalizované formy je… Slunce!

Slunce dohlíží na štěstí, úspěch, slávu, vzestup, ušlechtilost, počestnost, autoritu a úctyhodnost.

východ slunce

RANNÍ ADORACE
Otoč se čelem k východu. Imaginuj vycházející slunce a Jitřenku jako modrou oblohu s hvězdou stojící nad ním a provázející východ slunce. Cítíš se slavnostně, honosně a vzpřímeně.

Ve Tvé kráse, Jitřenko, otevři brány rána.
Ó planoucí slunce, mladé a plné sil,
plamen můj ať se v ně také mění.
Plameny naše spojily se. Ctím Tvůj majestát!

POLEDNÍ ADORACE
Otoč se čelem k jihu. Imaginuj slunce zářící ve středu nebes. Cítíš se slavnostně, honosně a vzpřímeně. Zářící slunce sálá až hoří, všechno pod ním vzkvétá. Má za sebou polovinu své cesty oblohou.

Ó planoucí slunce na vrcholu svých sil,
předej mi svou sílu a aktivuj mé sluneční Já,
mou Pravou vůli, Boží vůli.
Ať daří se mi procházet svým životem tak jasně,
jako Ty procházíš oblohou.
Plamenem Tvým proto rozžíhám své srdce.
Nechť spolu hoří nám.
Plameny naše spojily se.
Ctím Tvůj majestát!

VEČERNÍ ADORACE
Otoč se čelem k západu. Imaginuj zapadající slunce a Večernici stojící nad ním a zahalující ho do večerní temnoty. Cítíš se slavnostně, honosně a vzpřímeně.

Ó vznešené slunce, pálíš méně,
nesa hlubokou moudrost.
Plamen můj ať mění se v moudrost zapadajícího slunce.
Plameny naše spojily se.
Ctím Tvůj majestát!
Ve Tvé kráse, Večernice, zavři brány večera.

PŮLNOČNÍ ADORACE
Otoč se čelem k severu. Imaginuj půlnoční Slunce na odvrácené straně planety zlatě zářící ve tmě. Cítíš se slavnostně, honosně a vzpřímeně. Slunce žhnoucí ve tmách prochází nocí, aby mohlo ráno znovu čerstvé vyjít na východním obzoru.

Ó žhnoucí slunce ve tmách,
ty neviděná záře,
vím, že tam jsi a očekávám Tě.
Procházíš nocí, abys ráno opět vyšlo
silné a hravé, odpočaté.
Plameny naše spojily se.
Ctím Tvůj majestát!

©Lucienne Delfína Poláková, 2017

http://lucienne.cz

Krajiny za prahem

KRAJINY ZA PRAHEM

V krajinách za prahem, v temném lese, kterým každý čaroděj prochází jako učebním procesem vyššího vědomí, je dobré požádat o průvodce a naklonit si ho prosbami a modlitbami. Každý se tam dostane, ne však každý projde skrz do světla Branou.

Zkoušky a prožité utrpení, které dokážeme zapracovat vědomě do sebe, nás činí silnějšími a vědomějšími, s většími možnosti pracovat pro ty, jež nás vedou a dle vůle matky Země.

Čím hlubší je hlubina, jež prozkoumáme, tím více můžeme následně podat ruku těm, jimž jsme posláni jako průvodci v jejich Cestě, protože pomoci může jen ten, kdo už dané utrpení prožil a pochopil. Bez pochopení je průvodce jen stínem bez opravdové moci.

Proto důvěřujme průvodcům, kteří jsou nám posláni či se o ně modlíme a prosíme, ale dobře prověřujme a analyzujme každou jejich radu, neboť Cesta je naše Cesta, ne jejich, a mnoho rad jsou jenom šalby ke zmatení, aby vyzkoušeli naše schopnosti rozlišování. Hlídejme každý svůj krok v temném lese a to ještě před tím, než ho učiníme. To především.

Opatrně a ostražitě naslouchejme, navnímávejme realitu, v temném lese je mnoho bytostí, které nás budou zkoušet, mnoho nástrah, které nás mohou poranit a dobít. Les není krutý, i když to tak může podle přicházejících událostí vypadat. Nekonečná bolest, starosti a slzy. Les zná smilování dle pokory daného žáka, čisté duše, modliteb a trpělivě konaných činů, které přichází. Je to vnitřní světlo, které pomáhá v temném lese neztratit směr a pohybovat se. Vnitřní světlo je napojení, víra a důvěra, pramen čisté lásky proudící z duše. Vděčnost za každý krok na Cestě, za vedení na Cestě. Uvědomování si souvislostí. Učení, poznání, pochopení.

Odmala jsem prozkoumávala realitu i se šátkem na očích, různě se omezovala a následně zkoušela, kam až dojdu, co všechno zvládnu. Nedávno jsem byla tak hluboko, že se mi takto nachozené kilometry ve městě a přírodě velmi hodily. Kus lesa, jímž jsem procházela, se dal projít jen tak, že jsem prostě zavřela oči a šla jen naslepo, podle vnitřního vedení. Nešlo jít jinak. Se zavřenýma očima jsem zvládla cestu nočním Brnem domů, dva přestupy, schody, silnice, chodníky, překážky. Jen zavřené oči a šlo to. Byl to jen trochu vyšší level oproti malé holčičce, co si zavázala oči šátkem a dělala vše, co dělala s otevřenýma očima. Dokonce i číst se tak dalo. Kupodivu. Všechno šlo.

Desetiletí práce v jiných rovinách vědomí, jeden dokončený příběh za druhým, jedna podaná ruka za druhou, to je naše odměna. Jen to, že můžeme tuto práci dělat. Že můžeme být průvodci, šamany a čaroději. Vidět za oponu a moci s tím něco dělat. Pro druhé i pro sebe. A většina spí, zatímco my bdíme a pracujeme. Jaká čest! A radost za tu možnost vidět a cítit a moci dělat více!

Temný les jen čeká, lačně čeká na tu důvěru v něj vloženou ve tmě životních událostí, jež chodí jedna za druhou. Vezměte lampu jak poustevník do jedné ruky, rozsviťte ji vnitřním světlem, do druhé poutnickou hůl a v poutnickém plášti se vydejte na Cestu, jež je tak zajímavá a cenná, tak dobrodružná a nádherná, že člověk nemůže odolat každému dalšímu kroku do Tmy s vírou, že tma je jen koncentrované světlo.

Jděme s bohy a s vírou a láskou!